Reklama

Reklama

Proslulé drama o dobývání Divokého západu a zhroucení přistěhovaleckého snu. Rok 1870. Skupina prominentních studentů absolvuje na Harvardu práva a zdá se, že jim svět leží u nohou… O 20 let později se někteří z nich vydávají z pohodlí města na divoký středozápad Johnson County, kam je žene touha po dobrodružství i úsilí vydobýt si vážené místo v ustavující civilizaci. Střetnutí s realitou však není takové, jak si představovali. Brzy jsou zavlečeni do krutého konfliktu se starousedlíky a evropskými imigranty, což znepokojivě směřuje k hrozbě masové čistky. Během sváru se odehrává bouřlivý milostný trojúhelník mezi maršálem Jamesem Averillem (Kris Kristofferson), bordelmamá Ellou Watsonovou (Isabelle Huppertová) a vymahačem rančerů Nathanem D. Championem (Christopher Walken)... Jeden z největších finančních propadáků dějin soudobé kinematografie natočil Michael Cimino (Thunderbolt a Lightfoot, Lovec jelenů), který epickou freskou 19. století pošramotil svou hvězdnou reputaci a stal se pro Hollywood enfant terrible, podobně jako kdysi jiný megaloman, Erich von Stroheim. Cimino westernovou parafrází na Coppolovu neméně epickou Apokalypsu téměř přivedl ke krachu studio United Artists, když čtyřikrát překročil rozpočet. Natáčení započaté roku 1979 provázely s ohledem na Ciminovo puntičkářství ustavičné přetáčky, překračování denních plánů či opětovné bourání a stavění kolosálních staveb, což se odrazilo na více jak 200 hodinách pořízeného filmového materiálu. Původní sestříhaná pracovní verze představená producentům činila 325 minut, načež byl Cimino nucen snímek sestříhat na 219 minut. Nicméně po prvotních nevalných výsledcích po premiéře roku 1980 Cimino své opus magnum nakonec pro kinodistribuci sestříhal na necelých 150 minut. A tuto verzi Česká televize uvádí, ačkoli v průběhu dalších let vznikly ještě dvě varianty: „radikální“ (219 minut) a restaurovaná režisérská (216 minut). Na počátku 80. let zavrhované drama se postupem času – i díky opětovným znovuuvedením – dočkalo přehodnocení, když začalo být chápáno jako jedno z posledních vrcholných děl dědictví tzv. nového Hollywoodu, které charakterizovalo umění tvůrců Stevena Spielberga, Francise F. Coppoly, Dennise Hoppera, Mikea Nicholse, Roberta Altmana, Martina Scorseseho a dalších. Této nové generaci filmařů bylo od 2. poloviny 60. let umožněno více experimentovat v rámci klasického hollywoodského vyprávění, což se odrazilo na hravé práci s žánry i pokrokovém technickém zpracování. Nebeská brána není výjimkou. Ačkoli rozeznáváme rysy westernového žánru, Nebeskou bránu lze označit také za historický či válečný velkofilm, stejně jako umělecky ztvárněné melodrama. Pedantství Michaela Cimina ve spolupráci s osobitým kameramanem Vilmosem Zsigmondem (McCabe a paní Millerová, Vidiny, Blízká setkání třetího druhu) dovolilo dech beroucím způsobem vykreslit tragický námět začarovaného kruhu, který symbolicky přejímají pohyby kamery, uspořádání aktérů, ale též svícení s výtvarnou kompozicí scény. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (116)

