Provdám svou ženu

Je to příjemná, veselá a vtipná komedie, která většinou uhání vpřed v salvách slov, zastavuje se v otevřených ústech překvapení, aby zase roztržitě běžela dál jako odpověď převrácené ozvěny. Lze naroubovat nový a převratný objev v botanice s manýry rozmazlených pěvkyň? Ano, a nemusí to být jen ovocný kompot bez plechovky. Hlavním běžcem je docent botaniky Blahomrav Ducánek (dobrý Vlasta Burian), který má svůj jasně daný cíl, nemá čas na oběd a způsobuje převrat a závan svěžího vzduchu na všech místech, která se mu podaří navštívit. S vědecky pedantskou zarputilostí se zakousne do svého úkolu a nechce polevit za žádnou cenu, nezalekne se žádné překážky a běží vpřed. Sice klikatě, ale stále vpřed. Z výraznějších tváří jsou zde další dva sólisté. Odložená a zhrzená operetní diva Lucy (dobrá Světla Svozilová) se svou minulostí a nejasnou budoucností. A čerstvě zamilovaný generální ředitel Kamil Merhaut (dobrý Jaroslav Marvan) s jasným cílem i citem. Z dalších rolí: vypočítavý a přelétavý baron Hypolit Studený (Čeněk Šlégl), Ducánkův spolupracovník a profesor botaniky Potužník (Miloš Nedbal), Ducánkova svědomitá a trpělivá hospodyně Veronika Pospíšilová (Marie Blažková), rozmazlená a marnivá operetní hvězda Marion (Zita Kabátová), Merhautova nešťastná dcera Dagmar (Věra Ferbasová), balancující ředitel Intimní operety (Ladislav Hemmer), Merhautova popletená komorná Marta (Marie Norrová), nebo do všeho vidící divadelní vrátný Havrda (Stanislav Neumann). Může rostlina zpívat? Mohou slova operetky zazelenat? Může se muž zbavit nepotřebné ženy? Může muž nalézt své štěstí v náruči operetní pěvkyně? Může se z masožravé rostliny stát býložravec? A neskončí všichni ve vězení, protože neznají potřebnou adresu a dveře? Zábava je to slušná, klokotá, bublá, vře, uhání vpřed s úsměvem a ztřeštěnou hravostí. (17.12.2015)

Jak se zbavit (ne)vlastní manželky. Doba byla plná nejistot a rostoucích obav, smích se ozýval stále méně a proto byl vřele vítán jakýkoliv pokus o rozptýlení, biografy nevyjímaje. Ježto se Vlasta Burian, miláček (nejen) pražského obecenstva, převlékl do kostýmu poněkud svérázného a roztržitého profesora botaniky, podnikavšího krkolomnou anabázi k urychlenému odchodu náhle se navrátivší manželky. V nastalém ruchu a shonu neztratil Burian pevnou půdu pod nohama bezpochyby dík kvalitnímu scénáři, který elegantně střídá jednotlivá prostředí i bláznivé komické situace, a samozřejmě zásluhou osvědčených hereckých partnerů, v jejichž hvězdném stínu se zatím nenápadně krčí také devatenáctiletý Josef Kemr. Lehoulinký komediální příběh, v němž se co chvíli prozpěvují chytlavé melodie o lásce a milování, byl ve své době nepochybně vítaným únikem ze světa plného strachu, starostí a bolesti. V tomto smyslu může výborně posloužit i dnes. (04.10.2008)

Omlouvám se všem, kteří mají k tomuto filmu srdeční vztah. Režie a střih jsou na velmi nízké úrovni, příběh považuji za hloupý a předvídatelný. Přesto film celkově nepůsobí tak špatně, je to celkem roztomilá komedie. Když si ale uvědomím, že v tom samém roce byl natočen Občan Kane, nemohu dát více než 2 hvězdy. (22.12.2012)

Světlu Svozilovou mám zafixovanou jako střelenou naivku, a tak bylo zajímavé ji sledovat v roli ženy vampa a Věru Ferbasovou jsem málem taky nepoznal. Burian pak pochopitelně nepřekvapil a pobavil svou standardně skvělou komikou, která se neomrzí.  "Co jste mi to dala za lístek? Vždyť jsem ho ztratil!" (05.01.2022)

Jak je mnohdy u komedií Vlasty Buriána zvykem, scénáristé vsadili vše na jeho herecký um a zbytek je tradičně trochu slabší. Ale nezoufejme, zápletka je originální a Vlasty je všude plno. Na to, že v prvorepublikových filmech se vyskytují nudné pasáže - třeba jako většina scén z divadla - si holt člověk musí zvyknout. 80% (12.12.2015)