Rambo

Motiv navrátilce z války, kterou sám jistě nezavinil, v níž nasazoval krk, byl mučen a která ho nakonec paradoxně vyloučila ze společnosti obyčejných a "slušných" lidí, právě tento motiv zaznívá v prvním Rambovi velice silně a oprávněně. Fakt, že cílem filmového ostří nejsou špičky společnosti, ale společnost jako taková, považuji za cenný už proto, že reálně (ano, mimořádně si to opravdu myslím) může vést k divákově (přinejmenším v Americe) sebereflexi v tom nejlepším slova smyslu. Zdejší filmové postavy mohou být sice ploché, vývoj událostí dosti nereálný, film mnoho dalšího nesděluje, ale nic z toho ho zcela nepotápí. A rozhodně ho nepotápí uměřená, prostředí přizpůsobená akce, skrz kterou Rambo, Vietnam v sobě nosící, přinese jej až domů a zaměstnání i těm, kteří jeho skutečnou podobu jen tušili. Silné ***. (17.06.2009)

Film Rambo: První krev ukazuje teritoriálně úzce omezený ozbrojený konflikt, který se nejčastěji odehrává uvnitř lesa či mezi dvěma lesy. Obyvatelé lesa do nich nejsou přímo zataženy (v roli aktivních válčících stran). Těmi se stává jen hrstka policistů. Pokud dochází k intervenci z vnějšku, jedná se o pokusy Rambovu válku ukončit a nastolit mír. Lokální válka tedy zůstává izolována pouze na les regionálního významu a díky policii se v něm nešíří. Je třeba pochopit jaká je tedy Rambova válka, zda válka ze ziskuchtivosti, válka ze strachu nebo válka ze zásady. V momentě uchopení Rambova motivu, pochopíme i jeho pohnutky a tak i celou filozofickou podstatu celého filmu. Rambo je totiž nevinnou obětí systému. Vymyká se všem zažitým paradigmatům a zcela se tříští při rekognoskaci nového prostředí. To je alfou a omegou celého jinak výtečného filmu. Je tedy naprosto pochopitelné, že všem těm policistům chce roztrhnout prdel až k lopatkám a nezbývá, než film doporučit všem příznivců Truffauta či Tarkovského právě pro svou poetickou hloubku myšlení rozpolceného hrdiny. (07.09.2011)

Je zaujimave pozriet si po niekolkych rokoch film, ktory sa pred 20-timi rokmi tolko nahraval na VHS-ky. Avsak nic sa nezmenilo. Rambo je stale perfektny film, respektiva drama, kde hlavne k zaveru prekvapil svojim hereckym talentom Sylvester Stallone, ale rovnako presvedcivy bol aj Brian Dennehy, ktory si svojho brutalneho serifa zahral zrejme s chutou a ja som mu to proste zozral a neznasal som ho :-) Vo vedlajsej ulohe sa objavil vtedy este neznamy a mlady David Caruso v ulohe jedneho zo serifovych zastupcov, ktoreho pozname teraz hlavne z krimiserialu CSI: MIAMI (2002). Richard Crenna bol neskor obsadeny i v parodii na Ramba vo filme HORUCE STRELY 2 (1993), kde si tiez zahral plukovnika, ktoreho bolo treba zachranit :-) Rambo zrejme patri medzi najuspesnejsie filmy rezisera Teda Kotcheffa, kedze okrem tohto filmu sa mu nepodarilo natocit nic uspesnejsie, akurat par televiznych filmov, alebo v roku 1995 prepadak s Dolphom Lundgrenom STRELEC, ktory sa okrem ineho natacal i v Prahe... 13.08.2009 ___________ Sylvester Stallone - (John J. Rambo) +++ Richard Crenna - (Plukovník Samuel Trautman) +++ Brian Dennehy - (Serif Will Teasle) +++ Bill McKinney - (Kapitán Dave Kern) +++ Chris Mulkey - (Serifov zástupca Ward) +++ David Caruso - (Serifov zástupca Mitch) +++ Produkcia: Mario Kassar, Andrew G. Vajna +++ Hudba: Jerry Goldsmith +++ (05.10.2007)

Ať si říká kdo chce, co chce, Rambo podle mě není akční film. Samotných akčních scén ve filmu najdeme pomálu, k opravdovému bojovému setkání "muž proti mužům" dojde jen jednou a v celém filmu zaklepe bačkorama snad jeden jediný člověk a to obtloustlý polda, který vypadne z helikoptéry, když po ní Stallone hodí šutrem. Rambo je jen trochu akčněji pojaté drama vypovídající o Vietnamském syndromu, které bych s klidem srovnával s Lovcem jelenů, s tím rozdílem, že Rambův Vietnam se znovu odehrává po návratu domů. Mou nejoblíbenější (sice jen několikasekundovou) sekvencí filmu jsou Rambovi vzpomínky na vietnamské mučení, které působí perfektně atmosfericky a opravdu rád bych viděl, co by Kotcheff dokázal stvořit, kdyby se celý film (řekněmě se scénářem, který se svou kvalitou vyrovná Rambovi) odehrával právě ve Vietnamu. (18.09.2005)

Syrový a drsný, drsný a syrový, to jsou dvě přídavná jména, jenž dle mého názoru vystihují film režiséra Kotcheffa nejlépe. Zrodila se nová akční ikona s ultraostrým nožem za pasem a s krutou minulostí vietnamského veterána. Ano, osud se s Johnem J. Rambem přilíš nemazal, ale Rambo díky Trautmanovu zabijáckému tréninku všechny útrapy přestál a teď je tu, aby trochu rozhýbal členy jednoho policejního okrsku a pomohl jim shodit několik přebytečných kil dynamickou vycházkou po místním lesíku. První polovina scénáře je výborná a režisérsky skvěle zužitkovaná. Film má spád, atmosféru a napětí. Příchodem Trautmana na scénu syrové a bolestivé Rambovy vylomeniny mizí a snímek pozbývá na tempu. Závěrečné ohňostroje a kulometné palby jsou již trochu z jiného soudku a lehce zastiňují Rambovu kreativitu, kterou projevil při úprku z městečka a při tvorbě důmyslných lesních pastí. Celkově ale velice podařený akční film s obdivuhodným Sylvesterem Stallonem, který Ramba obdařil důvtipem, rychlým rozhodováním, selským rozumem, uvěřitelnou akcí a hromovou hláškou: Mohl jsem je všechny zabít, mohl jsem zabít Vás. Ve městě jste zákon Vy, tady jsem zákon já. Nenuťte mě nebo Vám ukážu hroznou válku. Nechte to bejt. Nechte to bejt!... 17 miliónů dolarů(rozpočet)/125 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (21.07.2007)