Astaroth12 

všetky recenzie používateľa

Ja som mal tento film dlho v hľadáčiku, lebo som vedel, že tento film je zahalený viacerými legendami ako, že kvoli nemu zbankrotovalo štúdio United Artists a , že režisérovi tohto filmu zničil kariéru. V prvom prípade štúdio sa už v zlých finančných problémoch mohlo topiť dlhšie a tento film len urýchlil jeho predanie spoločnosti Metro-Goldwyn-Mayer. United Artists boli na scéne dlho a mali celkom ine fungovanie, ako ich konkurencia, preto sa môže aj predpokladať, že tie finančne problemy trvali oveľa dlhšie a ten zámer už mohol byť na spadnutie aj pre týmto filmom. Preto všetko sú to len dohady a zhody okolnosti a to isté si myslím aj o kariére režiséra, ktorý už po tomto filme nedostal žiadnu ponuku, ktorá by ho mohla zase preslavit tak, ako to bolo s Lovcom Jeleňov. Niekto taký film nespraví za celý život a niekomu sa to podarí iba raz, ako to bolo aj u  Michaela Cimino a tak by som bol aj tu opatrný  vyjadreniam, že tento film mu zlomil filmový väz. Potom ďalším článkom je udelenie Zlatá malina, ktoré ja osobne neuznávam, lebo veľa filmov nemá byť ani v nominácii, nie ešte to cele aj vyhrať. Toto ocenenie je spolitizované a tento film je tu len kvoli príbehu a , že to aj režisér vyhral bolo len upozornenie, že si dovolil už priveľa. Je pravda, že film , kde na povel vlády Spojených štátov dajú povraždiť európskych imigrantov som ešte nevidel. Westernov som videl veľa, ale žiadny nejde touto nezvyčajnou cestou, kde proti tak silnému súperovi nemá nikto šancu. A práve ten príbeh nasral kritikov aj  bežných ludi, lebo toto si nedovolil pred nim nikto a po nom asi tiež nie. A tak kina boli prázdne a všade bolo cítiť, že film je celkový prepadák aj keď to tak dopadnúť nemuselo, no bohužiaľ. Na začiatku vidíme veselých absolventov Harvardu, ktorý ešte ani netušia čo ich čaká. Potom sa príbeh presunie o dvadsať rokov a všetko je ináč, s chalanov z ktorých vyžarovala radosť sa stali zatrpknutý a smutný pani, ktorý už dá sa povedat len prežívajú život bez emócii. Film je megalománsky, vypráva je úžasná a vidieť, že režisér chcel upútať veľkou pompéznosťou, ale ako to vo väčšine prípadov býva, ani veľkoleposť nie je vždy záruka diváckej náklonnosti a toto je ten príklad. Je tu neskutočne veľa postav, hlavné postavy sú nezaujímavé a ich milostný trojuholník nikoho nezaujíma, lebo je bez citu a sympatii. A vedľajších je toľko, že u nikoho nie je ani trocha rozvinutý charakter a tak je jedno, čo s nimi bude. Keby režisér vychádzal zo skutočnosti, malo by to rozhodne väčší efekt, ako takto, keď išiel proti muru. Príbeh je chaoticky a tak aj nezaujímavý a to je škoda, lebo nemam moc prebádanú históriu Ameriky, ale hned mi bolo jasne, že takto to byť nemohlo. Že je zdĺhavejší a niekedy až komornejší mi nevadí, finálna bitka bola slušná, ale ako celok to bolo dosť roztržité. Na začiatku som si myslel, že to bude niečo na štýl The Big Trail, ale tento film ide svojou cestou a to doslova. Bol som rozhodnutý dať silne 3*, ale ako sa po bojovom poli rozozneli Slovenské mamičky pekných synov máte, musel som 1* pridať. To ma celkom rozobralo, nečakal som, že takúto klasickú ľudovú pieseň budem počuť v Americkom filme. () (menej) (viac)

Ten Druhy 

všetky recenzie používateľa

Nevidno skoro žiadne úsilie o zdynamizovanie deja a dramatizáciu zápletky. Za tie peniaze sa Cimino síce obklopil talentovanými ľuďmi - pekné zábery, dobrí herci - no sám je rozvláčny. Navyše sa snaží točiť podľa skutočných udalostí, ale nie je historicky verný. Zobrazuje nenávisť voči emigrantom a vojnu v okrese Johnson (Johnson County War), ktorá je presvedčivá. Hoci emigranti hovoria najmä po nemecky a po poľsky, počas tej vojny (na moje prekvapenie) zaznie aj pieseň "Slovenské mamičky"... Zatiaľ neviem nič o tom, žeby Slováci kolonizovali Wyoming, tí sa dostali najďalej do Iowy, napriek tomu však táto scéna patrí k najsilnejším momentom filmu. ()

Reklama

Lavran 

všetky recenzie používateľa

Nebeská brána odráží okrouhlost nebe a sama se pohybuje v opojných kruzích. Jako Ella a James v nádherné taneční scéně, kde společně opisují kruhy po prázdném tanečním sálu, zatímco Zsigmontova kamera tančí kolem nich v opačném směru. Jako desítky párů vířící kolem stromu (světa a života) za doprovodu Straussova valčíku. Jako kavalerie kroužící kolem hrstky přeživších pistolníků. Kruh však zůstává i v plápolajícím prostěradlu po průstřelu brokovnicí, kruhová jsou zrcadla, v nichž se odráží lidské tváře, okrouhlá je aréna pro klání dvou kohoutů... Okny, žaluziemi, škvírami ve stěně a oblaky prachu a dýmu proniká nebeská záře, ale pozemská realita má daleko do utopického ráje, který se vznáší v paprscích věčné milosti. Svět za bělostným protisvětlem je kruté a špinavé místo, které se utápí v bahnu, krvi a chlastu. Neklid a vnitřní špína se rozrůstá i tam, kde panuje zdánlivá harmonie a přepych. Nespokojenost se stavem bytí, kdy máte na dosah všechno, na co pomyslíte, ale víte, že vám něco podstatného schází, uniká. Život. Láska. Cokoli. Proto úvodní sekvence z Harvardu, proto snový závěr na lodi. Dvě polohy pozlátkového štěstí, mezi kterými vykoná hlavní hrdina James Averill kruhovou cestu smutné proměny. Nebeská brána je tedy filmem paradoxním: navzdory epické šíři, délce, davovosti a rozmáchlé výpravě je více do sebe zavinutou lyrickou básní než epochální historickou freskou. Je filmem vyprávějícím o pocitu (přesněji o nedosažitelném pocitu ve světle milosrdenství), kterému je obětována logika i soudržnost vyprávění. Na osobní otázky odpovídá zatvrzelým mlčením. Naznačuje, ale nedoříká. A v tom se skrývá jeho nedoceněná krása. ()

