Millerova križovatka

Kdyby se Coenovi víc soustředili na kvalitu a míň na styl a prezentaci svých trade mark, bylo by to skvělé dílo. Ďábelské charisma Gabriela Byrnea se nedalo přehlédnout, jeho klobouk a přesně padnoucí jméno (Tom). Je fakt, že Kmotr je jen jeden, který nemá konkurenci, a těžko se mu cokoliv přiblíží. Stejně šlo o velice zdařilou podívanou s několika scénami, které proběhly podle mého gusta i očekávání. Včetně té v lese (1.poprava), na schodišti (2.poprava) a pak samozřejmě závěr. Snad rodilým mafiánem je Jon Polito a Albert Finney taky párkrát zaválel. A hlavní hrdina? Ten kromě okouzlující aury zaujal výjimečným charakterem. Jako by si zahrával s lidmi i se sebou, s životem a smrtí; bylo v něm víc tajemna a odvahy než křiváctví a zrady. (10.01.2012)

„Look into your heart! Look into your heart! ... What heart?“ aneb lehce ironicky, po Coenovsku, (po)upravené přísloví „dvakrát do stejné řeky nevstoupíš“, uvedené v praxi. To by jsi měl, při veškeré svojí vychcanosti, Johne resp. Bernie, moc dobře vědět.. Je skutečným zážitkem, sledovat A. Finneyho coby bosse Lea, při jeho denní dávce tělocviku, zakončené randíčkem před domem, s thompsonem v jedné ruce a doutníkem v druhé aneb (po)starej se sám. Přesto samotná akce není tím, kdo resp.co (v) Miller´s crossing vládne. Tím je, vedle neobyčejně silné atmosféry s všudypřítomným noir nádechem, bezpochyby scénář resp. břitké dialogy, jímž neochvějně vládne černá. Čím by však byly samotné dialogy bez silných hráčů, kteří jim vdechují život (komu je bližší, opravdovost popř. osudovost)? Tuto otázku jsem si naštěstí nekladl sám a tak tu máme dream team. Nikoliv ten basketbalový s přívlastkem Magic (J), ale herecký vedený bratrským duem Coenů, v čele se samorostem Tomem Reaganem (přesvědčivý G. Byrne) Leovou pravou rukou, se slabostí pro hazardní hry, jehož chemie s femme fatale Vernou (M. Gay Harden) je doslova elektrizující a v určitých momentech (mi) připomínající, v nejlepších letech a formě, na sebe láskyplně štěkající duo H. Bogart – L. Bacall. Co příhra, to smeč. Navíc to vše zabaleno do příběhu, kde se valná část účinkujících pohybuje po hraně žiletky. Přesně tak, jak to mám rád. 95% [Velké zápasy poznáte tak, že i přes znalost výsledku, každá další repríza neubírá nic na působivosti resp. prožitku. Přesně tak to mám s bratry Coeni resp. Miller´s crossing.] (22.10.2013)

První Coeni, kteří mně dokázali relativně zaujmout. Dějově výtečně propletená a herecky slušně zahraná gangsterka, která se ubírá naprosto jiným směrem než klasicky lineární Scorsese a jemu podobní tvůrci, kteří zásobovali v této době mafiány filmový trh ve velmi pravidelných dávkách. V tomto případě si sice většinu pro sebe vezme geniální Gabriel Byrne, ale ani takový Albert Finney a jeho už zmiňovaný "terminátoří" kousek stojí za vidění. Nic převratného, nicméně v rámci žánru určitě nutnost. (27.09.2007)

S Coeny to mám těžký. Buď se mi jejich film hodně líbí nebo se mi pro změnu vůbec nelíbí a umírám u něj šílenou hrůzou. Takže pokaždý, když do něčeho jdu, je to strašnej risk a já nikdy nevím, jak to s tím filmem dopadne. Posledně jsem od nich viděl film Barton Fink a ten neměl chybu. Pak Opravdovou kuráž, která taky nebyla špatná. Mezitím období jako filmy Tahle země není pro starý, Bratříčku kde jsi, Fargo mi zase ukázala, že dokážou těžce otrávit náladu a roznuděnýho člověka dohnat prakticky k šílenství. Každopádně jsem to zkusil a teď už vím, že Millerovu křižovatku už nikdy nechci vidět. Nápad by byl, ale v tomhle případě jsem se sám sebe ptal, proč na to těch 110 minut koukám, co od toho pořád čekám. (05.10.2011)

Gangsterka kde je všetko ako má byť - slušne napísaná hlavná postava, drsní talianski mafiáni a dokonca nechýba ani trocha humoru. No napodiv to spolu akosi nefungovalo. Nosná kostra príbehu bola až zúfalo nudná, nezáživná, bez štipky napätia alebo emotívnej gradácie. Nepomohlo ani rýchle kmitanie a striedanie postáv, takže po čase nastal mierny problém s orientáciou v ich komplikovaných vzťahoch. Priemer. 60/100 (08.08.2019)