Post Coitum

Dějově prázdný snímek s chabým příběhem, ve kterém se občas zablýskne na lepší časy (a některé záběry to jen a jen dokazují, příkladem budiž spanking v rytmu těl Bočanové a Langmajera a stylové hudby přitom), ale v podstatě se nejedná o nic jiného než šukačku, šukačku, šukačku, trochu trávy, šukačku, zase tráva, smích (jen u herců), šukačku...a takto bych mohl pokračovat, dokud by mě nezklátil spánek nebo nádor na konečníku. Konec je navíc jeden z nejhorších, co jsem kdy viděl, tak proč dvě hvězdičky? Ani nevím, snad je to sympatickou postavou Jarouška a jeho (alespoň pro jednou) srandovní...víc neprozradím. ;) (20.03.2006)

Není umění jako umění. Nerozhodnost Juraje Jakubiska, jestli dotáhnout do maxima vizuální exhibicionismus, či tlouct divákovi do hlavy „hlubokou“ myšlenku scénáře, který sepsal společně s Marcelem Bystroňem, je hlavním kamenem úrazu. Urputná snaha o silné metafory na téma sexu, se kterým se potkává každý člověk, nějak vychází naprázdno díky dějové lajně, jenž v logickém celku postrádá smysl a zbytečně se tříští na nejrůznější kousky, které do sebe nezapadnou, ani kdyby se divák při přemýšlení na hlavu stavil. Samoúčelně frenetické střídání kamerových filtrů společně s rychlým střihem mi silně evokovalo filmy Tonyho Scotta. Fakt! Jak se do tohoto projektu nechala navrtat vcelku početná skupina české prvoligové herecké scény včetně jednoho Taliána, mi už nejde do hlavy vůbec. Nad výrazem „Slovenský Fellini“ se sluší leda tak ohrnout nos. (11.09.2005)

Poměrně odvázané, silně kontroverzní a zatraceně provokativní - to jest Post coitum, snímek, který kritici i uživatelé CSFD jednohlasně poplivali a smetli do jam pekelných, kde již smaží Kameňáky, parta kolem majora Maisnera a jiné nevábné přešlapy české kinematografie. Nemohu si pomoct, ale zastávám názor, že Jakubiskova "mrazivá city-komedie" do pekelného kotle nepatří, neboť ačkoli zdaleka nedosahuje kvalit Jakubiskových nejlepších děl, pořád se jedná o slušný (pouze ve smyslu kvality :-)) a zajímavý snímek. Cílem nebylo žádné poetické umění a nebyla jím ani hustá šukačka, mnohé zde vystavené výtky jsou tedy poněkud zcestné. Jakubisko záměrně vdechl sexuálním scénám programovou neeritočnost a degradoval tak četné soulože mezi hlavními hrdiny na pouhé naplnění pohlavního pudu, sex je v Post Coitu prostý nejen lásky, ba i vášní a nepřínáší hrdinům žádnou slast - souložení je pro ně stejná zautomatizovaná samozřejmost jako dojít si v případě potřeby na záchod. V karikatuře světa, který Jakubisko podhaluje, neexistují žádné duševní hodnoty a citové prožitky, postavy v něm tedy sice tápou a snaží se najít jakési uspokojení, ale nikdy nedojdou dále, než k pouhé výměně kopulačního partnera, s nímž se situace vpodstatě opakuje. Stylizačně přepálený a přitom velmi dobrý vizuál (pěkné kompozice a vhodně zvolené natáčecí prostory) zdůrazňuje leitmotiv absurdity a povrchnosti života "moderního člověka", proto jsou v něm zahrnuty i různé samoúčelně vypadající kamerové finesy a digitální efekty; divokostí a nespoutaností formálního pojetí se tak Post Coitum blíží Stoneovým Takovým normálním zabijákům, k čemuž patří i technofilní hudební podkres. Zásadní problém filmu je ovšem ukryt v prachbídném scénáři Marcela Bystroně, který Jakubisko sice uchopil po svém - čili jeho jalovost přijal jako úmyslně karikaturizující prostředek, ale zejména mnohé dialogy Bystroně jasně usvědčuji z bezradnosti a zoufale marných pokusů stvořit něco ohromně cool, pročež se ani neštítil vykrádat již kultovní snímky. Po stránce myšlenkové nemá Post coitum vlastně co nabídnout, pointa je jasná už po pěti minutách a přesto nám ji ve finále Ondřej Pavelka pro jistotu natvrdo vyžvaní. Pro Jakubiska charakterisitcká smybolika je ve filmu přítomna, tentokrát ovšem v mnohem jednodušší a čitelnější podobě, než u něj bývá zvykem. Koncept Post coita je jednoduše takový, že každý poteciální kiks lze nějak v jeho duchu intepretovat a označit jej jako součást autorského záměru, žel ani velmi bujná fantazie a smysl pro teleranci nezabraní, abyste při sledování tohoto filmu občas neobraceli oči v sloup. Postavit dobrý film na špatném scénáři je sice možné - stejně jako lze usochat umělecky hodnotnou skulpturu z úlovků posbíraných na smeťáku, ale je třeba myslet na to, že pokud nebudou stavební části dostatečně opláchnuty, bude hotový výtvor - jakkoli umělecky hodnotný - stále prudce páchnout kanálem a shnilotinou.... (07.09.2008)

0/10 Veru tudy cesta nevede. Podobne jako jini reziseri jde i Jakubisko dolu vodou v novem tisicileti - je to prirozeny vyvoj - brzy bude potrbovat vyvod. Z dobrych zdroju pochazi prihoda, kdy se navstevnik brnenske vily Tugedhat pta - Tak tady sukali? Jinak produkcni Deana je opravdu na penize, takze mi jaksi uchazi jak primeli ke spolupraci dedu Nera - o pokracovani v Bathory nemluve... (02.10.2008)

Tak negativní hodnocení, jaké se tu objevuje pramení snad z kategorického nepochopení, snad z nadměrného očekávání, hlavně asi z kontroverze snímku. Já nic moc nečekal, nemám ani nic proti kontroverzním filmům, které jsou jen o tom jednom, a tak jsem se pobavil. Podle mě dobrý film a nechápu proč ho jak akademici, tak diváci šmahem odsoudili. Takový je asi holt osud těch kontroverzních. (30.03.2005)