U pěti veverek

Doba byla nanejvýš nevlídná, nelaskavá, plná obav a nejistoty z věcí příštích. A protože, jak známo, není radno dráždit hada bosou nohou, uchýlil se režisér Cikán opět do bezpečného zákulisí staropražských ulic a uliček. Příběh jedné malé vzpoury je pozoruhodný především zásluhou vynikajícího Jindřicha Plachty, jehož noblesní portrét dobráckého domácího pána od pěti veverek je takřka příkladnou studií lidského porozumění, vzácným exemplářem člověka s dobrým, čistým srdcem a ušlechtilou duší. Po jeho boku se objevuje jak kohorta zavedených komediálních herců v čele s rozkošnou dvojicí živořivších malířů v osobité interpretaci Ladislava Peška a Jana Pivce, tak, poněkud překvapivě, také Míla Pačová, jedna z prvních dam naší první scény, která si roli panovačné satorie, jak vidno, náležitě vychutnala. Příjemný, lehce nostalgický film popisující zaniklé mydlářské řemeslo, ryzí charaktery, opravdová přátelství i malebná zákoutí malostranských střech je pro nás, nadšené obdivovatele, nadmíru poučným a libým zastavením v proudu času. A to věru není málo. (04.10.2008)

Příjemně zábavná komedie o zkrocení zlé ženy. Manželé Houbičkovi v nerovném soužití po jejich společenském vzestupu. Filoména (dobrá Míla Pačová) se dokonale vložila do své nové role bohaté a společensky důležité osoby, pro kterou je většina lidí jen obyčejný póvl a zaslouží si jen výrazy opovržení. Úctu si zaslouží pouze lidé na stejné, či vyšší společenské úrovni. Kázeň a zisk musí být na prvním místě a podřídit se tomu je povinností i pro slabošského manžela. Josef (dobrý Jindřich Plachta) si stále dokázal zachovat lidskost a snaží se o napravování všech křivd a ústrků na lidské důstojnosti, které napáchá jeho manželka. Až nakonec přijde situace, kdy se musí rozhodnout, zda bude poslušný a porobený manžel, nebo nastolí svojí vlastní vizi chodu života slavného domu. Mezi další výrazné postavy je nutné zařadit dvojici začínajících a snad i nadějných malířů Jana Rezka (skvělý Jan Pivec) a Jiřího Holce (dobrý Ladislav Pešek) s jejich poetickým vnímáním a přijímáním světa. Z dalších rolí: Filoménina laskavá sestra a majitelka hodinářství Bety Mráčková (Růžena Nasková), Míla Mráčková zakoukaná do Jana (Jana Romanová), Lída Mráčková zakoukaná do Jiřího (Eva Klenová), ozvěna svědomí závazku minulosti a mydlář Antonín Aloyz (Jaroslav Průcha), vinárník s novou vírou Jan Pulec (Jaroslav Marvan), Filoménin našeptávač a podnikatel Anatol Kozel (František Kreuzmann st.), a služky u Houbičků se střídavou odezvou a zpětnou vazbou Stázi (Helena Bušová) a Růžena (Jana Dítětová). Zlodějové se nemusí označovat pouze za podnikatele, aby vzbuzovali důvěru. Ale někdy mohou vynikajícím způsobem posloužit jako katalyzátor změny vanoucího větru. Mýdlo s andílkem je nejlepší tovar na dětské prdelky. Karma je všudypřítomná, laskavost a dobrotu vrací měrou vrchovatou se štěstím zpět, zapšklost a hamižnost jsou okovy přítěží, se kterými se nedá vzlétnout ke hvězdám a splněným snům. Příjemná zábava s humorem, poetickou elegancí i optimistickou náladou a napravením. (19.12.2015)

