Láska medzi riadkami

Nedávno jsem viděla film na podobné téma, Akeelah and the Bee a to bylo úplně jiné kafe (daleko lepší!!!). Proč to nefunguje tady? Nevím. Řekla bych, že Gere nestačí a mé oblíbené Binochetové taky jaksi dochází výrazových prostředků. O co vlastně jde? SPOILER: Rodina s Gerem v čele funguje docela v zajetých kolejích, ale zdá se, že tyto koleje vlastně nikomu pořádně nevyhovují. Gere je tak trochu despota a nenápadně určuje, co se má a nemá dělat. A svoboda všech je tím značně omezená...Vše se mění, když se dcera (je tu ještě starší bratr) probojuje na soutěž ve spellování slov. Bratr, do té doby favorit a spojenec otce, je odsunut na vedlejší kolej. Matka s obavami sleduje, jak si otec bere dceru pro svá křídla a formuje ji do svých představ a nenaplněných přání (přímo rozmlouvat s Bohem). Sama tak (matka) uniká do svého světa, až ve výsledku ... ale to už bych zbytečně prozradila moc. Hodně komorní drama, ovšem se slabými hereckými výkony. Film má značné aspirace (které by i mohly být splněny), ale vše je jaksi rozmělněno v plytký tok děje... (25.07.2009)

Bez Richarda Gerea by to nemělo ani těch 59%. Absolutně mě všechny ostatní postavy rozčilovaly a nebylo to proto, že by byly ve scénáři špatně napsané, ale čistě jen tím, že jejich protagonisté byly špatní, špatní a znovu špatní. A co bych ještě dopsala k filmu by bylo, že nejde čistě o Drama, ale hlavně o NÁBOŽENSKÝ FANTASY laděný film. Jsem z toho trochu nesvá. Začala jsem na to koukat v domnění, že mě čeká nějaké rozluštění záhady, ale nějak se to zaseklo na tom stejném bodě, točilo se to dokola a nakonec to skončí tak, že je tam náboženské poselství a záhada nikde. Náboženství je fajn, pokud člověk jen věří, ale pokud tomu zasvětí celý život a poblbne tím své děti, tak to je fakt dost hnusný fanatismus. (10.04.2011)

Ta rodina byla už od začátku divná a divná zůstala až do konce. Otec napřed upřednostňoval syna před dcerou, pak dcera začala bodovat v hláskování slov a otec se zaměřil více na ní než na syna, který začal hledat spřízněné duše u buddhistů, matka skončila v blázinci, prostě naprosto šílená rodina, do které bych nechtěl patřit ani za nic. A do toho pořád nějaký Bůh smíchaný s filozofií, holčička, která se snaží promluvit s Bohem, prostě tohle je film, ve kterém se mohu jen velmi těžko vyznat a těžko pochopit úmysl tvůrců. Vůbec jsem nechápal, co to tam dělala ta matka, což bylo částečně vysvětleno až v druhé polovině filmu, ale stejně jsem její pohnutky a smysl počínání vůbec nepochopil. Nejnormálnější tam byl asi ten jejich syn, který se pokusil zdrhnout, dokud to šlo. Jistě film má i své nesporné kvality, ale bohužel se ztrácí v neprostupnosti některých scén, které jsem opravdu nechápal. Celkově tak ve mně po skončení filmu zůstává jakýsi zmatek a smíšené pocity, protože tohle bylo rozhodně něco, co bych nemusel vidět znovu, dokonce jsem přemýšlel, jestli film dokoukat. Ale vydržel jsem až do konce a nakonec, možná i k mému překvapení, uděluji docela solidní tři hvězdy, a to především za vynikající herecké výkony, díky kterým tenhle film je aspoň trochu zajímavý. (28.04.2010)

Absolutně podivný, odlišný, tichý, komplikovaný film s velkým tématem - náboženství.. Jak dokáže urputný (vědecky až fanatický) otec díky honbou za duchovní senzací totálně rozložit rodinu.. Maminka, která má bubáky ve skříni, se mu naprosto oddá, až jí z toho malinko hrábne.. Syn, který byl pro otce number one, se po přesunutí na druhou kolej chce vzdát židovské víry a přestoupit na jedno z východních náboženství.. A dcerka, která by otce absolutně netankovala, nemít "dar".. Gere jako lovec "bílého jednorožce" byl herecky nejvýraznější.. Vizuální efekty překvapivě vypracované na tento typ filmu.. Netuším, co tím autor chtěl sdělit lidstvu a přemýšlet o tom dál nehodlám.. Ve své podstatě hodně náročný film natočen dosti komerčně.. (12.03.2013)

Nepříliš veselé psychologické drama s nádechem náboženské mystiky, okouzlující svou křehkostí a citlivým zachycením rodiny, v níž každý hledá a tím neúmyslně přispívá k jejímu rozkladu. Ať už je to matka poznamenaná dávnou tragédií, dcera toužící po pozornosti otce, syn jenž se po ztrátě výsadního postavení v rodině snaží najít ztracenou rovnováhu, ale především otec posedlý mystikou slov, netušící jak svou sobeckou zaslepeností a lehce despotickým nátlakem ubližuje všem kolem sebe. Pro citlivého diváka strhující příběh, přestože vyprávěný poklidně, bez velkých gest, stojící na hereckých výkonech tradičně skvělé Juliette Binoche, Gereho, jenž nečekaně dobře ztvárnil svým způsobem nejsmutnější postavu filmu, ale především úžasné Flory Cross, jako křehké jedenáctileté Elizy, toužící po otcově pozornosti, ale současně citlivě vnímající rozpad rodiny a obětující se nakonec pro její záchranu. (30.04.2010)