Бабуся
Baboussia
Granny
Obsahy(1)
Tragikomický příběh stařenky Tusji, která ve svém pokročilém věku zůstane bez opory svých nejbližších. Poté, co odkáže dům vnukům, je odvezena k sestře Anně, kde však najde azyl jen do chvíle, než si Anna zlomí krček. Problémy s nalezením nového domova se bezprizorné Tusje vracejí. Ve výstižných zkratkách sledujeme portréty jejích příbuzných, z nichž jeden je povaleč a opilec, druhý bezohledný zbohatlík. Jistou naději slibuje neteř Líza, která pracuje v Moskvě jako úspěšná novinářka, ale i pro ni by stařenka byla zátěží. Tusja se nastěhuje k vnukovi, kterého poznamenala válka v Čečensku a sám je v nesnázích. Jeho dcera Olja ztratila při výbuchu řeč. Ještě než hrdinka odejde do mrazivé noci, uskuteční zázrak, který celé vyprávění z posttotalitního Ruska posouvá k žánru pohádky. Režisérka filmu nezastírá, že film natočila z potřeby osobního pokání. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (67)
Starala se o ně, dala jim svou lásku, v podstatě je vychovala a nyní, když je stará a skoro nemohoucí, nemá kam jít. Nikdo ji nechce, když už z ní nemohou dostat žádné peníze. Rozdala svůj život mezi své milované a ti se k ní otočili zády. Velmi dojemný film o tom, jací jsme vlastně lidé a jaká je společnost, a to rozhodně ne jen ta ruská, protože, ač jde o ruský film, takových babek a dědků se v každé zemi najde spousta - třeba i jen o dům dál, než bydlíte. ()
"A to je čo?".., to sú domy nových Rusov...Takých ako my?"...Nie, to nie je príbeh o ruských zbohatlíkoch, toto je dosť krutý príbeh, ktorý by kľudne mohol byť aj o tvojej "bábuške". Film ma chytil od prvej minúty a nepustil až do samého záveru, dokonca som zhltol aj záverečné titulky so skvelou ruskou a smutnou piesňou. Obsadenie je perfektné a bábuška je tak sympatická , že by ju prichýlil takmer každý (len vlastná rodina nie...). Nenávidím ruskú politiku, ale milujem ruský národ a tento film je tak ruský, ako len môže byť. V prvej polovici filmu sa nájde miesto aj pre humor, hlavne v spojení s alkoholom, no neskôr sa film nesie v čoraz smutnejšom tóne, až príde záver a scéna s posledným jablkom, kde bábuška povie: "Dasvidania Olinka...", kde už mi zovrelo hrdlo. Aj u nás sa zvykne hovoriť, že za dobré nič dobré nečakaj, ale tu to tvorcovia priviedli až na hranu. Babusja?...100%! ()
Moc hezký, smutný a citlivě natočený příběh jedné staré babičky, která na sklonku života stěží hledá oporu u svých nejbližších. Babiččiny trable dojímají a navíc film celkem působivě naťukává reálie nelehkého života v Rusku, se všemi jeho propastnými sociálními rozdíly a životní skepsí. Co mimo zdařilého scenáře rozhodně potěší, jsou velmi kvalitní herecké výkony všech zúčastněných, včetně naturščiků, kteří působí velmi přirozeně. Tenhle nenápadný, ale o to více silný film, mně chytil za srdce a to mi k plnému bodovému ohodnocení bohatě stačí. ()
Obyčejný smutný lidský příběh, který by se mohl odehrát kdekoliv a kdykoliv. Tenhle se náhodou odehrává v Rusku a tak poznáme, že duše ruského člověka, ač se zdá na první pohled složitější ( nebo jednodušší, to nechť si každý vybere sám), tak z mého druhého pohledu je stejná jako tvoje , tamtoho i moje, milujeme se a sereme na sebe všichni stejně. V Babce se kapičku víc sere na bližního svého, ale ne jinak než tomu běžně bývá. Přes všechny ty hořké poznatky na Vás na konci dýchne cosi optimistického a já sám nevím vlastně co, i když ta babička trošku připomíná Terezii Brzkovou z Byl jednou jeden král, tak možná budete vědět ... ()
Viděno na MFF Karlovy Vary 2009. Původně jsem na film ani nechtěla jít, ale ještě byly volné lístky, tak jsem využila příležitosti. A je to ten nejsilnější film, který jsem na letošním festivalu v Karlových Varech, viděla. Dlouho mě film sice nijak nebavil, ale pak se začalo vyjevovat, co chce vlastně sdělit a po skončení jsem nemohla popadnout dech. Kdybych se na to dívala sama, jistě brečím jak želva tak, jako spousta lidí v sále. ()
Reklama