Magnólia

Zajímalo Vás někdy téma náhody či kauzality? Máte někdy pocit, že minulost je za Vámi, ale stále Vás ovlivňuje? Myslíte si, že člověk se může dostat z „bludného kruhu“ životních problémů? Přesně tyto a mnohé další otázky si ve snímku MAGNOLIA klade Paul Thomas Anderson. A odpovědi, které P. T. Anderson divákům předkládá jsou jedním slovem geniální. Ona geniálnost nespočívá pouze v tom, co P. T. Anderson předkládá, ale (a to hlavně) jak to předkládá. Andersonův způsob prezentace myšlenky není nepodobný skládání puzzle. Zprvu má divák pocit, že ta hromada zdánlivě nesouvisejících záběrů a dějových úseků nedává dohromady žádný smysl. Při bližším zkoumání a postupem času však divák zjišťuje, že vše do sebe přesně zapadá. Závěrečné minuty filmu pak P. T. Anderson poskládá všechny tyto fragmenty, střípky a úryvky dohromady a vzniká z toho vynikající dílo – vynikající díky myšlence samotné, předložené formě, postupné a neúprosné gradaci děje, hereckým výkonům, hudební stránce atd. Na závěr snad ještě jedna „perlička“: až budete při sledování přemýšlet, jestli existuje souvislost mezi třemi úvodními příběhy a závěrečnou „katarzí“, pak vězte, že ano (rozřešení hledejte v číslech 8 a 2). Vše přesně dle slov z filmu: „Existují příběhy o shodě okolností a náhodě, o křížení cest a podivných úkazech A vypravěč se skromně domnívá, že divné věci se stávají pořád.“ Shrnuto a podtrženo: Paul Thomas Anderson předkládá divákům strhující, vynikající a nadčasové dílo, a to nejen co do obsahu, ale také co do předložené formy. (02.09.2003)

Vydržet se dívat celých 188 minut a nenudit se? Ano, Andersonovi se to k mému překvapení celkem podařilo. Co se týče hereckých výkonů, všichni ze sebe vydali co mohli (Julianne Moore mě zaujala asi nejvíc). Je fakt, že je snímek z velké části depresivní, ale to už k němu patří, protože to co jsem viděl, opravdu bylo DRAMA. Chtěl jsem hodnotit plným počtem, ale to jen do chvíle než..."it's raining cats a dogs"?!. Co to sakra bylo? To si nemohl režisér pomoct k finálnímu rozřešením něčím jiným? Film bych utnul ve chvíli, kdy všichni na sobě nezávisle zpívají jednu písničku (hezčí tečku by ani řežisér vymyslet nemohl). Dál to už bylo zbytečné natahování. Tak či onak hodnotím 4* a už kvůli těm hereckým výkonům doporuču všem. Teda pardon...všem kromě feministek ;-) (02.11.2008)

Film, ktorého veľmi významnou dejotvornou zložkou je i veľmi pôsobivá hudba. Mne tá miestami jednorvárna hudba evokovala Ravelovo Bolero, kde je jeden jediný ústredný motív , ktorý sa neustále vyvíja .... Na celý film som pozeral doslova s otvorenou hubou a "žral" som hlavne výkon Julianne Moore, ktorá bola úchvatná .... Som skalopevne presvedčený, že si tento film plný krásnych myšlienok pozriem ešte viackrát a stále v ňom nájdem niečo nové, neobjavené ... (14.07.2004)

Anderson potvrdil pověst nejtalentovanějšího režiséra mladé generace a stejně, jako v případě Boogie Nights, natočil tříhodinovou podívanou, která uteče jako voda. Zdánlivě nesourodý slepenec různých lidských osudů by se v rukouch jiného režiséra rozpadl pod rukama, ale pod taktovkou Andersona působí nesmírně celistvým dojmem a divák nemá pocit, že by se v ději ztrácel. Navíc se Andersonovi povedlo udělat z Cruise pana Herce, což je pozoruhodné. Cruisova kreace úspěšného nadsamce je famózní a právem oceněná nominací na Oscara. Katarzní konec je pak nezapomenutelný. Ať žijou žáby. (13.04.2003)

Pokud je film dlouhej jak tejden, tak k němu nemám naprosto žádnou důvěru, ale zde zafungovalo jméno Paul Thomas Anderson skutečně na výbornou a risknul jsem to. Po zkouknutí je délka filmu to poslední co bych hodnotil záporně, byla opravdu potřeba k většímu souznění s postavama a jejich osudem. Těžko říci proč nejsem tak nadšen jako uživatelé z mé TOP. Možná jsem čekal až moc, možná jsem čekal větší zapadnutí všech těch příběhů do sebe, no ať tak nebo tak určitě jsem nečekal padající žáby, ale s nima je to vlastně stejný jako s celým filmem, to se prostě někdy stává, jenže já na to asi nebyl připraven, že se to stane právě teď. To sice nebyla jediná věc na kterou jsem nebyl připraven, ale ta druhá věc, fantastické herecké výkony všech herců mě nenutí ani chvíli přemýšlet jestli by mohli zahrát jinak a lépe, nemohli. Hrozně mě mrzí, že stejný a jednoznačný názor nemám i na samotný film. Nicméně jasno budou mít určitě feministky na adresu postavy Toma Cruise a jeho hlášky už mají jisto jistě vytesané na zdi svých "válečných pracoven". Já jsem se zase sem pokusil vytesat svou rozpolcenost z tohoto příběhu. Na jedné straně krásný pocit v mém srdci, na straně druhé, pocit příběhové nedotaženosti v mé hlavě. (04.11.2007)