Rocky

Boxerská klasika a role, která měla zásadní obrat v kariéře Sylvestera Stalloneho. U závěrečného mače jsem si opravdově pošmáknul! An american dream v praxi. A nesmím zapomenout hudbu, ta udělala taky svoje! Zase si připadám jak malej kluk, kdy jsem Rockymu držel palce co to šlo. Malej kluk už nejsem, ale držel jsem jako bych byl. (16.11.2009)

Naivní příběh o splnění velkého amerického snu není Rockyho hlavním problémem. Naopak i přes svou prostoduchost působí velmi uvěřitelně. Problém je v celkovém podání, které startuje už s poněkud nedotaženými pisatelskými schopnostmi Sylvestera Stallonea a dále pokračuje přes režii až k hereckým výkonům. První polovina je absolutně (!) zbytečná, snaha o psychologizaci postav vychází díky nulové režijní invenci vniveč a nudné zívání je nevyhnutelné. V druhé polovině si děj i tempo našlápne ke slibnějšímu potenciálu, jenž je však opět zahozen díky neustálému omílání vět o malém bezvýznamném člověku, kterému byla nabídnuta životní šance (stačilo to říct jednou!). Závěrečný zápas pak nikterak nepřekvapí nejen výsledkem, ale i suchým dojmem z použité formy. Chtěl bych nostalgicky přivřít oči, ale z nějakého důvodu to prostě nejde (05.12.2005)

Sylvester Stallone - scénárista si napsal roli, kterou Sylvester Stallone - herec zvládá zahrát zcelabez problému. Bohužel... poněkud pomalejší Rocky Balboa občas vede dlouhé plky o ničem a film je díky tomu velmi často nudný. Toto na druhou stranu vynahrazuje velmi dobře napsaná a výborně zahraná romantická linka, která je asi tím nejkrásnějším, co může Rocky nabídnout. Závěrečný zápas je velmi napínavý, přesvědčivý a nakonec film zachraňuje na 4 hvězdy. (27.02.2007)

Na tomhle kultovním boxerském filmu oceňuji zejména tři věci : zde ještě dobré herectví Sylvestra Stalloneho + jeho schopnost napsta dobrý příběh + netypický konec (očekávala jsem, že podle zaběhnutého klišé hlavní hrdina rozhodující zápas vyhraje a čekalo mě velmi milé překvapení v podobě realistického konce, kdy vyhrál šampion). Jediné co bych vytkla, je kamera - nějak mi prostě nesedne tenhle styl sedmdesátých let. Jsem asi divák trochu rozmazlený současnými filmy s "čistou, vymydlenou" kamerou. A pak mi přijde trochu přetažený ústřední hudební glorifikující motiv. Ale jinak se Rocky I moc povedl a právem je to dnes taky klasika. (21.05.2005)

Ještě pár let před tím, než se na plátna kin dostal Scorseseho Zuřící býk, který sklidil řadu uznání, natočil nikterak známý režisér neméně pozoruhodné dílo. Tvůrci přišli s postavou otrhaného ztroskotance, muže jenž rezignoval na své velké sny a spokojil se s přežíváním v chudé čtvrti, v obyčejném bytě. Muže zamilovaného do obyčejné dívky, nijak zvlášť krásné. Člověka žijícího ze dne na den, beroucího vše co se naskytne, jen aby si přivydělal pár babek navíc. Jestli někdo kritizoval herectví Sylvestra Stallonea, že je toporně prkenné, pak tady jej tedy dovedl k téměř naprosté dokonalosti. Ta jeho těžkopádná mluva, jak v originále pak i v dabingu, tak ta k postavě a jejímu charakteru naprosto pasuje a pomáhá jí dotvářet. Zpočátku se celé vyprávění táhne v takovém syrovém duchu, prostý styl záběrů, dialogy ve scénáři, taková ta gangsterská atmosféra mafiánských filmů z prostředí New Yorku. A tam kdesi na pozadí hoří malý plamínek milostného vztahu dvou hlavních postav. Člověk by při sledování řekl, že ty dobrácký řeči, ta možná až příliš zdůrazňovaná dobrácká povaha budou v kontrastu vůči svalnaté muskulatuře působit neopravdově, ale to je chyba lávky. Tohle všechno je navíc doplněné o tóny nezaměnitelného hudebního doprovodu z tvůrčí dílny Billa Contiho. V druhé polovině se už konečně přes tu nebetyčnou skromnost, kupu řečí v silném duchu amerikanismu a výměně názorů přechází do zlomové fáze, fáze o té síle vůle, vytrvalosti a chuti něčeho dosáhnout. V rozšmajdaných keckách a špinavé teplákovce se začíná dotvářet nejen oscarové sportovní drama, ale taktéž přímočarý a citlivý pohled na člověka, jeho duši a sny. No a v samotném ringu se pak zrodilo průkopnické spojení zmiňované síly vůle s potoky krve, kterého se v pozdějších letech chytila kupa béčkových akčních filmů s Van Dammem a jemu podobnými. Stallone napsal poměrně slušný scénář, kterým dostatečně prokázal svou tvůrčí všestrannost. Ten nepříliš známý režisér John G. Avildsen film zručně ukočíroval a pozlacená soška rozhodně není v nesprávných rukou. O to víc zamrzí, že to v současnosti dopracoval k těm už jednou přemílaným béčkovým filmům. Krom režie byl zlatou soškou oceněn i celý film a střih, jenž právě napomohl k té silné emotivní atmosféře. Kamera nebyla a ani nemohla být nijak dynamická, dokonce ani v ringu samotném, ale přesto se o tu atmosféru zasloužil kameraman James Crabe v míře nemalé. Talia Shire zůstala pouze u nominace, ale nelze jí upřít, že byla Stallonemu rovnocennou partnerkou, stejně jako výběr jeho velkého soupeře v podání Carla Weatherse. Oba si své role navíc zopakovali v dalších dílech. Co na závěr? Je tohle už legendární záležitost? To ukáže doba, ale tenhle film krom již trocha sentimentálního vlivu zametl cestičku mnohým lepším či horším pokračovatelům v celkem populárním oboru sportovního dramatu. Proto nemohu jinak než za 5. (10.01.2005)