Insomnia

Americká verze se mi líbila, přesto plný počet * jsem ji nedal. Tajně jsem doufal, že původní norská ji trumfne. No je fakt, že Nolanův počin je takový koukatelnější, civilnější, protože toto je hodně syrové, naturalistické (např. scéna se psem). Těžko srovnávat výkony hlavních hrdinů; Pacino i Skarsgård byli naprosto výteční, ale druhý jmenovaný byl pomalu větší záporák jak klaďas a i se svojí sexuální chtivostí byl asi o něco uvěřitelnější. But on the other hand, co se týče vraha, zaujal mě víc Robin Williams, protože byl charakterově prokreslenější; v Skjoldbjærgově verzi jsme se o něm nedozvěděli vlastně nic. Příběh se zase tak moc nelišil, teda až na konec, ten se mi víc líbil v norské verzi. Co se týče realičnosti, originál znovu vede, tedy až na 1 scénu, a to při ohledávání mrtvé dívky; nikdo mi nevymluví, že ta "mrtvola" mrkla pravým víčkem a kamera tělo zabrala tak nešťastně, že jsem měl neodbytný pocit, že vidím, jak dýchá (dle nepatrného posunu břicha nahoru a dolů). Takže bych to viděl stejně jako v případě americké verze na 4*; přesto se mi asi líbila o něco více ta Nolanova. (09.11.2008)

Daleko hlubší psychologická linka než předvedl následně Nolan ve své Insomnii - až deprese z toho jak policajt-vrah měl vnitřně neskutečně blízko k vrahu-spisovateli. A také jako obvykle životnější konec - policajt není za svůj poklesek potrestán osudem. Americká verze byla naproti tomu "údernější". (21.01.2017)

Zatímco v případě krimikomedie Hlava nad vodou dopadá vzájemné porovnání norského filmu a americké předělávky jednoznačně ve prospěch originálu, v případě Insomnie jde o vyrovnaný souboj. Norský originál je mnohem autentičtější, syrový, postrádající klasické okořeňující scénáristické kličky a efekty. Scénárista není k divákovi zdaleka tak vstřícný jako jeho americký protějšek, takže některé momenty a motivy nejsou oproti americké verzi podány tak polopatisticky. Americká verze boduje lepším vymodelováním vraha, kterého si zahrál výborný Robin Williams, zatímco v norské verzi hraje jednoznačně prim kriminalista v podání Stellana Skarsgarda. Jeho vyhořelý policajt ovládaný temnými démony je z hlediska filmového diváka vlastně zápornou postavou a film nekončí žádnou katarzí, spíš na jeho konci zůstává v divákovi pachuť z podivného vítězství spravedlnosti nad pachatelem zločinu. Závěrečný pohled do planoucích Skarsgardových očí je mrazivý... Norská Insomnie u mě boduje svou "obyčejností" - Engstromovou partnerkou a protihráčkou není pohledná filmová hvězda typu Hillary Swank, ale tuctová žena, co pracně zápasí se svými mindráky. Vůbec se o hrdinech norské Insomnie dá říct, že se svým myšlením a činy vymykají zavedeným šablonám amerických studií. Norský film je kriminálkou až ve druhé linii. V první řadě je to studie nezvládaných erotických vášní, pokrytectví, zbabělosti a neschopnosti vytvořit funkční partnerský vztah...Celkový dojem: 85 %. (14.11.2008)

Skvěle natočená a mistrovsky promyšlená kriminálka z ponurého a studeného severu. Stupňující se napětí, nečekané a šokující zvraty, depresivní atmosféra. Celému filmu vévodí dokonalý Stellan Skarsgård. Tento film ucelil můj názor v tom, že každý film odráží svou zemi, poměry, prostředí a lidi. V tomto případě chladný, tísnivý a věčně šedý sever. (03.02.2008)

Oproti americkému remaku, který považuji za výborný, je ale přeci tento seversky chladný (nedočkáme se žádného přehnaného emocionálního chování postav, všichni mají stále stejnou tvář, což ale neberu jako negativum, právě naopak) originál pro mne zajímavější. Hlavně postava Skarsgarda je tu mnohem větší uchyl a svině než Al Pacino v US verzi (hlavně scéna v autě se spolužačkou zavražděné, recepční a scéna se psem), holt amíci na to nemají zkrátka koule. Plus lepší závěr co se osudu detektiva týče. (03.02.2008)