Dvouproudá asfaltka

< „Ide o to udržať sa v pohybe uháňaním po zemi. Pre udržanie vyrovnanosti musíš mať chuť cestovať. Inak sa zrútiš." > Čistokrvné road movie so všetkými pre a proti. Celý film sa závodí (Chevrolet 1955 vs Pontiac GTO) o to kto príde skôr do Washinton D.C., samotný závod nie je však taký podstatný... (14.07.2011)

Šedesátá léta byla „úžasným časem“ pro Ameriku i pro zbytek světa – Vietnam, rocková hudba, studentské nepokoje, Léto lásky a první let na Měsíc. Ničila člověka z vnějšku. To v sedmdesátých letech přišla očista vnitřní, existenciální. Two-Lane Blacktop je prostorná, leč spartánská předzvěst Lovce jelenů, Rychle a zběsile, smutný bratr Vanishing Pointu a též speeďácky nadsazená fascinace Ameriky autem... i když ona Amerika je tak velká, že se bez něj nikam nedostanete. (27.01.2008)

"Kultovní road movie" a "odpověď na bezstarostnou jízdu" a podobné akorát na plátně se jen jede odnikud nikam a řeší se auta nebo nic. Dva kluci jedou a jedna stopařka a ti asi nudí ještě víc než chlápek ve žlutém autě, co s nima závodí a rád dělá stopařům Večerníčka a vypráví jim pokaždé jinou pohádku. Asi to tam pěkně vrčí a tak, ale nic víc v tom není a dokonce to nemá ani žádné vyustění (když teda zapomenu na ten fakt, že to nemá ani žádnou opravdovou předchozí zápletku). Takže asi mě nebaví žvanit o autech dost na to, abych tomu dala víc než jednu hvězdičku a druhou hvězdičku za tu stopařku a protože jsem hrozně hodná. :) (30.06.2010)

Two-Lane Blacktop mi ležel na disku už druhým rokem. Nějak se mi do toho nechtělo. Dneska jsem chytil chuť na nějaké ty sedmdesátky a konečně jsem se k němu odhodlal. Paráda. Romantická představa sprintů, která mi seděla o to více, jelikož kamarádi právě podobně přestavěli starou Oktávii. Nedialogy skvělé. James Taylor je krom skvělého muzikanta i ucházejícím plachým hercem. To samé platí pro Beach Boye Dennise Wilsona. -"You can never go fast enough." (29.07.2015)

Spolu s VANISHING POINT druhý kultovní ’71 film o cestě, tentokrát v "souboji" hned dvou aut, s podobně volným dějem a větším množstvím postav. Ale ani dvě máničky a hippie vandrácká holka nebyli schopní kompenzovat charisma Barry Newmana (lepší jen zamindrákovaný páprda v podání Oatese), stejně jako to bylo slabší i po všech dalších stránkách, s finále bez nějakého pořádnějšího dojmu, a nevynikl ani soundtrack. Tak sice příjemný lokace a zvuk motorů, ale za mě jen suchý studijní doplnění spíše než nějaký opravdový prožitek. "The whole idea of the road, of going from one place to another, is essentially American." (17.03.2017)