Paríž, Texas

Je to tak, jak jsem tušila - pro plnohodnotný zážitek z tohoto díla musím, alespoň ze zkušenosti některých uživatelů, dozrát. Trošku zklamání, neboť o své zralosti jsem měla dosti vysoké mínění, nuž, divák míní a Wim Wenders mění... Nemohu však tvrdit, že se zážitek nekonal - hudební složka pro mě odehrála hlavní roli, za krk jí dýchala kamera a i samotné pojetí příběhu o rodinné soudržnosti, lásce, bolesti, prozření, odpuštění a obětování se nebylo bez kouzla, i když, pravda, trochu časově přepáleno. Víc, než okolnosti rozdělení a smíření hlavní dvojice mě fascinoval malý Hunter a především Travisův bratr Walt: " Budu potřebovat peníze a kreditní kartu". "Není problém". To hovoří za vše. (15.05.2012)

Brutálna nuda takmer dve hodiny a grandiózny približne tridsať minútový záver. Film o skutočnej láske, film s prenádhernou Nastassjou Kinski a neotravným detským hercom. Teraz mi už len zostáva pýtať sa prečo nemohli počas takmer dvoch hodín film oživiť, aby to nebolo len také stvárnenie poklesnutého ducha nejakého staršieho muža v stepnej krajine juhu USA. Cestovný film podľa mňa ani náhodou, skôr romantické a psychologické dielo, ktoré sa stupňovalo veľmi pomaly. Spočiatku som si dokonca myslel, že je to nejaký predchodca Rain Mana. (05.04.2014)

Tahle road movie je považovaná za nejlepší film Wima Wenderse a já s tím v podstatě souhlasím. Hodně pomalý snímek, který stojí na atmosféře, kameře, která jednak využívá úžasných amerických exteriérů, jednak dokáže dokonale zachytit nenápadně sdělované emoce filmových hrdinů. A především stojí na dokonale zvolené hudbě, která dokresluje příběh. Herci jsou typově i hereckým projevem přesní, Harry Dean Stanton je krásně opotřebovaný, Nastassja Kinski křehká a nevinná i během účinkování v peep show a představitel dětského hrdiny hraje jako z partesu. Celkový dojem: 90 %. Je to film o rozpadu jednoho manželství a pokusu o návrat když už ne do role partnera, pak aspoň do rodičovské role. (10.04.2009)

Původně jsem chtěl dát čtyři hvězdičky, jenže nakonec dospívám k názoru, že na filmu nevidím chybu. Nechci zbytečně opakovat zde napsané, takže pouze dodávám, že mě nadchly scény, kdy má postava potemělou tvář nebo je zcela ve stínu. Krásná kamera, krásně aranžovaný záběr. Okamžik, kdy ptoro sobě v jednom záběru stojí matka a syn, přičemž on sedí na podlaze - takže je hrozně nízko. Jsou od sebe velmi vzdáleni, ale přesto jsou si blízcí. Manželce vadil děj - hlavně krutost, s jakou adoptivní rodiče přicházejí o dítě. Polemizoval jsem s ní, že to přeci nemusí být navždy. Člověk potřebuje občas odejít a zařídit, co musí. (07.11.2009)

Keď som pred tromi rokmi videl Paríž, Texas, uvedomil som si síce, že sledujem niečo výnimočné, ale nedokázal som sa naladiť na jeho vlnu. Pomalý, ale nenudiaci dej, páliace slnko a teplom sa chvejúci vzduch, bezútešná krajina a v nej rýchlo sa pohybujúci čudák, to vyburcuje zvedavosť každého diváka. Z času na čas do toho zaznie tá úžasná, provokujúca hudba a pomaly sa začína odkrývať záhada z úvodu filmu. A vlastne aj keby existovala iba scéna v kabínke aj tá by si zaslúžila pridelené hviezdičky. Asi bolo treba mať o tri roky viac, aby som tento vynikajúci film vnímal približne tak, ako ho jeho tvorca zamýšľal. (13.05.2012)