Waterloo

Môže si hovoriť kto chce čo chce, ale o Napoleonovi Bonaparte sa dodnes vyučuje na vojenských školách. Zároveň môžme smelo tvrdiť, že Francúzsko už väčšiu slávu od jeho čias nezažilo... Bol som prekvapený, ako historicky verne sa tu vykresľujú dôležité momenty tejto bitky, dokonca vrátane niektorých výrokov. Netvrdím, pár chybičiek alebo slabších miest by sa tu našlo, ale v rámci celku to nebolo nič strašné. Čo sa týka spracovania, ohromila ma predovšetkým veľkolepá výprava, aj keď som bol na ňu vlastne pripravený, keďže u S. Bondarčuka je niečo také veľkolepé a davovo masové úplne normálne (ako napr. v jeho cykle Vojna a mier). Opäť som mohol na tom oči nechať. Silný nadpriemer. 85/100 (21.08.2017)

Tak přesně takové by měly velkofilmy být: Velké! Skvělí herci, režisér, který se s tím zkrátka nebabral, dvacet tisíc komparzistů z řad Rudé armády, vynikající Rotův soundtrack... A pak samozřejmě TA bitva. Řež, kterou nám Bondarčuk ukazuje především jako souboj dvou stratégů, nemá chybu - záběry typu slow-motion útoku skotské kavalerie, "vítězného" pochodu francouzské Staré gardy nebo (věrohodně vystavěného) bojiště s perfektními formacemi snímaného z helikoptéry jednoduše nemají chybu. Steiger coby Napoleon skutečně válí (Už jen ta úvodní desetiminutovka!), Plummerův Welington je mu ale rovnocenným soupeřem. Vidět to v kině, by muselo být skutečně něco.__P.S. Levnoknižní DVD nabízí ohavné menu, lehce ořízlý obraz (není to naštěstí fullscreen, ale jak naznačují úvodní titulky, po stranách zkrátka kus filmu schází) vcelku obstojné kvality (ovšem žádný zázrak) a dá se snad i říci, že slušný zvuk. Zážitku to neuškodilo. (06.04.2011)

Pro milovníky bitev luxusní záležitost, pro nás ostatní zajímavé ve své velkoleposti aneb Dva tisíce koní sovětského jezdectva to jistí. 1) K pochopení zobrazovaných událostí je třeba předem nastudovat historii bitvy, jinak se divák bude zmítat od jedné velkolepé scény ke druhé. 2) Film ve své době u diváků propadl - jasný důkaz toho, jak se divácká přízeň občas míjí s kvalitním dílem. Ovšem mě film taky moc nezaujal. Jako ilustrace historické události je ovšem skvělý. 3) Next to a battle lost, the saddest thing is a battle won. (17.09.2016)

10/10 Asi nejlepší historický válečný velkofilm (i když to už v době svého natáčení v podstatě každý). Napoleon je po porážce u Lipska donucen svými maršály k abdikaci a nucenému vyhnanství na ostrov Elba. Odtud se ale po 10 měsících vrátil a začal tak svých Sto dnů - začalo to přeběhnutím jeho bývalých věrných vojáků poslaných králem k zastavení vpádu, pokračovalo vyhnáním krále z Paříže a zkočilo rychlým tažením do Belgie a závěrečnou bitvou u Waterloo. Koprodukce natáčená v přesně vymodelované ukrajinské krajině u Waterloo angažovala kromě 23 000 statistů v uniformách tří hlavních armád, také hvězdy západní kinematografie - Welles, Plumer a hlavně Steiger - a mohl tak vzniknout jeden z nejdokumentárnějších a nejmonumentálnějších bitvy 19. století. A to všechno bez pomoci klíčovacích triků, ale zato s leteckými záběry bojujících formací - nádhera. Snad jen ty neustálé výbuchy ohně si specialisté na zvlášní efekty mohli odpustit. A i násilně voperovaný minipříběh o ukradeném praseti a následném pobíhání vojaáků po bitevním poli s řevem, že je to všechno šílenost mi do celého konceptu jaksi nesedělo. (22.05.2008)

„Next to a battle lost, the saddest thing is a battle won..“ Bondarčukova velkolepě pojatá rekonstrukce jedné z nejslavnějších bitev historie působí i téměř po půlstoletí velmi čerstvě. Tisícovky komparzistů, kouřové clony při palbě artilerií, kavalérie v akci (zpomalený záběr skotské jízdy je přímo úchvatný) a nad tím vším taktické pokyny, štiplavé glosy a vnitřní monology dvou velkých vojevůdců (Plummer jako Arthur Wellesley neskutečně ruluje), které jako by dokreslovaly, že pokud nejste vůdce, jako jednotlivec nic neznamenáte.. Při tom všem válečném běsnění si nelze nevzpomenout na bitvu o dřevěný most u Sad Hill, Blonďáka a jeho „I've never seen so many men wasted so badly.“ Ideální by bylo, kdyby si Napoleon a vévoda z Wellingtonu sedli pod dozorem písaře a státního notáře ke stolku někde na dvorku sídla Hougoumont, postavili před sebe přesýpací hodiny nastavené na 30 vteřin a soutěžili v tom, kdo první nebude schopen říct nějaký vzletný citát, jizlivý bonmot či vojevůdcovské moudro. Vítěz bere vše, poražený prohrál napoleonské války. Sice by to trvalo několik dní a Rimmer by neměl u čeho vlhnout, ale představte si to množství ušetřených lidských i koňských životů, střeliva, fešných uniforem, slz matek a manželek a ještě by z toho byla pěkná kniha citátů.. (07.08.2017)