Reklama

Reklama

Texty z pera legendárního amerického spisovatele Kurta Vonneguta jsou natolik mnohovrstevnaté a ve své komplexnosti složité, že je většina filmařů vždy považovala za téměř nezadaptovatelnou látku. Přesto ale několik snímků podle Vonnegutových předloh přeci jen vzniklo. A za jeden z nejlepších je považováno přepracování multižánrového protiválečného románu Jatka č. 5, kterého se v roce 1972 ujal oscarový gigant George Roy Hill, režisér Butche Cassidyho a Sundance Kida, Podrazu či Světa podle Garpa. Nás pak může těšit, že natáčení částečně autobiografického příběhu o mladíkovi jménem Billy Pilgrim, který se po přežití děsivého náletu na Drážďany a vůbec celé druhé světové války rozhodne mezi zdmi ústavu pro duševně choré zcela přetvořit celý vesmír, byl přítomen také Miroslav Ondříček, kterého si Hill zvolil za svého hlavního kameramana. Ostatně některé sekvence filmu byly pořízeny i na pražských Hradčanech. Mezi lety 1972 a 1973 pak byl Hill za tento film oceněn nejen nominací na Zlatý glóbus, ale také cenou poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Hlavní rolí v pozoruhodném snímku si svůj herecký debut odbyl tehdy čtyřiadvacetiletý Michael Sacks. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (85)

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Film o cestovaní v čase je vtedy kvalitný, ak jeho príbeh dokáže natoľko zaujať, že nemáte kedy rozmýšlať nad rôznymi časovými paradoxami a nelogičnosťami. Jatky sú presne tým prípadom. Navyše sa hlavný hrdina ocitá pri tomto cestovaní na takých miestach, ktoré sú pre daný žáner veľmi originálne. Záver je trochu slabší a príliš podľa mňa nekorešponduje s dejom, ale pod 5 hviezd aj tak nepôjdem, keď ich už má film v názve. ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Je to zvláštní film, který mě motivoval hlavně k tomu, abych si někdy sehnat knihu a zkusil na základě ní pochopit, o čem to vlastně bylo. Přechody jsou ve filmu skvělé, ale forma tu trochu přebíjí obsah, což si nemyslím, že byl úplně i záměr knihy. Rozhodně zajímavé a specifické vykreslení války, které není pro každého. ()

Reklama

honajz 

všetky recenzie používateľa

Takhle to dopadne, když svébytné dílo vezme do ruky nějaký upocený řemeslník s americkým patriotismem v srdci a vše, co je v románu ironické a sarkastické, se pokusí převést na div ne slapstickové prvky. Není divu, že Vonnegut proti adaptaci později protestoval (navzdory tomu citátu tupě převzatému na Wikipedii) - absolutně neodráží to, oč mu v knížce šlo. Tedy o jistou nepříjemnou, byť jemnou, kritiku americké politiky a toho cukrkandlového života, který je v přímém rozporu s tím, co lidé zažívali a zažívají. V České republice bychom také mohli mluvit o mnoha Američany prý omylem vybombardovaných městech, kdy se strefovali nejen do cirkevních památek, ale i civilního obyvatelstva. Dodnes si Američani stojí - přes veškeré práce historiků i mnohá svědectví - za tím, že ta jatka, která provedli v Drážďanech, jsou ospravedlnitelná. Kurnik, nejsou. Nejsou, stejně jako americká jatka v Hirošimě a Nagasaki, nebo v nedávné době v Jugoslávii, kde povraždili hromadu civilistů, po nichž průměrná, tlustá Američanka za svůj dlouhý, pitomoučký život ani nevzdechne. Pan režisér měl zůstat u jednoduchých příběhů s černobílými postavami zlodějíčků, to mu šlo, ale tady by se musel dopustit hlubšího myšlenkového uvažování, na což evidentně neměl kapacity. Celá ta scéna odklízení mrtvol pak bohužel působí chladně jako psí čumák, i když se Ondříček snažil, seč mohl. Taky vydávat za Drážďany Prahu a starý Most nebylo moc chytré vzhledem k tomu, že se vypráví o východní Evropě, tudíž mohl tušit, že Východoevropané tak nějak ten švindl poznají a nemusejí jej akceptovat. Jo, a kam zmizel kurnik šopa Kilgore Trout?! Ostatně v knize i ta linie s mimozemšťany má daleko větší přesah. Podle mne je filmový přepis prostě povrchní a klišovitý, bez jemných nuancí knihy a jejích filozofických přesahů. Asi jako kdyby někdo vzal dejme tomu knihu Želary a natočil ji jako milostný příběh stylu červené knihovny z války... Oh, wait... ()

Radiq 

všetky recenzie používateľa

Film bez pointy. Nevim, ale jediný, co mi na tom přišlo trochu zajímavý, byl způsob vyprávění (pohyby nebo že by cestování v čase?). Jinak je to fakt hodně divný. Většinu času jsem si říkal, proč na to vůbec koukám. Já mám rád filmy s příchutí divnosti, ale tohle byla fakt divná divnost. Taková blbá. Možná je to kvůli předloze, nečet jsem. Jak po stránce příběhové, tak po stránce zpracování se mi to bohužel nelíbilo, protože jsem od toho čekal víc. Ono se tam v podstatě nic neděje a jestli jo, tak dost pomalu a mě je to stejně všechno dost jedno - šlo to prostě absolutně mimo mě. Furt mi tam chybí ta pointa. ()

Smok 

všetky recenzie používateľa

Film príjemný a s ľahko pochopiteľným odkazom a hlbokou protivojnovou myšlienkou, sfilmovaný na motívy románu Kurta Vonneguta - "Jatka č. 5 aneb Křížová výprava dětí". Už samotná postava Billyho Pilgrima - cestovateľa časom bola pre filmárov výzvou, s ktorou sa vynikajúco popasovali formou nápaditých strihov, ktoré nerušia a logicky do seba zapadajú. Napríklad scény z bombardovaných Drážďan (v ktorých zomrelo 135 000 civilistov) sú na dychberúce. Málokedy sa vidí tak vynikajúci hybrid vojnového a sci-fi filmu navyše s tak hlbokým posolstvom. ()

Galéria (40)

Zaujímavosti (10)

  • Při „vítání“ zajatců po příchodu do tábora je asi na půl vteřiny vidět Karel Augusta. (frantabr)
  • Scény, které se odehrávají v Drážďanech, se natáčely v Praze na Hradčanech a v již zaniklé části Mostu. Zbytek filmu byl nafilmován v Minnesotě. (SeanBean)
  • Súkromné lietadlo, použité vo filme, patrilo spoločnosti 3M. (Smok)

Reklama

Reklama