Millerova križovatka

Scenáristický briliant, který ač možná nedosahuje noblesnosti Kmotra, či stylovosti Mafiánů, se stále řadí mezi přední a navíc trochu pozapomenuté mafiánské snímky. Bratři Coenové si hrají s postavami, jsou detailní a nevyzpytatelní, nejde však o kdovíjak velkolepé, nebo nedej bože násilné zvraty, divák jen prostě nemůže odhadnout následujicí děj. Millerova křižovatka pěkně vystihuje atmosféru 30. let, je velice chytrá a hlavně bohatá na dialogy až do takové míry, že po jednom zhlédnutí snad ani nelze film plně vstřebat, proto kdo se o to aspoň pokusil, nemůže říct, že se nudil. 10/10 (29.11.2008)

Kdyby se Coenovi víc soustředili na kvalitu a míň na styl a prezentaci svých trade mark, bylo by to skvělé dílo. Ďábelské charisma Gabriela Byrnea se nedalo přehlédnout, jeho klobouk a přesně padnoucí jméno (Tom). Je fakt, že Kmotr je jen jeden, který nemá konkurenci, a těžko se mu cokoliv přiblíží. Stejně šlo o velice zdařilou podívanou s několika scénami, které proběhly podle mého gusta i očekávání. Včetně té v lese (1.poprava), na schodišti (2.poprava) a pak samozřejmě závěr. Snad rodilým mafiánem je Jon Polito a Albert Finney taky párkrát zaválel. A hlavní hrdina? Ten kromě okouzlující aury zaujal výjimečným charakterem. Jako by si zahrával s lidmi i se sebou, s životem a smrtí; bylo v něm víc tajemna a odvahy než křiváctví a zrady. (10.01.2012)

Klasická gangsterka, která mi, nevím jak, léta unikala. Výborní herci v čele s démonicky dobrým Gabrielem Byrnem, slizkým Johnem Turturrem , psychopatickým Jonem Politem a naprosto famózní hudba Cartera Burwella vyvažují absenci v tomto žánru nezbytné akce a na mafiánský film přece jen příliš jak to říci"jednohubkový příběh" --prostě žádná kmotrovská epika , spíš jemná karikatura, což mi trochu vadilo, asi jsem občas příliš konzervativní divák. (23.03.2013)

„Look into your heart! Look into your heart! ... What heart?“ aneb lehce ironicky, po Coenovsku, (po)upravené přísloví „dvakrát do stejné řeky nevstoupíš“, uvedené v praxi. To by jsi měl, při veškeré svojí vychcanosti, Johne resp. Bernie, moc dobře vědět.. Je skutečným zážitkem, sledovat A. Finneyho coby bosse Lea, při jeho denní dávce tělocviku, zakončené randíčkem před domem, s thompsonem v jedné ruce a doutníkem v druhé aneb (po)starej se sám. Přesto samotná akce není tím, kdo resp.co (v) Miller´s crossing vládne. Tím je, vedle neobyčejně silné atmosféry s všudypřítomným noir nádechem, bezpochyby scénář resp. břitké dialogy, jímž neochvějně vládne černá. Čím by však byly samotné dialogy bez silných hráčů, kteří jim vdechují život (komu je bližší, opravdovost popř. osudovost)? Tuto otázku jsem si naštěstí nekladl sám a tak tu máme dream team. Nikoliv ten basketbalový s přívlastkem Magic (J), ale herecký vedený bratrským duem Coenů, v čele se samorostem Tomem Reaganem (přesvědčivý G. Byrne) Leovou pravou rukou, se slabostí pro hazardní hry, jehož chemie s femme fatale Vernou (M. Gay Harden) je doslova elektrizující a v určitých momentech (mi) připomínající, v nejlepších letech a formě, na sebe láskyplně štěkající duo H. Bogart – L. Bacall. Co příhra, to smeč. Navíc to vše zabaleno do příběhu, kde se valná část účinkujících pohybuje po hraně žiletky. Přesně tak, jak to mám rád. 95% [Velké zápasy poznáte tak, že i přes znalost výsledku, každá další repríza neubírá nic na působivosti resp. prožitku. Přesně tak to mám s bratry Coeni resp. Miller´s crossing.] (22.10.2013)

Zajímavý gangsterský snímek, trošku tady Coenovi cítit jsou. Největší zmrd ve filmu je John Turturro. Naopak asi nejvíce úderů inkasuje Gabriel Byrne. Celý film jej někdo mlátí až je mi ho někdy líto. Gangsterka je to slušná, ale například Road to Perdition je určitě záživnější. Na to je tempo Millerovy křižovatky příliš pomalé. 80% (29.10.2008)