Two-Lane Blacktop
Réžia:
Monte HellmanKamera:
Gregory SandorHrajú:
James Taylor, Warren Oates, Laurie Bird, Dennis Wilson, Harry Dean Stanton, Alan Vint, Melissa Hellman, James Mitchum, George Mitchell, Rudy Wurlitzer (viac)Obsahy(1)
Dva vyznavači rychlé jízdy – řidič a mechanik – v chevroletu z roku 1955 a muž středních let v zánovním žlutém Pontiaku GTO se náhodou potkají na silnici směřující odnikud nikam. Jejich závod napříč americkým Jihozápadem podle toho vypadá: je totiž lhostejným setkáváním a míjením v krajině, jež je za předním sklem nekonečně vzdálená. Zamlklá, podmračená stopařka by byla dobrou cenou pro vítěze, kdyby mohl existovat a kdyby ona nebyla zajatkyní vlastní svobody. Společnost Universal snila o „další Bezstarostné jízdě“, ale dostala něco víc. Nízkorozpočtová road movie je mrazivou odpovědí režiséra Monteho Hellmana (na filmu se podílel i jako střihač) na romantické okouzlení dlouhovlasými hrdiny na motorkách. Putování bezejmenných protagonistů (v podání hudebníků Dennise Wilsona a Jamese Taylora a Hellmanova oblíbeného Warrena Oatese) má výrazný existenciální rozměr: závod beze smyslu a bez konce je silným obrazem odcizení a nevíry v budoucnost Ameriky na počátku 70. let. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (49)
Takhle by asi vypadal EASY RIDER kdyby Dennis Hopper neměl dietu 28 piv, lahev rumu a gram kokainu a místo toho jen extrémně hulil. TWO-LANE BLACKTOP je svojí dramatickou nezůčasněností prakticky předchůdcem vyprázdněné narace, ale mě se bohužel nepodařilo naladit na jeho tempo a to ani na tři pokusy. Nicméně cením kvalitní obsazení: neemotivní duo James Taylor a Dennis Wilson, zmatený Warren Oates a Harry Dean Stanton v mini roli gay cowboye / stopaře. ()
Šedesátá léta byla „úžasným časem“ pro Ameriku i pro zbytek světa – Vietnam, rocková hudba, studentské nepokoje, Léto lásky a první let na Měsíc. Ničila člověka z vnějšku. To v sedmdesátých letech přišla očista vnitřní, existenciální. Two-Lane Blacktop je prostorná, leč spartánská předzvěst Lovce jelenů, Rychle a zběsile, smutný bratr Vanishing Pointu a též speeďácky nadsazená fascinace Ameriky autem... i když ona Amerika je tak velká, že se bez něj nikam nedostanete. ()
Vanishing point i Dvouproudá asfaltka by se daly hodit do jednoho pytle. Skutečně daly? Jak je teda možné, že první mě vcucnul a druhý opakovaně odmítal vpustit byť na jeden prstíček? Tady bude hodně záležet na rozpoložení, ale z mnou nabízené škály nálad se nenašla taková, která by se nesápala jen po dvou pěkných chlápcích, co JEDOU. Zatím dávám k ledu a ... někdy příště. ()
Road movie, kde se odehrávají některé zajímavé scény, ale stejně tak road movie, které vás může nechat naprosto klidnými. Já se asi budu řadit spíš k té druhé skupině, protože mnoho emocí ve mně snímek skutečně nevyloudil. Přímo jsem se nenudil, ale velikost jsem v tomhle díle prostě neviděl. A možná nikdy neuvidím. ()
Tak jsem čekal něco jako Vanishing point a dočkal jsem se akorát tak nudy. V půlce jsem to dokonce přerušil a šel radši spát. Teď jsem se podíval na ten zbytek a chce se mi spát znovu. Jinak ten vychvalovanej konec jsem asi trochu nepochopil. Hvězdičky dávám za pěkný auta. Jinak nic. ()
Galéria (36)
Zaujímavosti (5)
- Natáčení probíhalo od srpna do listopadu roku 1970 po dobu 8 týdnů. (Mertax)
- Původní stopáž filmu byla tři a půl hodiny. Kontrakt však donutil Hellmana setříhat snímek na 102 minut. (Mertax)
- V roce 2012 byl film zařazen do Národního filmového registru USA, který je součástí knihovny amerického Kongresu. (Snorlax)
Reklama