Mimi o sumaseba
Whisper of the Heart
Whisper of the Heart
Réžia:
Jošifumi KondóScenár:
Hajao MijazakiHudba:
Júdži NomiHrajú:
Jóko Honna, Takaši Tačibana, Širó Kišibe, Naohisa Inoue, Šigeru Muroi, Issei Takahaši, Keidžu Kobajaši, Tošio SuzukiVOD (1)
Obsahy(2)
Velké objevy, nedozírná krása a těžké výzvy čekají nejen ve fantazijních dobrodružstvích, ale i ve světě kolem nás. Čtrnáctiletá dívka Šizuku má sice zrovna napilno ve škole, protože výsledky závěrečných zkoušek už budou zohledňovány při přijímačkách na střední, ale nikterak nepolevuje ve svém hlavním koníčku, čtení. Jelikož její táta pracuje v knihovně, má navíc o pravidelný přísun čtiva postaráno. Poslední dobou si začala všímat, že na výpůjčních lístcích v knihách, které ji zajímají, se opakuje jméno Seidži Amasawa. Šizučina záliba ve čtení se také promítá do toho, že kamarádkám z hudebního kroužku překládá texty zahraničních písniček – zrovna pracuje na překladu slavné Take Me Home, Country Roads od Johna Denvera v podání Olivie Newton-John. Jednoho dne na cestě do knihovny Šizuku potká podivného kocoura a když se za ním vydá spletitými uličkami, objeví malý zapadlý antikvariát, který se pro ni stane místem okouzlení i inspirace a velké lásky.
Japonský animovaný film Šepot srdce vznikl v produkci uznávaného studia Ghibli podle komiksové předlohy od Aoi Hiiragi. Projekt inicioval ústřední tvůrce studia, nejvlivnějšího žijící animátor na světě Hajao Mijazaki, který napsal scénář a nakreslil storyboardy. Původní komiks decentně pozměnil a pro dobu, kdy po krachu ekonomiky japonská mládež propadala bezcílnosti, vytvořil nadčasové vyprávění, které je oslavou řemeslníků, tvůrčího zápalu i tvrdé práce, kterou si každý talent žádá. Režie se tentokrát chopil Jošifumi Kondó. Tento zasloužilý animátor a Mijazakiho dlouholetý spolupracovník měl být prvním z nástupců, kteří následně převezmou tvůrčí otěže ve studiu Ghibli po stárnoucích mistrech Mijazakim a druhém spoluzakladateli Isau Takahatovi. Kvůli Kondóově předčasnému úmrtí nakonec zůstal Šepot srdce jeho jediným režijním počinem, které ale značí ohromný talent a osobitý styl. Vizuální podoba fantaskního světa vyprávění, které Šizuku ve filmu píše, byla inspirována obrazy japonského surrealisticko-impresionistického malíře Naohisy Inoueho.
Šepot srdce se svého času stal velkým diváckým hitem a navázal na tradici, započatou roku 1989 Doručovací službou čarodějky Kiki, že snímky studia Ghibli se v Japonsku stávaly nejnavštěvovanějším filmy příslušného roku. O sedm let později studio Ghibli uvedlo film Království koček, kde se zdejší kocour Baron stává jednou z hlavních postav. (Česká televize)
(viac)Recenzie (122)
Docela příjemná podívaná jen si nejsem jistá je-li to ta nejlepší pohádka. Tvůrci nám představí hrdinku, která si musí najít svou cestu životem v podobě budoucího povolání komplikovanou láskou - zkrátka normální pubertální problémy. Píseň, kterou Šizuku zpívala byla Veď mě dál cesto má zpívanou Pavlem Bobkem original John Denver Take me home Country Road. ()
Čítanie kníh, návštevy knižníc, kníhkupectiev a objavovanie zvláštnych obchodov s patinou. S prazvláštnymi otváracími hodinami (dodnes také existujú). Nachádzanie spriaznených duší prostredníctvom rovnakých prečítaných kníh, komixov. Objavovanie častí mesta, kde ste stretli častejšie zviera ako človeka. Radosť v ozvláštňovaní prefláknutých textov piesní. Radosť ešte väčšia z náhodnej jam session. A dôverná blízkosť miest aj témy. Prebúdzajúcej sa lásky. I lásky pretrvajúcej - lásky k prírode. (a napriek trpkým skúsenostiam) Lásky k ľuďom. To všetko v tomto pamparádnom filme bolo. Poznámka: Len tá snaha byť najlepší, dať o sebe vedieť svetu cez napísanú knihu, príbeh, cez vytvorené dielo - tá osobne vždy ustúpila bezprostrednosti a radosti zážitku. Nezmazateľnosti a trvalej vpečatiteľnosti priamo prežitého či videného. A tiež vedomiu, že dobré dielo si nájde svojich čitateľov, aj keď vyjde v náklade 0 až 3 kusy. Podstatné je nepodľahnúť v tomto smere komerčnej ambicióznosti (tvorba ako tovar) a zabŕdnutiu sa do kalkulácií a rozpočtov spojených s výsledným dielom či nebodaj procesom jeho vzniku. ()
