Millerova križovatka

Jedna z nejlepsich gangsterek, jaka kdy byla natocena. Coeni skvele spojili mafianskej film, spoustu vybornejch hlasek, cernej humor a jejich nezamenitelnej styl. To vse za nadherne hudby, se skvelym scenarem a hlavne s perfektnim hereckym obsazenim, z kteryho me nejvic zaujali Finney, Polito a Turturro. Jeden z mych nejoblibenejsich filmu od Coenu. A je tu pravdepodobne nejlepsi akce s Thompsonem, co jsem kdy videl. (06.03.2005)

Je vidět, že bratři Coenovi se rádi drží v minulosti. Retro "Millerova křižovatka" odehrávající se v období prohibice je další z jejich opravdu povedených filmů, který "obývají" výborní herci a kde je skvěle vystižena dobová atmosféra. Škoda přílišné "ukecanosti" a zbytečné vlečnosti snímku. Ale akční scéna ve které Albert Finney zmasakruje partu gangsterů nemá chybu. (24.10.2008)

Klasická retro gangsterka se vším všudy co k tomu patří. A když je to navíc okořeněné špetkou černého humoru a výborně ztvárněnou postavou Toma v podání Gabriela Byrnea věřte, že se nebudete nudit. A to nesmím zapomenout na hudbu, která nešla přeslechnout a o kterou se postaral Carer Burwell. Ale stejně jsem si asi měla předtím toho Hammetta přečíst. A pánové, nezapomeňte na to, že: "Neexistuje nic hloupějšího, než chlap, který honí svůj klobouk." (11.09.2012)

Coenovci zvolili trochu otrepanú mafiánsku zápletku a natočili ju svojim nezameniteľným štýlom. Idú ale stále v zabehaných hollywoodskych koľajách od Hawksa, cez Palmu až po Scorseseho. Ich film je o niečo viac komornejší, ako známe žánrové klasiky a tak nemal šancu sa stať milovanou, komerčne úspešnou klasikou. Potešilo ma, že konečne niekto obsadil Byrnea do hlavnej úlohy, je to výrazný herec a mal by mať v kariére viac takýchto hereckých príležitostí. (25.07.2012)

„Look into your heart! Look into your heart! ... What heart?“ aneb lehce ironicky, po Coenovsku, (po)upravené přísloví „dvakrát do stejné řeky nevstoupíš“, uvedené v praxi. To by jsi měl, při veškeré svojí vychcanosti, Johne resp. Bernie, moc dobře vědět.. Je skutečným zážitkem, sledovat A. Finneyho coby bosse Lea, při jeho denní dávce tělocviku, zakončené randíčkem před domem, s thompsonem v jedné ruce a doutníkem v druhé aneb (po)starej se sám. Přesto samotná akce není tím, kdo resp.co (v) Miller´s crossing vládne. Tím je, vedle neobyčejně silné atmosféry s všudypřítomným noir nádechem, bezpochyby scénář resp. břitké dialogy, jímž neochvějně vládne černá. Čím by však byly samotné dialogy bez silných hráčů, kteří jim vdechují život (komu je bližší, opravdovost popř. osudovost)? Tuto otázku jsem si naštěstí nekladl sám a tak tu máme dream team. Nikoliv ten basketbalový s přívlastkem Magic (J), ale herecký vedený bratrským duem Coenů, v čele se samorostem Tomem Reaganem (přesvědčivý G. Byrne) Leovou pravou rukou, se slabostí pro hazardní hry, jehož chemie s femme fatale Vernou (M. Gay Harden) je doslova elektrizující a v určitých momentech (mi) připomínající, v nejlepších letech a formě, na sebe láskyplně štěkající duo H. Bogart – L. Bacall. Co příhra, to smeč. Navíc to vše zabaleno do příběhu, kde se valná část účinkujících pohybuje po hraně žiletky. Přesně tak, jak to mám rád. 95% [Velké zápasy poznáte tak, že i přes znalost výsledku, každá další repríza neubírá nic na působivosti resp. prožitku. Přesně tak to mám s bratry Coeni resp. Miller´s crossing.] (22.10.2013)