Réžia:
Miroslav CikánKamera:
Jaroslav BlažekHrajú:
Jan Werich, Jindřich Plachta, Václav Trégl, Zdeňka Baldová, Ladislav Pešek, Jaroslav Vojta, Hermína Vojtová, Maria Tauberová, Světla Svozilová (viac)Obsahy(1)
Na slavnostně vyzdobeném kocourkovském nádraží čekají napjatí obyvatelé na příjezd významného hosta, syna pytláka Jalovce, který odešel před lety do ciziny a tam se proslavil. Omylem však za něj považují uprchlého trestance č. 1313, takto Ferdinanda Kaplana, který se po útěku převlékl do civilních šatů. Zpočátku je sice slavnostním uvítáním poněkud překvapen, ale pak se rozhodne využít příležitosti a velmi rychle se vpraví do nové role. Když je zanedlouho po svém příjezdu zvolen starostou začnou se brzy díky jeho neodolatelné výmluvnosti dít v Kocourkově věci nevídané, většinou s cílem přilákat do města zástupy turistů... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (56)
Werich ako mladý je úplne na nespoznanie, aspoň pre mňa, keď ho poznám len z novších povojnových filmov. Táto satira na voľby, volených zástupcov ľudu alebo pochlebovačstvo bola aktuálna vtedy a je aj dnes 70 rokov od vzniku filmu. Ani po tých rokoch film nestráca šťavu, samotný Werich jej dodáva habadej. Zdržujú len niektoré melancholické pesničky, ale Werichove Šaty dělaj člověka, to sa tam mimoriadne hodilo. Keď zohľadním rok vzniku filmu a aké boli vtedy filmárske možnosti a požiadavky, jednoznačne zaokrúhlim nahor. –––– Já žiju jen proto, abych umřel. A měl krásný pohřeb. ()
Klasická fraška Karla Poláčka o uprchlém trestanci, který se začne v Kocourkově vydávat za starostu a převrátí naruby běžný chod obce. Výborná role pro Jana Wericha, nezapomenutelný je i Václav Trégl jako holič Ešpandr, který se nemůže dočkat svého pohřbu na který celý život šetří, aby na něj městečko vzpomínalo, jaký krásný pohřeb měl. Ale nejvíc válcuje Zdeňka Baldová coby vdova Nykysová : "Dyť je to jedno, dvě měšťanky nebo fakultu. Hlavně mít velkou hubu, široký lokte a umět se vohánět!" :D ()
„Pamatujte si, že lesní pych je zločin jako každý jiný!“ - „Svatá pravda. Ta flinta mě mrzí…“ - „Noo, vidíte.“ - „…takovou už neseženu.“ Zdařilá satira, ale snad ještě lepší komedie. Ryje do politiky, avšak i obecně smutných faktů („Dyť študie dnes nic nenesou. Dnes je to jedno, 2 měšťanky nebo fakulta. Hlavní je mít velkou hubu, široký lokte a umět se vohánět.“), a to dost trefně. Přitom má místo i pro klasické (a vtipné) dialogy, zábavné výstupy a prostor dostává celá řada výborně napsaných postav. Werich polykající jen švýcarské stroje vládne, ale dobří jsou i Tréglův holič čekající na pohřeb, vdavek chtivá Baldová, Plachtův labužnický pytlák, Peškův přecitlivělý doktor, či třeba Neumann toužící po své cele. Škoda hluchých míst (a nudných průvodů), celkově dávám solidní 4*. „No tak neplačte a nevěšte se kvůli Blažence, a kvůli nikomu se nemusíte věšet…ale když se chcete pověsit, tak se nevěšte na dveřích, člověče, tak du do přírody, slunce, voda, vzduch! Tam se voběsím na stromě, je tam vzduch a prostor. Více vkusu, kamaráde!“ ()
Té komičnosti tu už bohužel příliš nezbylo, a tak se film může pochlubit "pouze" skvělým kocourkovským ovzduším, výbornou hudbou Jaroslava Ježka (včetně evergreenových "Šaty dělaj člověka" v přednesu Jana Wericha) a především suverénním Werichovým výkonem, z nějž i z jako negativní postavy čiší pozitivismus. Na druhou stranu jsem si tedy nemyslel, že Werich vládnul tím svým panděrem už ve třiceti letech. ()
Typický příklad tzv. homeopatické komedie. Několik kapek dobrých vtipů je rozředěno do moře nekonečné nudy, a podobně jako homeopatické léky, ani tenhle film tím pádem nefunguje. Ale některé scény jsou velmi dobré (války - párky; návrh Františku Černému, že "tady pan přísedící by mohl dělat bílou paní nebo aspoň hučet v komíně"). ()
Reklama