Waterloo

Pro milovníky bitev luxusní záležitost, pro nás ostatní zajímavé ve své velkoleposti aneb Dva tisíce koní sovětského jezdectva to jistí. 1) K pochopení zobrazovaných událostí je třeba předem nastudovat historii bitvy, jinak se divák bude zmítat od jedné velkolepé scény ke druhé. 2) Film ve své době u diváků propadl - jasný důkaz toho, jak se divácká přízeň občas míjí s kvalitním dílem. Ovšem mě film taky moc nezaujal. Jako ilustrace historické události je ovšem skvělý. 3) Next to a battle lost, the saddest thing is a battle won. (17.09.2016)

Bondarčuk co se velkoleposti a důrazu na detail týče má konkurenci jedině sám v sobě. A to je svým způsobem chyba, protože Waterloo je v zásadě naprosto stejně pojaté i servírované jako třetí část Vojny a míru s bitvou u Borodina. Od režiséra Bondarčukových kvalit bych přeci jen čekal něco jiného než co již jednou nabídl. A že to umí i jinak dokázal právě ve Vojně a míru, kde co bitva, to zcela jiný šálek kávy. Aby ovšem nedošlo k omylu, toto mé hnidopišské povzdechnutí bere za své ve světle neskutečné práce kamery a celé druhé poloviny s bitvou samotnou. Naprosto geniání je především "strategický" nadhled. Podivuji se, že to snad až na Stonea v Alexanderovi nikdo nezopakoval. Opravdový problém je tedy pouze v Rodu Steigerovi, který Napoleona příliš nezvládá. V abdikační předtitukové scéně zbytečně teatrálně tlačí na pilu a je tak mnohdy spíše karikaturou Bonyho než jeho nejlepším představitelem. I když i on rozhodně má své silné momenty. Krom toho naprosto nechápu jak jde dohromady "rovnice" Bonaparte + Bondarčukova snaha o naprostou historickou věrnost i toho nejposlednějšího stébla trávy + angličtina(!). Přesným opakem Steigera jsou pak Welles (navzdory minimu času na plátně) a Christopher Plummer, který již od začátku nemohl být lepší. (25.02.2010)

Tímto filmem Sergej Bondarčuk překročil laťku, kterou si vysoko nasadil ve "Vojně a míru" zpracováním bitvy u Borodina. Jeho "Waterloo" je téměř dokonalým válečným snímkem a jak nerad nadužívám superlativa, zde se tomu nevyhnu. Rod Steiger jako Napoleon je vynikající, přesto ho zastiňuje Ch. Plummer v roli Wellingtona. Děj má rychlý spád - stačí nás poměrně podrobně seznámit s okolnostmi Napoleonovy 1. abdikace a jeho návratu z Elby a už míří přímo k rozhodující bitvě. Její zpracování je bez přehánění školou režie bitevních scén - řada z nich by si zasloužila samostatný rozbor. Atak skotské jízdy, letecký pohled na Neyův útok proti Wellingtonovu karé, nástup Staré gardy - to jsou záběry nad nimiž se tají dech a nápaditost kamery si zasluhuje jedině chválu. Dále lze snad už jen zmínit výbornou hudbu Nina Roty a přát si aby i v budoucnu vznikaly podobné filmy s napoleonskou tématikou. Současné - převážně televizní - "výpravné" pokusy o tento žánr mohou zatím jenom tiše závidět. (11.10.2007)

Megalomanské pojetí osudné bitvy u Waterloo. Obrovské množství komparzistů v uniformách, letecké záběry a pocit, že tohle jsou opravdoví lidé a žádné počítačové triky. Je to velkoryse natočeno a je to vidět. Napoleon vs Wellington. Napoleona provázela velká pověst a oddanost jeho vojáků. Přesto to k vítězství nestačilo. Když se díváte v tomto velkofilmu na to, jak pomalu tisíce vojáků obou stran kráčí na smrt a trhají je železné koule na cáry, je to nesmyslné. Zcela zbytečné oběti jen kvůli manýrům vůdců. Tolik zničené lidské energie a snahy jen na zabíjení. Na obou stranách se leskne dalekohled a sleduje kroky toho druhého. Oba se snaží předpovídat budoucí kroky nepřítele a včas na ně reagovat. Oba neústupní. A co ta válka přinesla? Nic. Na straně poraženého pocit zmaru a na straně vítěze stejně tak. Jen jatka - roztrhané bývalé lidské bytosti, koně, děti. V očích vůdců je válka ušlechtilá, ale po válce už to tak nikdo se slzami v očích nevidí. Rod Steiger je jako Napoleon skvělý. (17.03.2013)

I kdyby se v prvníhodině nedělo vůbec nic, i tak bych musel hodnotit maximálně, protože samotná bitva bitva u Waterloo zde byla znázorněna bezkonkurenčně a nejspíš se jedná o nejlepší a nejvelkolepější ozbrojený střet v dějinách filmu. A to prosím bez počítačů. Co záběr, to lahůdka a to v žádném případě nejsem fanouškem napoleonských válek ani Nepoleonovy doby. Pomyslnými třešničkami na dortu byli Christopher Plummer v roli vévody Wellingtona a Rod Steiger jako Napoleon. Jeden z mála historických filmů, kterému není co vytknout. 100% (03.12.2013)