Rambo

Tento úvodní film z Rambo-série má ještě docela hlavu i patu. Není to sice nic víc než jen ambiciózní béčko, ale snad právě proto na něj nahlížím vpodstatě shovívavě. Sly Stallone skutečně hrál asi jen v 1. dílu Rockyho, pak už se jen tvářil, že hraje. V tomhle díle mu ale ta jeho herecká přetvářka jde docela dobře. (06.08.2002)

Ve svém profilu mám uvedeno, že nemám rád akční filmy, ale vlastně to není tak úplně pravda, našla by se celá řada výjimek, které potvrzují pravidlo. Především ty, které se neberou vážně, jako například série Smrtonosné pasti. Rambo je ovšem jiný případ, je to doslova ztělesnění prvků a žánrových klišé, které se mi na akčních filmech nelíbí. Je to jeden z prvních filmů ve svém subžánru a ve své podstatě tuto kategorii filmů definoval a je považovaný za její symbol. Nemám potřebu polemizovat s kultem, v zásadě souhlasím s tím, že je to nejhodnotnější kousek filmové série o nezničitelném bojovníkovi z džungle a zároveň jediný film série, který se dá brát aspoň trošku vážně, resp. má z hlediska filmového umění jakous takous hodnotu. Scénář i režie se ještě snaží o určitou psychologii postav a ve vedlejších rolích se vyskytuje několik slušně hrajících herců, mimochodem Richard Crenna to určitě není, ale Brian Dennehy si plné uznání zaslouží. Z hlediska technických kvalit dnešních akčních filmů je ovšem vysoké hodnocení původního Ramba i tak evidentně hodně ovlivněné nostalgií a věkovým průměrem uživatelů. Celkový dojem: 40 %. (25.05.2009)

Čekal jsem, že proběhne konflikt, začnu fandit hlavní postavě a pak budu buď méně, nebo více trpět žánrovými neduhy. Omyl. S akcí jako takovou jsem překvapivě neměl větší problém, přišla mi v pohodě, v mých očích selhala hned úvodní naprosto nezvládnutá zápletka. Přestože se k němu policajt nechoval zrovna zdvořile, John si mohl jít po svých, několikrát měl příležitost nechat to být (tzv. mít ho „někde“ a ustoupit) a problémy si de facto způsobil sám. Mnohokrát mohl spolupracovat a mít klid, hrdost či co mu to však nedovolila, navíc se začal chovat jako totální magor, takže je logické, jak se policie potom zachovala, a upřímně nevím, proč bych měl s někým takovým soucítit, nebo mu snad fandit. „Prolili první krev!“. Jestli někdo začal mlátit všechny okolo a při svém útěku ještě sejmul nevinného chlápka a čapnul mu motorku, byl to Rambo. Poprvé, kdyby se snad dala ospravedlnit Johnova potřeba se mstít/bojovat, byla chvíle, kdy se vzdával, a přesto dostal jako odpověď spršku kulek. Ale vzhledem k tomu, že do teď utíkal a unikat svým pronásledovatelům mohl klidně dál, tak šlo zase o dost zkratovité chování, kterému jsem prostě nevěřil. Naivní návrh Rambova cvičitele mě už ale opravdu rozesmál, i když ještě více Johnův um s kamenem, srovnáte-li si výšku vrtulníku a škodu, kterou by takový nerost způsobil, za předpokladu, že by vůbec k vrtulníku doletěl. Snímek se asi snažil naznačit, že by se k válečným veteránům, kteří prožili pro obyčejného člověka nepředstavitelné hrůzy, mělo chovat s úctou a v rukavičkách, ale když jim hrabe, tak je to těžké. Asi bych měl výše popsaná negativa snímku odpustit, jde přece jen o „hloupej béčkovej akčňák, tak to tolik nehroť“, ale nepřipadá mi, že by se tak na venek úplně prezentoval, nebo by tomu odpovídalo zdejší silně přepálené hodnocení, takže dávám jen 2*, ze zvědavosti asi zkusím dát druhý díl (ten mi už taky snad nabídne smysluplnější zápletku). (17.03.2013)

Sebelátač a ústní obrněnec (jako že má na držce obrnu, hihň hihň, chápete, ne?) se vrátil z potulky po Indočíně. Doma zatím kapitalistická společnost pokračovala ve svém vývoji mílovími kroky a tak úplně mu nerozumí, což je v podstatě reciproční...První Rambič měl určitý přesah, ve své době byl kvalitním připomenutím, že válkou porouchaní zabijáci dost těžko koexistují se zbytkem společnosti. Týpek, který si pár let krátil čas přidržováním střev kamarádů, kterým ty hovnovody záludně klouzaly z pootevřené břišní dutiny, bude jen těžko tolerovat buzeraci okresního korupčnického fízla. Vše zabaleno v akčním hávu, zkousnutelném i pro pubíka. (14.07.2012)

„Myslím, že tomu nerozumiete. Neprišiel som zachrániť Ramba pred vami. Prišiel som zachrániť VÁS pred Rambom.“ Ak ste Ramba videli ako deti, je to pre vás nekompromisná kultová klasika. Ak ste ho ale nevideli desaťročia a potom sa k nemu vrátite, možno zostanete zaskočení, ako strašne odlišné je to od dvojky a trojky. Jednotka je komorná psychodráma s fakt brutálne temným charakterom v titulnej úlohe. V tej dobe sa Amerika ešte stále spamätávala (v podstate sa spamätáva dodnes) z prehratej vojny vo Vietname, tejto téme bolo venovaných množstvo filmov, od Čaty cez Lovca jeleňov. Akcie je málo a je surová, drsná, naturalistická, hnusná, nie explicitná, ale napriek tomu strašne ťaživá. Jednotka je nečakane realistická, čomu pomáha pôsobivá sychravá výprava nádherných obrovských lesov Severnej Ameriky, kde jeden traumatizovaný vojak z vietnamskej vojny vedie svoju vlastnú súkromnú vojnu s miestnym zakomplexovaným, xenofóbnym šerifom, ktorého si sympaťák Brian Dennehy vychutnáva do takej miery, že s aneustále budete obzerať po izbe, či do nej manželka náhodou práve nedoniesla vidly, že by ste ho nimi na mieste radi prebodli. Bude musieť prísť až plukovník Trautman (skvelý Richard Crenna), aby nám rozpovedal Rambov desivý príbeh. Snímke pomáha nielen presvedčivý, na doraz idúci Stallone a výstižne obsadené vedľajšie postavy, ale tiež surové akčné detaily, pôvabne silácke hlášky („Plukovník, vy mi chcete povedať, že prehrám, ak naňho pošlem 200 chlapov?“ – „Chcem tým povedať len toľko, že ak ich naozaj pošlete 200, musíte si najskôr zohnať veľa vriec na mŕtvoly.“) a príjemne krátka minutáž; hodina a pol je tak akurát, aby to nestihlo nudiť a zároveň aby to nebolo skratkovité. V pôvodnej verzii Rambo mimochodom zomrel (zastrelil sa Trautmanovou zbraňou), scénu však napokon vystrihli. za seba vravím: vďakabohu. Je totiž hrozná. Fragmenty z nej môžete vidieť v nočnej more v štvorke. Prvý Rambo predstavoval fenomén, pri trápnom rozpočte 15 miliónov dolárov ich na celom svete trhol fajnovo šťavnatých 125. (25.12.2004)