Portrétistická poučka "Borovice ti přes hubu nedá, když jí netrefíš", ale co veverka ? Scénáristicky vypracovaný příběh s povětšinou průměrnými dialogy, které zamrzí především kvůli nevyužití jedné z nejzralejších rolí pro Plachtu, i když pár hlášek pobaví: "Tak jsem se v manželce zklamal, je to zavilá osoba." Partnerské dvojice připomenou budoucí Hostinec „U Kamenného stolu“, ♫ Stelibského hudba přináší trochu nepatřičnou, příliš vtíravou sentimentalitu. 2-3* (20.07.2013)

„Uctivá poklona pane domácí, prosím, račte se posadit.“ - „Děkuji, jenom jestli nevytrhuju…?“ - „Nás už nemůžete vytrhnout, pane…“ Dvojice malířů, kteří nemají dostatek peněz nejen na malířské potřeby, ale také jídlo a hlavně nájem, už mohou spoléhat jen na hodného pana domácího, ale ten to musí zaonačit tak, aby jeho žena nic nepoznala…A fúrie Filoména je až překvapivě zlá, zákeřná a protivná kreatura. Míla Pačová se na ní vyřádila, ovšem její postava nedojde té proměny, kterou by člověk očekával (a je to spíš ke škodě). Naopak Plachtův dobrák se svou typickou aurou nakonec trochu překvapí a film se o něj může (jako již klasicky) opřít. Fajn byli i výše zmínění malíři Peška a Pivce. Tolik k postavám, ale bohužel i obecně ke kladům. Humoru je tu totiž povážlivě málo, jen sem tam nějaký frk, člověk se spíš usmívá, než že by se od srdce opravdu zasmál. Naopak naivity (ano, myslím tím ve srovnání s další dobovou produkcí) tu je na můj vkus až dost. Vidím to na lepší průměr. „Mistře, nemá ta ruka šest prstů?“ - „Puntičkáři!“ (04.08.2019)

Staromilsky ale velice dojímavý film opět s lidským a vřele cítícím dobrákem v osobě Jindřicha Plachty. Jen si vzpomeňte kolik takových nebo podobných rolích za svou kariéru sehrál... Byli to jeho role, on byl takový, tak je ani nemusel hrát-prostě se v nich cítil jako ryba ve vodě. Jen namátkou Nebe a dudy, Kdybych byl tátou, Cesta do hlubin študákovy duše, Karel a já, Host do domu, Kluci na řece atd..Všechno to byli velice milé postavy, v nichž mohl herec opět dobře uplatnit své dobré nitro. Sice nepatřili k vrcholným Plachtovým hereckým kreacím, ale k těm lepším a významnějším určitě. Snímek je jinak hodně veselý, nepostrádá v sobě vtipnou stránku, trochu bezstarostný a naivní mě připadal v určitém kontextu také, ale zas musím uvážit to v jak pochmurné době vznikl a jak optimistický pohled na lepší zítřky v něm lidé tenkrát museli vidět. Musel to být příjemně chladivý balzám na duši. Ale film sám o sobě nestavěl jen na výborném hereckém potenciálu Jindřicha Plachty, dobrá byla i jeho jedovatá, později zkrocená zlá žena manželka Filoména (Míla Pačová), která sice ve filmu moc nehrála, ale přes tuto její roli si ji divák lehce zapamatuje a lehce se mu vryje do paměti. Možná její nejzávažnější a zároveň i nejtěžší role kdoví? Dále zde byli dva mladí chudí malíři Jan a Jiří (duo Pivec Pešek-dokonce i zpívající), za které pan Houbička dokonce platí i činži, aby měl klid od své manželky! Zkrachovalý vinárník, hostinský Pulec představovaný Jaroslavem Marvanem nebo starý ale taktéž výborný mydlář Antonín Aloyz (Jaroslav Průcha). Film tedy na zajímavosti a pestrosti postav netrpěl, a abych to už nějak zakončil tak jen ještě řeknu že režisér Cikán nemusel chodit jak se říká daleko pro dříví a opravdu vybral a vsadil na skvělé herecké obsazení což dělalo více než jen dobrým filmem i tento snímek.. (08.09.2007)