Rocky

Rocky je pro mě doposud nejbližší Slyovou rolí, neboť je to jeho nejuvěřitelnější hrdina. Rocky není povrchní "boxovačkou", kdy outsider zvalchuje profi hráče, ale snaží se o hlubší pohled na jednoho prosťáčka, který uměl obstojně boxovat. Je slast sledovat životní příběh neúspěšného boxera, kdy se dvoří nevýrazné Adrian a snaží se s ní najít nějakou společnou věc, nebo kdy trénuje na svůj životní zápas. Tehdy si Avildsen vystřihnul jednu z nejlepších montáží, která kdy spatřila světlo promítačky. Pravý direct do mého srdce. (16.10.2007)

Tak jsem si po dlouhé době osvěžila tuto kultovní záležitost se Slyem. Netuším proč, co se ve mně změnilo, ale skutečností je, že jsem u sledování usínala nudou. Zvláštní děj, utahaný, primitivní dialogy a drama? no to snad ani ne. Pouliční boxer stále bloumající po městské čtvrti snažíce se sbalit jednu upjatou prodavačku ve Zverimexu nebo se poplácává po rameni s lichvářem, který mu jen tak, čistě z dobroty svého srdce, věnuje 500 babek na trénink. Pouze závěrečný zápas mě probral. Trochu jsem přitom nepochopila jak může někdo bojovat o titul mistra světa v těžké váze, když neprošel různými předkoly a do ringu si skočil jen tak z ulice, ale budiž. Tak vám nevím jestli jsem už zhýčkaná, ale nemůžu hodnotit vysoce jen proto, že je s touhle rolí Sylvester neodmyslitelně spjat. (13.10.2014)

„Apollo Creed se utká s Italským hřebcem. To zní jak nějaký velkofilm.“ Tak předně, u mě jako jednoho z nemnoha zcela odpadá nostalgie. K tomu se ještě před projekcí přidal značný despekt z toho až podezřele vysokého hodnocení. No a přesně jak jsem čekal, Rocky…ne, koukal jsem jak sůva z nudlí, film mě hodně mile překvapil! Především by mě nenapadlo, že budu Rockymu tak moc fandit (získal si mě už želvičkami, liška podšitá) a hlavně se bavit. Je to fakt „sympoš“ a snad ani nejde si ho neoblíbit. K čemuž napomohla i fungující (!) romantika. Ty jejich nesmělé, nemotorné chvilky, všechna ta rozpačitá snaha o kontakt korunovaná zvaním do bytu… působilo to na mě mile přirozeně. No a samozřejmě jsem se pak bavil i tím samotným tréninkem a následným zápasem, který kupodivu nebyl tak moc přepálený, jak jsem čekal. A konec? Žádné skřípání zubů se opět překvapivě nekonalo. Hodnotím solidními 4*, minimálně druhý díl dám též. „To je skvělý, Apollo. Je to velmi americký.“ - „Ne, Jergensi. Je to velmi chytrý.“ (13.07.2016)

Sportovní pohádka v sedmdesátkově špinavých městských kulisách a ultimátní feel good movie, v němž nejsympatičtější filmový outsider z ulice získá lásku, odemkne vlastní talent a vybojuje si v boxerském ringu svůj americký sen, zatímco jeho duchovní otec a představitel, jakýsi nýmand s podivným jménem Sylvester Stallone, se díky tomu ve skutečném světě stane přes noc hollywoodskou superstar. Rocky je Sly a Sly je Rocky a kdo u nejkatarznějšího konce všech dob nebrečel jako želva, neaplaudoval nebo nevyskočil a neboxoval do vzduchu, ten předchozích 115 minut buď prochrápal nebo nemá srdce. Boj sám se sebou, problematický vztah s otcovským trenérem Mickem i nejlepším kámošem a buranátorem Pauliem, romantická linka s ultraplachou Adrian… a neskutečně strhující a dojemná hudba Billa Contiho. (25.01.2016)

V jednoduchosti je síla. Naprosto neznámý Stallone zabodoval famózně napsaným scénářem, kde jeden šikovný dialog střídá druhý a vše ještě obohatil tím tolik odsuzovaným prkenným herectvím, ale řekněme si to na rovinu. Dokázali bychom si pod jménem Rocky vybavit někoho jiného? Amerika 70.let je vpravdě nadčasová. (05.12.2005)