Často se vyplácí si o filmech nic nezjišťovat nechat se ukolébat názvem studia a plakátem k tomu, že vás se vší úctou čeká standardní "vybli ghibli" příběh o magickém dospívání ve vzdušných zámcích. A najednou se přistihnete jak se posmíváte, že to vlastně bude akorát pozlátko pro standardní středoškolskou coming-of-age romanci. A pak najednou s nadšením sledujete, že ono to bez uzardění je "jenom" středoškolská romance. Ha! U Whisper of the Heart (že při znovuuvedení v kinech a s přihlédnutí k charakteru předčasného úmrtí režiséra Jošifumi Kondóa nikoho nenapadlo použít jako distribuční název Šelest naznačuje, že o tomhle rozhodují morálně patřičněji vybavení lidé než jsem já) jsem se nemohl zbavit té trochu didaktické nepřirozenosti vedení jinak celkem přízemního děje. Asi hlavně kvůli těm přirozeným dospělým autoritám, které působí až jako takoví ti pasivní sektářští průvodci, co nenápadně manipulují postavami, aby ty měly samotné pocit, že dospěly k cíli, který ale byl pro všechny od začátku jasný. Všichni vědí co říct, aby si děvče nakonec samo uvědomilo, že se nejdřív musí hlavně doučit. Schváleno ministerstvem mládeže, výživy a tělovýchovy. Do toho ještě promlouvá moje oblíbené vpašovávání dospěláckého odporu vůči změnám k mladším divákům, zde zejména v pohledu na proces digitalizace záznamů veřejných knihoven, díky jehož zavedení již k podobné romanci jako zde, nemůže nikdy dojít. Ovšem, jak je tomu i u sebehorších ghibláckých filmů zvykem, jejich míra detailu při práci s prostředím a mezilidskými postavami občas přinese odzbrojující povědomý moment, u kterého vás až vyděsí nakolik mluví vaší řečí. Jmenovitě: zvláštní ticho v nově objevených částech vašeho města; intimní vztah k věcem ležícím blízko vás na zemi když se zhroutíte od pracovního stolu; okamžitá láska vůči někomu, kdo u vás sedí zatímco pracujete a řekne vám, ať nespěcháte, že si zatím bude něco dělat. Nečekaný bonus round během závěrečných titulků: zvláštní dojetí při sledování Yuko jak nakonec na ulici čeká na Sugimuru a proběhne kolem ní chlapecký sportovní tým. ()
Jeden ze tří filmů studia Ghibli, který nerežíroval ani Mijazaki, ani Takahata (česky: Šeptání srdce). Romantický, vcelku banální příběh o první lásce, z kterého však perfektně vystavěný příběh, neuvěřitelně realisticky propracovaná animace a diváky motivující scenář Hajao Mijazakiho - dělá cosi nadprůměrného: Milý příběh, který vás doslova chytí za srdce vypraví o dívce Shizuku, která píše texty k písním a jednou by chtěla psát povídky a chlapci Seiji , který se touží stát výrobcem houslí. Majazakiho veskrze optimistické a pozitivní sdělení navádí děti, aby ve svém životě o něco usilovali a hledali věci, které dají jejich životu smysl. Při druhém shlédnutí jsem se více soustředila na animaci a doslova si vychunávala gesta jednotlivých postav. Možná až nadrealistická přirozenost a nenucenost gest dělá z toho to filmu „překrásné“ dílko. Kdyby všechna tato plus nestačila, pak dodávám, že v příběhu figurují dvě kočky a co může být lepšího než sledovat tajemné cesty kocoura, který žije zcela sám a sám rovněž cestuje tramvají. Studio Ghibli natočilo i méně povedené pokračování tohoto filmu s názvem Království koček. (PS: Film Šeptání srdce bych chtěla vidět ve svůj svatební den.) ()
Na pozadí krásné zlidovělé písničky, kdy má snad každá země svou verzi, postavený milý anime film o nelehkostech dospívání a klasickém vzdorování povinnostem za cenu toho, aby mladý snílek dosáhl svého cíle. Já jsem ale bohužel přes všechny tyto klady čekal od filmu nějakou větší emocionální nebo alespoň zvratovou bombu, on ale místo toho prostě jen hezky plynul a nic extra zásadního se v něm vlastně nestalo. [viděno na Netflixu 4.4.2024] ()
Galéria (38)
Fotka © Studio Ghibli
Zaujímavosti (8)
- Adaptácia mangy "Mimi o Sumaseba" od Aoi Hiiragi. (RoyBatty444)
- Na hodinách, kterého Seijiho dědeček natahuje, se objeví nápis Porco Rosso - název dalšího filmu studia Ghibli. (Jirka_Šč)
- Ve scéně, kdy je v Shizuku v knihovně a hledá další knihu na půjčení, je možné si všimnout na regálu knihy s názvem „Totoro“, což je narážka na film Můj soused Totoro (1988) od Hayaa Miyazakiho. (Hromino)
Reklama