I ve smrti sami

Režisér Pérez zažil 2. svetovú vojnu a aj „vďaka“ nej prišiel o časť svojich príbuzných. Existuje pár filmov o nemeckom odpore proti nacistickému útlaku. V skutočnosti k dnešnému dňu je evidovaných 540 hrdinov Nemcov, ktorí sa obetovali pre ideu demokratického Nemecka, nehľadiac na strach a prípadnú odvetu Gestapa. Pre nemeckých manželov Otta a Elise Hampel bol zlomovým dňom ich života 6. jún 1940, kedy obdržali správu o smrti Elisynho brata Kurta Lemmeho, ktorého vychovávali, ako svojho vlastného. To je troška historický odskok od filmu. Ďalej sa film odvíja v súlade s historickými faktami a uberá sa v dvoch dejových líniách. Prvá je aktívny odpor, keď po dobu 2 rokov napísal stovky anonymných pohľadníc v ktorých vyzýva národ k prebudeniu, k bojkotu spolupráce s nacistami, aby sa zdržali darovania peňazí, aby odmietali vojenskú službu a zvrhli Hitlera. Tieto pohľadnice roznášali do verejných budov a najpopulárnejších stavieb Berlína. Druhou líniou je vyšetrovanie, zúfala snaha gestapa o zachytenie akejkoľvek stopy k vypátraniu vinníkov. Film bol natočený podľa románu Hansa Fallada, vlastným menom Rudolfa Ditzena, ktorý ho napísal tesne po skončení 2. svetovej vojny, keď sa mu podarilo získať archívne materiály. Film je silným posolstvom a táto historická epizóda z protinacistického odporu bola sfilmovaná už v roku 1962 Západným Nemecko, ďalej v roku 1970 Východným Nemeckom, 1976 opäť Západné Nemecko, tento trojdielny seriál z dielne Česka a nakoniec najnovší film z roku 2016, ktorí vznikol v koprodukcii Nemecka, Francúzska a Veľkej Británie. (23.04.2017)

Příliš rozvláčnělá adaptace kvalitnější knížky (hlavně ve třetí části převládne těžká nuda), za což může odfláknutá režie Dušana Kleina. Průměrný styl zachraňuje zmíněná předloha a někteří vynikající herci, schopní z postav vykřesat život a důvěryhodnost, ať už je to obvykle kvalitní herecká garda. Z celého filmu mě nejvíc dostal tradičně charizmatický Jiří Dvořák - za tohle se dávají ceny. Nepochybuju, že se za něj v civilu jeho tehdejší tchán s tchyní (Munzar a Hlaváčová) určitě nestyděli. (11.10.2012)

,,Co se to stalo s touto zemí..?.'' ------ Perfektní záležitost o protinacistickém odboji natočená podle slavného románu. Tento byl v podobě vyvěšovaných letáků, které mají lid v Berlíně probudit ze slepého naslouchání vůdci. Po letácích samozřejmě jde okamžitě Gestapo, jenže se nedaří získat jedinou stopu... Z tohoto TV filmu jsem byl opravdu nadšený a je škoda těch pár detailů (rozsvícené pouliční lampy večer, nezatemněná okna...) , no a pak ten srandovní nálet, kdy po prskavce a ohnivé kouli začal hořet dřevěný stánek se zeleninou...Eh... Jinak ale super, válečný Berlín se docela povedl i stěmi všemi nezbytnými cedulemi a podobiznami vůdce. Oceňuji i šipky na fasádách domů ukazující nejbližší kryt. Co bylo ale největší devozou tohoto filmu je herecké obsazení. To bylo vskutku hvězdné a na filmu se to zatraceně podepsalo. Skvělý byl Rösner, Švehlík, Munzar, Dvořák. Super byl i pan Táborský, byť byl opravdu odporná svině... :-). Je dobré na Němce, kteří se odmítli postavit zlu a říci své jasné ne třeba formou protinacistického letáku vyvěšeného kdesi v průjezdu či na úřadě nezapomínat. I oni bojovali za lepší svět a nezřídkakdy za to jako vlastizrádci zaplatili cenu nejvišší v sekyrárně v Plötzensee. Dávám za 4 letáky. * * * * (25.04.2021)

„Taková hloupost a platit za ni životem? To nebyla hloupost, aspoň jsem zůstal slušnej. Mohl jste zůstat slušnej i bez těch lístků. Ale to by znamenalo mlčet. Mlčet a souhlasit“ Hodně silný film podle románu Hanse Fallady o lidské statečnosti. Možná to bylo od manželů Guangelových i trošku naivní si myslet, že lidé díky těm jejich lístečkům poznají pravdu. Možná vskutku platí, že „komár nemůže bojovat se slonem“. Přesto ta jejich statečnost je obdivuhodná. V silném kontrastu s onou statečností Falladův námět ukazuje i na ty, kteří jsou jakýmsi lidským dnem společnosti a kteří parazitují a vždy parazitovat budou na jakémkoliv zločineckém režimu. V osobě jednoho ze synů takovéhoto parazita (Vojta Kotek), s jeho nadějným vykročením do života těsně po skončení války, však snímek v samotném závěru přináší i jakési „světlo na konci tunelu“ a to je moc dobře. Tenhle Kleinův trojdílný televizní film ale nemá jen pěkně natočený konec. Režie se zbytečně nevyžívá v zobrazení nelidského násilí a přesto je to vše dostatečně explicitní na to, aby člověku bylo jasno, o jak šílené době film vypráví. Herecky se pak Dušanu Kleinovi podařilo si vybrat ty nejlepší z nejlepší. Možná na první pohled překvapí, že se Jana Hlaváčová ve ztvárněné manželské dvojici nepotkala se svým skutečným manželem Luďkem Munzarem. Alois Švehlík byl však ve své roli dostatečně přesvědčivý. A samotný Munzar se svým minimalistickým herectvím se asi vskutku lépe hodil na roli soudce v penzi. Povedl se i výběr záporných postav, ať už jde o Táborského „šmejda“ Borhausena nebo o Donutilova zbabělce Klugeho. (11.01.2022)

Škoda, že Česká televize prakticky rezignovala na adaptace podobně laděných románů a krmí nás jen mizernými původními seriály. Předlohu Hanse Fallady jsem četl, tudíž jsem byl při sledování seriálu mírně handicapován, ale přesto musím uznat, že tvůrcům se podařilo knihu zpracovat víc než obstojně. Měrou vrchovatou k tomu přispělo obsazení, které bylo naprosto špičkové, přičemž bych vypích zejména Jiřího Dvořáka a neskutečně nechutného bastarda v podání Miroslava Táborského. 80% (30.11.2013)