Pád do ticha

Neobyčajný príbeh dvoch horolezcov v Andách. Aj keď ide vlastne o dokumentárne spracovanie, mne to tak nepripadalo. Vôbec mi na posudzovanie formy nezostal čas, dejová linka ma absolútne pohltila. Pekné zábery prírody sa striedajú s napínavým bojom o prežitie. Totiž zlomiť si nohu na vrchole nie práve najmenšej hory sa obyčajne rovná rozsudku smrti. Treba mať však na pamäti, že vôľa prežiť niekedy dokáže aj nemožné. Možno na to myslel aj ten horolezec. Ide o niečo fascinujúce, napínavé a krásne, to všetko v jednom balíčku. (11.06.2014)

(Nehodnotím příběh, ale jeho filmové zpracování!) Po mém nedávném nadšení z filmu Everest jsem si vzpomněl na tenhle svůj dosud nevyřízený rest, tedy: Silný a zajímavý příběh, nádherné a fascinující vysokohorské scenérie... a do toho co chvíli prostřih do studia na "mluvící hlavu", který vždycky spolehlivě zafunguje jako ťafka mezi oči, tedy hodně rušivě (eufemisticky řečeno). To se pak těžko můžete ponořit do napínavého děje a do krásných obrazů, když pořád s hrůzou čekáte kdy vám před oči zase vskočí nějaká mluvící hlava. Věděl jsem, že jde o hraný dokument, ale ne že jde o hraný dokument s neustálým kecáním xichtů ve studiu, navíc škodolibě vyzoomovaných přes celou obrazovku. Na ono kecání by myslím bohatě stačilo jen audio, nebo jen pár minut rozhovoru na konci. A pak ještě navíc zjistím, že ten polámaný nebožák, se kterým jsem celou dobu soucítil, nemá rád Boney M., bastard jeden! A pak člověk nemá být misanthrop. (12.11.2015)

Horolezci jsou magoři! Ale myslím to v dobrém slova smyslu, ale jak nazvat lidi, kteří se dobrovolně podrobují neuvěřitelně těžkým zkouškám fyzické i psychické odolnosti! A to i pokud jde všechno podle jejich plánu, bez komplikací, je to nadno sil! A pokud se něco posere, tak to většinou končí tragicky - jinak teda samozřejmě nic nevím o horolezectví, ale tohle si myslím!...Samotnej film je vlastně branej jako hraný dokument (něco na způsob Přežít, co běží teď na čt1, ale velmi profesionální) o tom, když se něco posralo a jak člověk dokáže čelit smrti! Vždycky jsem bral jako nejlepší a nejrealističtější horolezecký film K2, ale tohle předčilo všechna moje očekávání! Rozjezd je pomalej a nudnej a díky formě dokumentu to vypadá, že to až do konce bude pěkná otrava, ale pak je to najednou uplně strhující! Perfektní "film" a devět z deseti! (12.07.2007)

„Myslel som, že toho zvládnem viac.“ Asi by som sa za to mal hanbiť, ale toto ma nebavilo. Niektoré filmy sú zvládnuté slabšie/ priemernejšie, ale zato majú silný (etický, ľudský) rozmer, na aký sa ich o pár tried lepší bratia nezmôžu, pretože nevznikli podľa skutočných udalostí. PÁD DO TICHA je presne tento príklad. Je to film, ktorý má čo povedať, ale kebyže sa jedná o "čistý dokument" a nie "rekonštrukciu", určite by ma to zaujalo na 80%. Takto slušná horolezecká dráma "vraj podľa skutočnosti". (20.07.2005)

Pamätám si, že som bol na filme v bývalom Charlies klube v BA a nepríjemne mi za chrbtom vrčala premietačka, navyše bolo plátno v strede poškodené. Predvianočný zážitok z atypického filmu (v rámci kino distribúcie) mi to našťastie nepokazilo. Ešte že v tom čase nebolo v kinách nič zaujímavé, inak by som asi o tento malý adrenalínový skvost prišiel. Po druhom pozretí doplním, čo ešte na tomto filme oceňujem. Nie je oslavou iba ľudského ducha, prekvapilo ma, čo dokáže vydržať aj ľudské telo. Odvahu tvorcov vydať sa do tak náročného terénu natočiť hraný dokument. Kameraman a zvukár sa snažili v poslednej fáze filmu priblížiť hrdinov duševný stav divákovi. (06.07.2012)