Milenci a vrahovia

"Nerozumím tomu, co mně tady říkáš, Juldo !! Vlastně ti vůbec nerozumím.." Bez ohledu na problematiku filmových adaptací i samotnou obtížnost uchopení Páralových děl musím říct, že břídil Polesný - Nebo spíš Ponocný ?? - se s Milenci a vrahy zrovna moc nePáral, a tak ten výsledek s tou zhovadilou katarzí nestojí za nic a těžko ho nazvat jinak než křečí.. Jako pomyslný depresivní protipól odpudivého Vyprávěj! naopak velmi funkční.. Po druhé projekci však musím přece jen uznat, že Polesný zcela jistě Páralovy výborné hokuspokusy nejspíš skutečně četl.. (20.09.2015)

Když slyším jméno Vladimír Páral, s jistotou očekávám, že v jeho příbězích bude hrát významnou roli obscénnost. Nevím, jakou skutečnou roli v jeho životě a myšlení hraje téma sexuálních deviací. Za bolševika to mělo kouzlo zakázaného a dodávalo na popularitě a zdání nezávislosti a provokativnosti jeho tvorbě. Podezřívám ho ale, že šlo o kalkul průměrného spisovatele - vynášelo to peníze a uznání, aniž to bylo doopravdy nebezpečné. --- Příběh rovněž v žádném ohledu nekritizuje bolševismus, mohl se stejně - s nepatrnými úpravami kulis - odehrát i jindy a jinde. Materiální, morální a citová nouze se drží pospolu vcelku za všech režimů. --- Úplně mizerný Páral není, ale jeho umění se mi nezdá příliš pronikavé ani poctivé. Podle toho dopadá i film. (17.08.2010)

Zase jeden z českých filmů, jaké se nafukují ambicemi a množstvím obsazených hvězd praskají ve švech, aby krátce po uvedení splaskly a vyšuměly k zapomnění. Škoda toho, co je na Milencích a vrazích dobré, když se to stejně utopí v banalitě. Film si z Páralova košatého románu bere vesměs vnějškově efektní scény, chce působit dravě a provokativně a přitom je povrchní a místy (hlavně v závěru "po letech") přímo trapný. Co je platné, že třeba Zlata Adamovská hraje s léta nevídanou bravurou, je-li obklíčena karikaturami Žilkové, Vetchého a spol.? To není kritika herců, ale scénáře (zjevně hodně přepisovaného), který jim víc nedovolil. 30% (01.11.2006)

Začátek byl stejně zmatený jako Páralova knížka, ale chytla jsem se celkem slušně. Navíc ty písničky. Na fláky z šedesátých let mě utáhne kdokoliv, takže proto tři. Jinak by to bylo za dvě, protože ta druhá hodina byla totálně mimo mísu a nechápu, co tvůrce vedlo k tomu, že natočili Milence a vrahy po letech. (21.11.2015)

Kniha kdysi dávno přečtená neměla chybu a dodnes si pamatuji tu zvláštní pachuť z čteného a smutek z osudů lidí v ní. Film, pravda, nějaké ty filmařské nedostatky má, ale mám za to, že náladu knihy docela slušně vystihl. Tu příšernou dobu, kdy lidi o něčem snili, drali se za tím přes lži, podrazy, osobní ztráty a oběti, aby pak zjistili, že se stali něčím, čím pohrdali. (11.05.2005)