Бабуся
Baboussia
Granny
Obsahy(1)
Tragikomický příběh stařenky Tusji, která ve svém pokročilém věku zůstane bez opory svých nejbližších. Poté, co odkáže dům vnukům, je odvezena k sestře Anně, kde však najde azyl jen do chvíle, než si Anna zlomí krček. Problémy s nalezením nového domova se bezprizorné Tusje vracejí. Ve výstižných zkratkách sledujeme portréty jejích příbuzných, z nichž jeden je povaleč a opilec, druhý bezohledný zbohatlík. Jistou naději slibuje neteř Líza, která pracuje v Moskvě jako úspěšná novinářka, ale i pro ni by stařenka byla zátěží. Tusja se nastěhuje k vnukovi, kterého poznamenala válka v Čečensku a sám je v nesnázích. Jeho dcera Olja ztratila při výbuchu řeč. Ještě než hrdinka odejde do mrazivé noci, uskuteční zázrak, který celé vyprávění z posttotalitního Ruska posouvá k žánru pohádky. Režisérka filmu nezastírá, že film natočila z potřeby osobního pokání. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (67)
Další výborný ruský film, který bych však v žádném případě nenazval tragikomedií (viz MFF Karlovy Vary). Jde o smutné drama všedního života. A opět, neobyčejně zajímavý průhled do ruské společnosti 90.let, nejprve na venkov (kde jako by se zastavila naše vesnice v 50.letech) a poté i v městě "Nových Rusů". Film, který jde na hlubinu, který tne do živého v mezilidských vztazích. Úloha sebeobětující se a milující ženy, z níž se stala "babusja", kterou nikdo nechce...Ne náhodou je tvůrcem tohoto empatického pohledu žena. ()
Viděno na MFF Karlovy Vary 2009. Původně jsem na film ani nechtěla jít, ale ještě byly volné lístky, tak jsem využila příležitosti. A je to ten nejsilnější film, který jsem na letošním festivalu v Karlových Varech, viděla. Dlouho mě film sice nijak nebavil, ale pak se začalo vyjevovat, co chce vlastně sdělit a po skončení jsem nemohla popadnout dech. Kdybych se na to dívala sama, jistě brečím jak želva tak, jako spousta lidí v sále. ()
Obyčejný smutný lidský příběh, který by se mohl odehrát kdekoliv a kdykoliv. Tenhle se náhodou odehrává v Rusku a tak poznáme, že duše ruského člověka, ač se zdá na první pohled složitější ( nebo jednodušší, to nechť si každý vybere sám), tak z mého druhého pohledu je stejná jako tvoje , tamtoho i moje, milujeme se a sereme na sebe všichni stejně. V Babce se kapičku víc sere na bližního svého, ale ne jinak než tomu běžně bývá. Přes všechny ty hořké poznatky na Vás na konci dýchne cosi optimistického a já sám nevím vlastně co, i když ta babička trošku připomíná Terezii Brzkovou z Byl jednou jeden král, tak možná budete vědět ... ()
Z některých lidí vyrostou nevděčné bezcitné svině, žijící si jako prasata v žitě - jiní mají srdce na dlani a jejich osud je krutě těžký. Takový už je život. Ona se pro rodinu rozdala, rodina jí však její lásku vrací podivným způsobem. . . . . Babuša a její klidný a vyrovnaný pohled chytne za srdce, stejně jako celý tento, možná trochu naivně působící, avšak veskrze lidský film. ()
Smutnomilé, ľudské! Babička je asi najzlatšia filmová postavička akú som kedy vo filme videl. Pomerne jednoduchý príbeh, na spôsob ktorého by sa v Rusku dali točiť podobných tony. Čo je však zaujímavé, práve tou jednoduchosťou a spôsobom podanie film zaujme. Veľmi nadsázkovo poučná sociálna dráma, ktorá svoj hlboký odkaz podáva neskutočne realisticky. A čo je smutné, bežne sa toto stáva kdekoľvek na svete. 100%. ()
Reklama