Rambo III

V mnoha ohledech je tenhle počin podobný dvojce, jen těch zparodovaných scén si Žhavé výstřely vypůjčily asi více. (Upozornění, následující text může obsahovat ironii…) A díky tomuhle dílu jsem začal pohlížet na Ramba jako na čistě renesančního člověka, přece jenom je to schopný voják, bitkař v aréně, stavitel chrámů, zručný „zahradník“ (možná nestříhá živé ploty, ale se svým nožem se zvládne prořezat čímkoliv), nemýlící se lučištník, dobrodinec přispívající na mnichy, běžec na krátké i dlouhé tratě, trénovaný horolezec, jeskyňář, lékař samouk, jezdec na koni, příležitostný tankista, pilot helikoptéry s oblibou ve zkoušení nových typů, obstojný řečník, hloubavý filosof („Na co je tohle?“ – „To je modrý světlo.“ – „Co to dělá?“ – „Modře svítí.“), hodný americký strýček od vedle…ke štěstí mi chybělo snad jenom to, aby popadl plátno, štětec a začal malovat afghánské hory či vytasil loutnu a zahrál nějakou zdejší lidovou píseň. A těch nezapomenutelných scén tu bylo daleko více, jako třeba tank, který ještě nikdy nebyl tak moc prostorný a odolný vůči explodující helikoptéře jako právě tady, či granát, který jako jediný vybuchuje až podle potřeby toho, kdo ho použil, opravná připomínka pro antisportovce, kteří si snad pořád naivně myslí, že slovo „football“ vzniklo ve spojitosti s nohou (foot), nechybí trochu autentičnosti v podobě stříkající „krve“ na kameru či dezinfekce rány pomocí střelného prachu (vůbec jedna z nejlepších scén filmu) anebo třeba bojující Afghánci žijící na otevřeném a tudíž dobře napadnutelném prostoru. Snímek má navíc historicko-politický přesah; kromě toho, že by si měl divák už podruhé a definitivně zapamatovat, že naši ruští bratranci se s tím neštvou a své rukojmí mučí zásadně pomocí elektřiny, je tady to vykreslení jinak nadmíru přátelských Afghánců, cituji plukovníka:“ Měl byste vědět, že se tihle lidé nikdy nikomu nevzdali. Radši zemřou, než by byli otroky okupujících vojsk. Takový lid nemůžete porazit.“ No, historie a americká vláda mu dává za pravdu… S čímž souvisí i takřka geniální dovětek v podobě věnování tohoto filmu hrdinnému národu Afgánců a jako edukační film bych Ramba III nechal pouštět americkým školákům, kteří mají možná z dnešní doby trochu pomotanou hlavu a neví, kdo je vlastně nepřítel a kdo spojenec. (…konec možné ironie) Hodnotím 2*, moc jsem se (nechtěně) bavil na to, abych dal méně. (18.05.2013)

No tak trochu nadhledu do toho hodnocení, děcka! Je poměrně zajímavé sledovat první polovinu filmu z politického hlediska - jak tehdejšího postavení USA k Afghánistánu, tak dnešního, po operaci Trvalá svoboda. Rambo III pochopitelně není válečným filmem, ale tu politiku v něm prostě nejde ignorovat. Musím se přiznat, že se mi moc líbí Rambo jako tragická postava prosťáčka, kterého zvalchovala jak válka ve Vietnamu, tak pozdější špatné zacházení s ním jako válečným veteránem. Ale o to šlo především v prvním filmu, občas se to dostalo na pvrch i ve dvojce a ve třetím pokračováním se tohle objevuje spíš jen v samotném začátku filmu. Trojka je ve své druhé polovině hlavně neskutečným akčním nářezem, totální destrukcí, oslavou naolejovaného svalstva, "sexepílu" let 80tých. (12.04.2006)

John J. Rambo - stroj na zabíjanie, ktorý stvorila americká armáda. Nikto ho nezastaví. Sám sa vysporiada s celou vojenskou základňou. Vždy splní svoju misiu. Tento krát musí zachrániť snáď jediného človeka, ktorý mu je blízky. Plukovník Trautman padol v Afganistane do ruského zajatia. Rambo sa podujme na neoficiálnu záchrannú akciu. Odchádza do Pakistanu, aby za pomoci miestnych rebelov (členov Talibanu) vyslobodil svojho priateľa. Jednoznačne najslabšia časť z tejto kultovej akčnej série. Kredit tomu znižuje najmä prestarnutý scenár, ktorý je dnes úplne politicky mimo. Ak by ste teraz pustili Američanom film s kecami o tom aký sú Arabáci dôveryhodní, lojálni spojenci, tak zrejme urazene alebo znechutene väčšia polovica z nich odíde z kina. V tomto boli tvorcovia tohto snímku krátkozrakí. Úplne to zabili záverečným titulkom, ktorý hlása, že: "Tento film je venovaný chrabrým ľuďom Afganistanu". *** (04.10.2013)

"Bůh by měl slitování. On ho nemá." Rambovi jedna válka skončila, tak si našel jinou a vydal se bojovat se sovětskou armádou. Se samopalem, nožem, detonátory, lukem a hrdinným afghánským lidem to nemohlo pro známého tesaře, doktora a horolezce dopadnout špatně. Já jsem se u toho tedy s Topperem Harleym dost nasmál, zejména údajná zvěrstva Sovětů byla propagandisticky zábavná a pod americká moudra o tom, jak se poučili z Vietnamu a do Afghánistánu by nikdy nešli bojovat, by se G. W. Bush určitě ochotně podepsal napalmem. (18.09.2018)

Tento film představuje jeden velký problém. Totiž Rambovo pojetí afghánské revoluce je neslučitelné s pojetím války jako takové čili jako poměrně kontinuálního procesu, který je jen čas od času narušován různě intenzivními momenty diskontinuity. Válečná traumata jsou, podle Ramba, nesouměřitelná. Dvě různá traumata podávají tak rozdílný pohled na svět, že neexistuje žádné vyšší hledisko, na jehož základě bychom tato traumata mohli porovnávat. Změnu svého statutu Rambo objasňuje pomocí tvarové psychologie, podle níž vnímáme zbraně vždy jako celistvé tvary, nikoli jako souhrn jednotlivých částí. Tedy i při přechodu vnímání z jednoho tvaru ke druhému nedochází k pomalému kontinuálnímu přechodu, ale k náhlé, okamžité změně. Tyto příklady náhlých proměn tvarů ve vnímání aplikuje Rambo i na vztah mezi starým a novým způsobem vidění světa. Tato teorie je základem celé koncepce režiséra Peter MacDonalda, která měla nahradit dosavadní graduální koncepci vývoje akční postavy založené na myšlence, že ke změnám bude docházet postupně, metodou část po části. A to všechno proto, že to John Rambo nakonec všechno rozstřílí na sračky. (07.09.2011)