Millerova križovatka

Všechny filmy bratrů Coenových mám velmi rád, Millerova křižovatka je pro mne ovšem jejich opus magnum. Jednotlivé složky - od vynikající výpravy, přes bezchybnou kameru po nezapomenutelnou hudbu - dokonale fungují, snímek však stojí zejména na mistrovských výkonech takřka všech herců. Mafiánští bossové, jejich gorily nebo Turturrův Bernie jsou dokonale uvěřitelní a přesto si drží jistý ironický nadhled. Pro Gabriela Byrnea jde pak vyloženě o životní roli - těžko jsme ho kdy viděli v lepší formě. Připočteme-li k tomu důmyslně utkanou zápletku, dokonalou atmosféru a u Coenů nepostradatelný černočerný humor, máme tu snímek, jehož sledování je pro diváka zážitkem i poněkolikáté. (25.06.2007)

Zajímavý gangsterský snímek, trošku tady Coenovi cítit jsou. Největší zmrd ve filmu je John Turturro. Naopak asi nejvíce úderů inkasuje Gabriel Byrne. Celý film jej někdo mlátí až je mi ho někdy líto. Gangsterka je to slušná, ale například Road to Perdition je určitě záživnější. Na to je tempo Millerovy křižovatky příliš pomalé. 80% (29.10.2008)

„Up is down, black is white.“ Zhruba po deseti letech jsem si znovu střihnul nikam nespěchající gangsterský klenot bratří Coenů, opírající se o velmi chytrý scénář a originálně vzdávající hold literárnímu směru Hard-Boiled School Dashiella Hammetta, jehož romány Rudá žeň a Skleněný klíč z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století je Millerova křižovatka inspirována. Coenové přispěli svým nezaměnitelným rukopisem jako stvořeným pro žánr noir a navíc se mohli tradičně spolehnout na bezchybné výkony celého hereckého ansámblu. Boxovací pytel Byrne, stojící jako dopravní policajt ve středu Miller´s Crossing a manipulující dopravou všemi směry, Femme Fatale Harden, přesouvající sexuálními dovednostmi gangsterům mozky do jiných částí těla a hlavně naivní irské kápo Albert Finney, řádící s Thompsonem o bezedném zásobníku jako John Matrix. Mezi zajímavostí patří bezesporu to, že pro roli Eddieho Dána byl původně zamýšlen Peter Stormare (postava by se pochopitelně jmenovala The Swede), či pár vteřin trvající štěk Sama Raimiho (policejní pistolník před Sons of Erin Club). Vždycky se snažím vložit citát z filmu, který by nejlépe charakterizoval jeho podstatu, či můj vztah k němu, ale dnes bude ten význam přesně opačný: „If I never see him again, it would be soon enough..“ (28.07.2009)

,,A PAK ZASE BUDEME PŘÁTELÉ“.... /// Tohle není Leone. Ani Coppola. Coenové na to jdou (nečekaně?) jinak. PŘÁTELSTVÍ JE STAV MYSLI… a přátel není nikdy dost. Jedni maj prachy, druhý moc a občas se někomu zachce vlízt na naše teplý místo…Dialogy. Dialogy. Dialogy. Poetická přestřelka za doprovodu Danny Boy .. inu, každej dělá co umí, někdo i kámoše podrazí. Dialogy, dialogy a dialogy. Gangsterka, která ctí pravidla žánru i Coenovic naturelu a ve který zdánlivě nejde o víc než o moc. SAMÁ LEŽ A ŽÁDNÝ SRDCE. Mafiánskej film s trochou intrik, za který by se nemuseli stydět ani na dvorku Ludvíka XVI. Jen nevím, jestli tahle mazaná hra není příliš scénáristicky a filmově překombinovaná. Byť přehledně a srozumitelně. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Potrpím si na precizní filmařinu. 2.) Mám slabost pro gangsterský soundtracky. 3.) Thx za titule ,,Luk&Iva“ a ,,ThooR13“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * (14.09.2012)

„Look into your heart! Look into your heart! ... What heart?“ aneb lehce ironicky, po Coenovsku, (po)upravené přísloví „dvakrát do stejné řeky nevstoupíš“, uvedené v praxi. To by jsi měl, při veškeré svojí vychcanosti, Johne resp. Bernie, moc dobře vědět.. Je skutečným zážitkem, sledovat A. Finneyho coby bosse Lea, při jeho denní dávce tělocviku, zakončené randíčkem před domem, s thompsonem v jedné ruce a doutníkem v druhé aneb (po)starej se sám. Přesto samotná akce není tím, kdo resp.co (v) Miller´s crossing vládne. Tím je, vedle neobyčejně silné atmosféry s všudypřítomným noir nádechem, bezpochyby scénář resp. břitké dialogy, jímž neochvějně vládne černá. Čím by však byly samotné dialogy bez silných hráčů, kteří jim vdechují život (komu je bližší, opravdovost popř. osudovost)? Tuto otázku jsem si naštěstí nekladl sám a tak tu máme dream team. Nikoliv ten basketbalový s přívlastkem Magic (J), ale herecký vedený bratrským duem Coenů, v čele se samorostem Tomem Reaganem (přesvědčivý G. Byrne) Leovou pravou rukou, se slabostí pro hazardní hry, jehož chemie s femme fatale Vernou (M. Gay Harden) je doslova elektrizující a v určitých momentech (mi) připomínající, v nejlepších letech a formě, na sebe láskyplně štěkající duo H. Bogart – L. Bacall. Co příhra, to smeč. Navíc to vše zabaleno do příběhu, kde se valná část účinkujících pohybuje po hraně žiletky. Přesně tak, jak to mám rád. 95% [Velké zápasy poznáte tak, že i přes znalost výsledku, každá další repríza neubírá nic na působivosti resp. prožitku. Přesně tak to mám s bratry Coeni resp. Miller´s crossing.] (22.10.2013)