Kamera:
Barry SonnenfeldHudba:
Carter BurwellHrajú:
Gabriel Byrne, Marcia Gay Harden, John Turturro, Jon Polito, J.E. Freeman, Albert Finney, Mike Starr, Steve Buscemi, Olek Krupa, Michael Jeter, Lanny Flaherty (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
V období prohibice kvete v USA organizovaný zločin, který prorůstá do politiky. Stranický boss Lionel Leo opřený o podsvětí prakticky ovládá americké velkoměsto, ale vyrostla mu konkurence v klasickém mafiánovi italského původu Johnym Casparovi, který mu dosud za "ochranu" platil tučné výpalné. Leo odmítne Casparův požadavek na zavraždění Bernieho Bernbauma, který vychytrale těží z Casparových sázkových podvodů. Pomáhá mu v tom jeho sestra Verna, která má s Casparem poměr právě proto, aby bratra ochránila. Tom Reagan, Leova pravá ruka, zadlužený kvůli své sázkařské vášni, vidí v obětování Bernieho cestu k uchování Leovy moci, avšak váže ho utajované citové pouto k Verně. Casparovo komando se neúspěšně pokusí Lea zlikvidovat a Tom pochopí, že válka podsvětí by mohla pohltit jeho i Vernu. Přiznáním vztahu s Vernou Leovi, který se s ní chce oženit, začíná Tomova rafinovaná hra o vlastní život... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (338)
Všechny filmy bratrů Coenových mám velmi rád, Millerova křižovatka je pro mne ovšem jejich opus magnum. Jednotlivé složky - od vynikající výpravy, přes bezchybnou kameru po nezapomenutelnou hudbu - dokonale fungují, snímek však stojí zejména na mistrovských výkonech takřka všech herců. Mafiánští bossové, jejich gorily nebo Turturrův Bernie jsou dokonale uvěřitelní a přesto si drží jistý ironický nadhled. Pro Gabriela Byrnea jde pak vyloženě o životní roli - těžko jsme ho kdy viděli v lepší formě. Připočteme-li k tomu důmyslně utkanou zápletku, dokonalou atmosféru a u Coenů nepostradatelný černočerný humor, máme tu snímek, jehož sledování je pro diváka zážitkem i poněkolikáté. ()
Gangsterka kde je všetko ako má byť - slušne napísaná hlavná postava, drsní talianski mafiáni a dokonca nechýba ani trocha humoru. No napodiv to spolu akosi nefungovalo. Nosná kostra príbehu bola až zúfalo nudná, nezáživná, bez štipky napätia alebo emotívnej gradácie. Nepomohlo ani rýchle kmitanie a striedanie postáv, takže po čase nastal mierny problém s orientáciou v ich komplikovaných vzťahoch. Priemer. 60/100 ()
Další Conevci, kteří mi pro jednou nesedli. Na gangsterkách mám vždycky ráda především tu pestrost mafiánské éry a všelijaké charismatické postavy. Miller's Crossing je ale strašně jednotvárný film, kterému sice nechybí takové ty komičnosti typické pro Coeny, ale příběh mě málem unudil k smrti. Jak už tu psal Renton, zápletka se ze začátku tváří hrozně komplikovaně, ale ono je to vlastně strašně jednoduché. Klasický kamenný výraz Gabriel Byrnea už mě nemá čím překvapit a jeho postavy jsou všechny na jedno brdo. Když poctivou gangsterku, tak Public Enemies nebo ještě lépe Boardwalk Empire. ()
Tu je vidieť, že bratia Coenovci sa radi držia v minulosti. Retro Millerova križovatka odohrávajúca sa v období prohibície je ďalší z ich naozaj podarených filmov, ktorý obývajú výborní herci a kde je skvele vystihnutá dobová atmosféra. Škoda prílišnej ukecanosti snímky. Ale akčná scéna v ktorej Albert Finney zmasakruje partiu gangstrov nemá chybu. Je to výborná gangsterka, ale niečo mi tu chýbalo. Proste na Goodfellas z rovnakého roku to nemá. ()
V rámci žánru nepochybně plnohodnotný příspěvek, který vybočuje ze směru, jaký známe díky Scorsesemu a jemu podobným tvůrcům. Formálně je Miller's Crossing velmi atraktivní a obsahově dosti komplexní, což je právě u mě onen kámen úrazu. Příliš mnoho postav a počáteční dějový chaos zrovna nebudí zájem ve sledování a když už se začne rozjasňovat, je jaksi pozdě. Přesto však filmu neodpírám chytrý scénář a brilantní herecké projevy. Možná ne převratný, ale rozhodně zajímavý kousek, který má své kvality. ()
Galéria (47)
Zaujímavosti (18)
- Film získal na mezinárodním filmovém festivalu Fantacstic v japonském Yubari v roce 1991 Cenu kritiků. (Terva)
- Časopis Time zařadil snímek v roce 2005 mezi sto nejlepších filmů, které byly od vzniku časopisu natočeny. (Terva)
- Mnoho filmových situací, postav a dialogů bylo převzato z románů "The Glass Key" z roku 1931 a "Red Harvest" z roku 1929 od Dashiella Hammetta. (Terva)
Reklama