Two-Lane Blacktop
Réžia:
Monte HellmanKamera:
Gregory SandorHrajú:
James Taylor, Warren Oates, Laurie Bird, Dennis Wilson, Harry Dean Stanton, Alan Vint, Melissa Hellman, James Mitchum, George Mitchell, Rudy Wurlitzer (viac)Obsahy(1)
Dva vyznavači rychlé jízdy – řidič a mechanik – v chevroletu z roku 1955 a muž středních let v zánovním žlutém Pontiaku GTO se náhodou potkají na silnici směřující odnikud nikam. Jejich závod napříč americkým Jihozápadem podle toho vypadá: je totiž lhostejným setkáváním a míjením v krajině, jež je za předním sklem nekonečně vzdálená. Zamlklá, podmračená stopařka by byla dobrou cenou pro vítěze, kdyby mohl existovat a kdyby ona nebyla zajatkyní vlastní svobody. Společnost Universal snila o „další Bezstarostné jízdě“, ale dostala něco víc. Nízkorozpočtová road movie je mrazivou odpovědí režiséra Monteho Hellmana (na filmu se podílel i jako střihač) na romantické okouzlení dlouhovlasými hrdiny na motorkách. Putování bezejmenných protagonistů (v podání hudebníků Dennise Wilsona a Jamese Taylora a Hellmanova oblíbeného Warrena Oatese) má výrazný existenciální rozměr: závod beze smyslu a bez konce je silným obrazem odcizení a nevíry v budoucnost Ameriky na počátku 70. let. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (49)
Šedesátá léta byla „úžasným časem“ pro Ameriku i pro zbytek světa – Vietnam, rocková hudba, studentské nepokoje, Léto lásky a první let na Měsíc. Ničila člověka z vnějšku. To v sedmdesátých letech přišla očista vnitřní, existenciální. Two-Lane Blacktop je prostorná, leč spartánská předzvěst Lovce jelenů, Rychle a zběsile, smutný bratr Vanishing Pointu a též speeďácky nadsazená fascinace Ameriky autem... i když ona Amerika je tak velká, že se bez něj nikam nedostanete. ()
Two-Lane Blacktop mi ležel na disku už druhým rokem. Nějak se mi do toho nechtělo. Dneska jsem chytil chuť na nějaké ty sedmdesátky a konečně jsem se k němu odhodlal. Paráda. Romantická představa sprintů, která mi seděla o to více, jelikož kamarádi právě podobně přestavěli starou Oktávii. Nedialogy skvělé. James Taylor je krom skvělého muzikanta i ucházejícím plachým hercem. To samé platí pro Beach Boye Dennise Wilsona. -"You can never go fast enough." ()
"Kultovní road movie" a "odpověď na bezstarostnou jízdu" a podobné akorát na plátně se jen jede odnikud nikam a řeší se auta nebo nic. Dva kluci jedou a jedna stopařka a ti asi nudí ještě víc než chlápek ve žlutém autě, co s nima závodí a rád dělá stopařům Večerníčka a vypráví jim pokaždé jinou pohádku. Asi to tam pěkně vrčí a tak, ale nic víc v tom není a dokonce to nemá ani žádné vyustění (když teda zapomenu na ten fakt, že to nemá ani žádnou opravdovou předchozí zápletku). Takže asi mě nebaví žvanit o autech dost na to, abych tomu dala víc než jednu hvězdičku a druhou hvězdičku za tu stopařku a protože jsem hrozně hodná. :) ()
Vanishing point i Dvouproudá asfaltka by se daly hodit do jednoho pytle. Skutečně daly? Jak je teda možné, že první mě vcucnul a druhý opakovaně odmítal vpustit byť na jeden prstíček? Tady bude hodně záležet na rozpoložení, ale z mnou nabízené škály nálad se nenašla taková, která by se nesápala jen po dvou pěkných chlápcích, co JEDOU. Zatím dávám k ledu a ... někdy příště. ()
Plyne to odnikud nikam. Dvojice magorů do aut nabere stopařku a vydělávaj si závoděním. Začne to mít šťávu, až když potkají Warrena Oatese a dají si závod až do Washingtonu. Z celého závodu se pak stane taková road movie a ke konci jde obou posádkám víc o udržení holky ve svym autě, než o výhru. Hlavní hrdinové byli dost nevýrazní, ale chorobný lhář Warren Oates srší charismatem a fakt jsem mu přál, ať to vyhraje. ()
Galéria (36)
Zaujímavosti (5)
- V roce 2012 byl film zařazen do Národního filmového registru USA, který je součástí knihovny amerického Kongresu. (Snorlax)
- Mechanik (Dennis Wilson) a řidič (James Taylor) cestují v Chevroletu 150 z roku 1955, G.T.O (Warren Oates) pak v Pontiacu GTO z roku 1970. (bejkovec)
- Natáčení probíhalo od srpna do listopadu roku 1970 po dobu 8 týdnů. (Mertax)
Reklama