lamps 

všetky recenzie používateľa

Měl by se film opěvovat jen proto, že jeho tvůrce dosáhl nadlidského perfekcionismu a každý rám zastupuje tu nejrozmáchlejší výpravnou kinematografii? Jestli ano, tak si Nebeská brána zaslouží ne 5, ale rovnou 10 hvězd. Jenže film podléhá i složitějším způsobům komunikace s divákem a já se ne vždy tetelil blahem nad tím, jak bídně vykreslené postavy kroužily tři a půl hodiny na tanečních parketech, po americkém západě a v milostném trojúhelníku, který nemá žádný emocionální základ. Motiv kruhu, v němž se celou dobu bloudí (v průběhu závěrečné bitvy i doslovně), vytváří neopakovatelně pocitový antiwestern o rozkladu amerického snu a slepém putování za lepší budoucností, v němž Cimino suverénně prokázal nehynoucí sílu obrazového 'Leanovského' vyjadřování - často jsem byl upřímně uchvácen složitou strukturou životem bující mizanscény či nasvícením a rámováním statických záběrů. Nebeská brána je umělecké dílo, které ale vyvolává asi takovou diváckou odezvu jako předražené obrazy v galerii - jste na ně po nějakém čase naštvaní, že je nemůžete mít a sáhnout si na ně. Jakkoli je tedy ve filmu spousta pasáží, které si zaslouží zarámovat a vložit do trezoru, zároveň obsahuje i plno scén, které nedávají valný smysl a jsou tak dlouhé, že i v té galerii by jim před jejich skončením zhasli a zavřeli. A jakkoli je Nebeská brána skutečně pozoruhodný a zřejmě poslední snímek svého druhu, při srovnání s podobně žánrově rozvratným Tenkrát na západě docela paběrkuje. A znovu bych si ji na rozdíl od Leoneho mistrovského díla jen tak nepustil. 75% ()

poz3n 

všetky recenzie používateľa

Nejspektakulárnější a nejúžasnější plýtvání penězi v historii Hollywoodu a bezpochyby jeden z největších filmů všech dob. Vzdor všemu, čím si tenhle film prošel, je jeho sledování čistá filmová potěcha. Každý záběr je tím nejrozmáchlejším a nejfantastičtějším filmovým obrazem, jaký jste viděli, každá vteřina filmu je tou pravou kinematografií. Filmová magie, které rádi mnohé odpustíte. Criterion collection, 219 min. 9/10 ()

Galéria (93)

Zaujímavosti (35)

  • Film bol inšpirovaný skutočnými historickými udalosťami vo Wyomingu v okrese Johnson a James Averill, Nathan Champion i Ella Watson naozaj žili. Ako to už však vo filmoch býva, história bola pre filmové plátno pozmenená - v skutočnosti totiž americká vláda poslala armádu pozatýkať chovateľov dobytka za to, že najímali zabijakov proti osadníkom. (sudruh sustruh)
  • Dlhú dobu sa nesprávne tradovalo, že to bolo štúdio United Artists, ktoré stiahlo film z kín po tom, ako získal negatívne ohlasy. V skutočnosti to bol však režisér, ktorý zaslal vedeniu filmového štúdia list so žiadosťou o stiahnutie a jeho prestrihanie do podoby, ktorá by sa divákom páčila. (sudruh sustruh)
  • Film se stal též proslulý pro kruté zacházení se zvířaty, především fyzické týrání koní. To pobouřilo řadu institucí a právě kvůli Nebeské bráně je dnes u každého filmu nálepka „během natáčení nebylo zraněno žádné zvíře“. (Duoscop)

Súvisiace novinky

Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů

Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů

03.07.2016

V 77 letech nás v sobotu opustil Michael Cimino, jeden z nejnadějnějších režisérů 70. let. Cimino pomáhal v roce 1973 napsat druhý film s drsným Harrym (Magnum Force) a Clintu Eastwoodovi se zalíbil… (viac)

Sam Mendes na Divokém západě

Sam Mendes na Divokém západě

10.12.2009

U tohoto tvůrce už nás „nečekané“ žánrové volby nemůžou překvapit. Proč by si nemohl zkusit třeba western? Obzvlášť, když se schyluje k návratu kovbojek na filmová plátna (komiksový Jonah Hex,… (viac)

Jeff Bridges tasí kolty

Jeff Bridges tasí kolty

12.09.2009

A nebude to poprvé v jeho kariéře. Ještě jako mladík si zahrál ve westernu Bad Company či v proklínaném velkofilmu Nebeská brána, v 90. letech ztvárnil titulní roli v „prequelu k Deadwoodu“ Divoký… (viac)

Reklama

Reklama