Andrew, člen našej rodiny

Miluji filmy o robotech a Andrew je pro mne jeden z nejpodařenějších. Ano uznávám, takový ten typický námět, robot poznává lidský život a jeho náležitosti a touží se stát člověkem, nicméně Andrew je krásný příběh o lásce a originální pro své vtipné a naopak velmi smutné pasáže, takže zajišťuje pestrost celého filmu. Hudba, masky, výprava výborná, jinak Robin Williams mne určitě nezklamal, zahrál to opravdu skvěle. Je to spíše na 4 hvězdy ale jednu navíc přidávám za své dojetí, který ve mě film po konci vyvolal. 85 % (02.10.2012)

Svým způsobem se jedná o přelomový film, neboť značí, že kyberpunková revoluce už dávno proběhla a její konstitutivní prvky jsou plně ratifikovány v estetice fikčních světů amerických melodramatických snímků rodinného typu. Zatímco např. filmy Já, robot, I.A., nebo Matrix, obsahující typické akční scény a hi-tech ponurou atmosféru, akcentující určitou temně-fatální předpověď budoucnosti, mají sklon vzbuzovat atavistický strach z probuzené technologie, vymknuté z rukou člověka, což je typické pro postkatastrofickou protokyberpunkovou hard core science fiction, Andrew žádným kybertechnologickým komplexem z budoucna netrpí, neboť je s ní pevně sžitý. William Gibson na rozdíl od Isaaca Asimova obavy z robotů a umělé inteligence nemá: tam kde Já, robot končí tam Neuromancer teprve začíná, neboť aporémou už dávno není to, zda nás vlastní technologie náhodou nepřekoná a nezahubí, ale zda ve svém rozvoji nepředstavuje ekvivalentní paralelní "bytující" entitu, jež představuje nový neantropocentrický evoluční skok. Střízlivé, civilně-nefuturistické dekorace ukazují na to, že vývoj estetiky architektury a designu je konzervativnější než ve Star Treku, což je diskutabilní - spisovatel Jan Křesadlo v sci-fi románu Girgal píše, že sci-fi beletrie se po určité době sama kompromituje svými neuváženými seky v esteticko-technologických vizích a stává se pamětnicky úsměvnou, proto se snaží své popisy v tomto směru zobecnit, právě tato vizionářská odvaha je však esencí science fiction, ale to jen tak na okraj. (16.03.2004)

Solidní počin o jednom robotovi. Chvílemi mi sice připadá, že Columbus nevěděl, jestli chce natočit komedii či romantické drama, ale nakonec to ukočíroval spíše na tu romantiku s prvky dramatu. A mohlo to být i mnohem lepší, kdyby to bylo zkrácené tak o 20 minut. Zejména v první hodině filmu, kdy je Andy u rodiny Martinů a učí se všemu možnému. Tam je to moc nudné a běží to nějak pomalu. Ale druhá hodina je naprosto excelentní. Andy se vydává na cestu hledání dalších, jemu podobných a začíná ten pravý příběh. Konec, ten mě dostal úplně a ty řeči o přeslazenosti nejsou na místě. Navíc v druhé půlce už uvidíme Robina Williamse celého, nejenom hlas, a hlavně díky němu se celý film tak neuvěřitelně zvedl. Nakonec ale 3 hvězdy, ale takové lepší 3 hvězdy, ale adaptace Asimova měla určitě na víc. (10.03.2011)

Kdyz si v jeden den date dva vcelku vážné snímky, tak pak potřebujete něco pozitivního, tak jsem šáhla po tomhle ...a tím, že jsme o snímku nic nevěděla, tak to bylo příjemný překvapení ... na to, že je to točený v 99!! Je to sice moc dlouhý, obzvláště na tu dobu, kdy to bylo natočený, dneska už je vzácnost vidět film, co má pod 2 hodky, ale mně se ta myšlenka filmu líbila, někdyto bylo trochu přeslazený, ale nijak mě to neiritovalo. Nejvíc se mi líbila postava otce, co Andrewa koupil a ten jeho velmi přístup k Andrewovi. A hlavně, že k novým/neznámým věcem nemáme přistupovat skepticky... (02.01.2022)

Isaacu, Isaacu, co ti to provedli! Normálně mi nevadí, když autoři z původní knihy něco změní, tentokrát si ale tvůrci vzali jen původní nápad a od základu ho překopali tak, aby to vyhovovalo publiku Chrise Columbuse (nic proti němu, Sám doma je můj oblíbený dětský film). Pár momentů sice potěší, nápříklad závěr, ale ta půlhodina před ním je pro někoho, kdo Asimovova Pozitronového muže četli, opravdu trudná. Když už se točí film podle knížky, tak by se měla uchovat původní myšlenka, téma. Tady udělali z humanistické sci-fi romantickou komedii. (05.11.2003)