Harold a Maude

Podobnost s Nicholsovým Absolventem je nasnadě (téměř nikým nepochopený jedinec, kýčovitá hudební složka apod.). Zhýralý mladík Harold hledající smysl života ve světě, kde mu nikdo nerozumí, tápe, neví kudy kam. Utíká pryč do světa zinscenovaných sebevražd. Děsivé výjevy, které kontrastují se silným nezájmem Haroldovy matky, jež synovy eskapády dobře zná, působí značně komickým dojmem a nesčetněkrát jsem se přistihl se zvláštním úšklebkem na tváři... Naopak Maude, velmi čilá, vitální, až infantilní stařenka, je Haroldův pravý opak. Užívá si zbytku života plnými doušky a nechává svého přítele alespoň částečně nahlédnout pod pokličku a přičichnout vůni života, toho opravdového. Raný Ashbyho film, jenž byl ve své době jedněmi nadšeně přijímán a druhými zatracován, představuje jeden z vrcholů autorovy dráhy, skrytý klenot Nového Hollywoodu. (04.11.2007)

Viděno 2 x. Podruhé jsem film Harold a Maude zhlédla v rámci přehlídky Projekt 100 2010. I tentokrát to pro mě byla velmi osvěžující podívaná. Přesto po objektivní úvaze nakonec srážím původní hodnocení o jeden stupínek níž. Lehce jsem se sklouzla po povrchu na druhý pokus, přiznávám. Na oba hlavní hrdiny jsem nazírala z nadhledu a udržovala si od nich dostatečný odstup. Poprvé tomu tak nebylo. Vzpomínám si, že před lety mě okouzlila především postava podivínského samorosta Harolda, dvacetiletého mladíka, který ze všeho nejraději navštěvuje cizí pohřby a natruc před svou matkou předstírá sebevraždy. Přitahován smrtí. Mrtvý živý. Omezován v životě nesmyslnými pravidly, předsudky, tradicemi a konvencemi, zakonzervován ve svém malém ponurém světě, uzavřen do sebe. Harold sám ví, že ve skutečnosti nežije. Vše se změní ve chvíli, kdy ho osud svede dohromady s extrovertní a živelnou Maude, dámou, která i přes pokročilý věk inklinuje ke všemu živému, barevnému a hlavně zakázanému. Kouzelná milostná tragikomedie s dobře pasujícím hudebním doprovodem, v němž vyčnívají především písně anglického písničkáře Cata Stevense. (20.01.2010)

Další film, pro nějž jsou tři hvězdičky málo, ale čtyři už moc. K dobru má jednak dobu vzniku, jendak fakt, že jsem mu uvěřil možnost sexu mladíčka s pětasedmdesátnicí (Ruth Gordon 1896!). Ke zlu má, že jinak jsem osobě jménem Maud nevěřil skoro nic - nikoli vinou její představitelky. A to přesto, že nemám nejmenších pochyb ani o Maudině upřímnosti, ani o možné reálnosti této postavy. (20.03.2015)

Neobvyklá a chvílemi poměrně odvážná romance o mladíkovi, který se baví inscenováním vlastních sebevražd a chozením na pohřby a jedné bohémské babče, kteří k sobě i přes značný věkový rozdíl najdou zálíbění, které později přeroste v lásku. Vynikající herecké duo, skvělý výběr písní a několik opravdu vtipných scén určitě potěší všechny, kteří jsou přejedeni nudnými a kýčovitými romancemi. (28.03.2010)

Deti z dobrých rodín, ktoré majú všetko a sú týrané nudným životom mi lezú na nervy. Ale. Nie tak skvelý Harold. Teda, trochu na začiatku. Ale kto by odolal jeho pokusom o fingované samovraždy a záľube v pohreboch a pohrebných autách...Prišlo mi, že celý film stál (našťastie nepadal) na hlavnej postave, ktorú Bud Cort zahral naozaj neodolateľne (najlepšia scéna, jeho pohľad do kamery - teda na diváka - s matkou v pozadí). Zaručený záchvat smiechu. Vlastne skoro všetci v Nostalgii sa na tom filme nahlas zabávali, čo bolo veľmi fajn. Inak, to, že osemdesiatročná (ničím sa neobmedzujúca) žena musí ukázať štyri razy mladšiemu chalanovi že na tom zlom nudnom svete je okrem pohrebov a demolácie domov zopár ďalších pekných vecí, kvôli ktorým sa oplatí žiť - me likey the idea. PS - Nina likes Harold. A lot. Obviously. (FK Nostalgia) (06.12.2010)