Rambo

Jmenuje se Rambo. John J.. Vizáží připomíná zarostlějšího Forresta trempa (ten byl koneckonců taky ve Vietnamu), který neumí do deseti napočítat. Ve skutečnosti však disponuje neuvěřitelnou schopností splynout s přírodou a s partyzánskou noblesou v ní eliminovat své nepřátele. Je to bojový stroj, jehož nerozhází pád ze skály ani národní garda, natož nějaký nabubřelý šolicejní feriš Wiggum (či Teasle nebo tak nějak). Johnny zkrátka nemá rád namachrované policajty a oni nemají rádi jeho ("Jakejpak lov? My nelovíme jeho, on loví nás."), krysy taky moc nemusí, takže jediným společníkem mu je jeho lovecký nůž s chirurgickými potřebami. Jeho první filmové dobrodružství tak sice působí lehce komorněji, než jeho akčnější pokračování, ale o to mrazivěji, syrověji a hlavně reálněji. Prostě klasika. (06.03.2014)

S překvapením musím konstatovat, že tenhle akční film neztratil grády a myšlenku ani po dlouhých letech od prvního shlédnutí. Sly je sice ve svých hereckých kreacích povětšinou prkenný, naštěstí alespoň nepostrádá charisma, a vlastně jediný chvályhodný výkon předvádí zcela přirozený a přesvědčivý B. Dennehy, přesto nemůžu než hodnotit kladně. Napínavé akční drama, v atraktivním přírodním prostředí, s výraznou myšlenkou (trauma z Vietnamu, přístup společnosti k veteránům a k odlišným lidem všeobecně), oproti knize slabší závěr, ovšem stále jde o vysoký nadstandard v žánru. 85% (19.05.2009)

Sebelátač a ústní obrněnec (jako že má na držce obrnu, hihň hihň, chápete, ne?) se vrátil z potulky po Indočíně. Doma zatím kapitalistická společnost pokračovala ve svém vývoji mílovími kroky a tak úplně mu nerozumí, což je v podstatě reciproční...První Rambič měl určitý přesah, ve své době byl kvalitním připomenutím, že válkou porouchaní zabijáci dost těžko koexistují se zbytkem společnosti. Týpek, který si pár let krátil čas přidržováním střev kamarádů, kterým ty hovnovody záludně klouzaly z pootevřené břišní dutiny, bude jen těžko tolerovat buzeraci okresního korupčnického fízla. Vše zabaleno v akčním hávu, zkousnutelném i pro pubíka. (14.07.2012)

Motiv navrátilce z války, kterou sám jistě nezavinil, v níž nasazoval krk, byl mučen a která ho nakonec paradoxně vyloučila ze společnosti obyčejných a "slušných" lidí, právě tento motiv zaznívá v prvním Rambovi velice silně a oprávněně. Fakt, že cílem filmového ostří nejsou špičky společnosti, ale společnost jako taková, považuji za cenný už proto, že reálně (ano, mimořádně si to opravdu myslím) může vést k divákově (přinejmenším v Americe) sebereflexi v tom nejlepším slova smyslu. Zdejší filmové postavy mohou být sice ploché, vývoj událostí dosti nereálný, film mnoho dalšího nesděluje, ale nic z toho ho zcela nepotápí. A rozhodně ho nepotápí uměřená, prostředí přizpůsobená akce, skrz kterou Rambo, Vietnam v sobě nosící, přinese jej až domů a zaměstnání i těm, kteří jeho skutečnou podobu jen tušili. Silné ***. (17.06.2009)

Rambo není žádná nostalgie! I po více než 20-ti letech je to stále alarmující filmový odraz doby, který z tématu vietnamského syndromu ždímá absolutní maximum. Ač se Rambo řadí k modelovým pilířům akčních filmů 80-tých let, vyniká překvapivě inteligentním dějem a uvěřitelnými akčními sekvencemi, na něž je radost pohledět. Stallone na hereckém poli vyloženě boduje a jeho minimalistická mimika do role válkou strhaného veterána pasuje. Když navíc v závěru naříká nad válečnými ztrátami, divácké emoce pracují naplno. „To oni prolili první krev!“ (04.09.2007)