Káva a cigarety

Jarmusche mám rád, ale za tohle by zasloužil pár facek. Kafe a cigára jsou snímány třemi druhy statických záběrů ( polocelek, polodetail, pohled seshora ) - proto si rovnou škrtneme zajímavou vizuální stránku. Tudíž by měly minipříběhy stát na postavách a jejich dialozích. Jenže herci a jsou vě většině případů křečovití a jejich postavy až nesympatické, některé z nich jsem měl chuť nakopat...vy víte kam. "Dialogy o ničem" jsou až na pár výjimek nezábavné ( když si jen vzpomenu na perfektní úvodní dialogovou kafařskou scénu z úvodu Gaunerů ). Neznám přesně poetiku posezení u kafe ( ani nekouřím ), ale pokud to jso takhle křečovité session, tak o ně ani nestojím :)) 50% (18.07.2006)

.... američtí dentisté už několik let stojí před všemi videopůjčovnami v zemi a vřískají, že kdo si půjčí Kafe a cigára, dostane se de facto na listinu zla, z níž není úniku. Jasně, co na tom, že čmoud z hříšný tyčinky a černý bláto, způsobuje gigantickou přeměnu vašich krásných bílých zubů v nehonosné místo, kde ani Domestos nepomůže od bakterií. Když je člověk vytočen na nejvyšší míru (a vykřičet se ve vašem parku vám zrovna nepomáhá od vystresnutí) je přeci úplně přirozený, že sáhneme po těchto démonických přisluhovačích. A hrom do toho, aby to nepomohlo.___ Docela by mě zajímalo, zda Jarmusch patří mezi ten typ lidí, kteří při pohledu na doutnající listí, okamžitě vytahují krábu, aby souznil s přírodou a nebo tyhle povídky sepsal jen tak z plezíru (holt nechtěl mít své přátele ve fotoalbu a tak si je uložil na pásku...). Protože jestli je pravda ten druhý případ, tak klobouk dolů, poněvadž takové kecy o ničem, ale přesto nehorázně inspirativní, jsou důkazem, že Jim je synonymem ke slovu -wow. A věřte mi, že rozhodně nejste jediný, kdo po pár milisekundách z filmu, metal kozelce ke kávovaru, aby si mohl přiťuknou se svými oblíbenými herci alespoň přes obrazovku. Černým zubům a plicím zdar! (26.10.2008)

Jestli jsem dobre pocital, tak tu mame soubor jedenacti povidek, ktery se vzdy odehravaj u stolu, vetsinou v kavarne a az na dve, kde se chlasta caj, se tu chlasta kafe a kouri cigara. K prvnim trem se vyjadrovat nebudu, ty tu maj samostatny komentare, protoze je Jarmusch natocil driv. No a co se tyka tech ostatnich, bohuzel je tu kvantita uprednostnena nad kvalitou. Nektery povidky zbytecne dlouhy, nektery naopak moc kratky, nektery vtipny, nektery o nicem. Vyzdvihnul bych jen dve. Hrebiky do rakve - dva vtipny fuckujici dedci. A pak povidka Bratranci?, ktera je asi taky tim nejlepsim, co se tu nachazi. Alfred Molina jakozto trochu otravnej, homouse na seznamce pripominajici fanousek Stevea Coogana, kterej se zase tvari, jak nejvetsi filmova hvezda. Je to vtipny, Molina a Coogan jsou skvely a je tu perfektni pointa. Popravde, jedna z mala povidek, co ma nejakou pointu. Pak bych uz jen zminil nektery herce, Cate Blanchett povidajici si s Cate Blanchett je perfektni a rozsrackovanej Murray nema chybu. Celkove sice silne nevyvazeny a vaham mezi 3 a 4 hvezdickama, ale precejen dam ty 4*. (01.04.2009)

Jedenáct skvělých pohodových povídek, ze kterých dýchá aroma útulných zakouřených kaváren, což je ještě více umocněno černobílým provedením obrazu. Kafe a cigára je příjemný film, relaxivní, uklidňující a díky mnoha talentovaným komikům (Steve Buscemi, Roberto Benigni, Bill Murray) i zábavný. Stejně jako u všech filmů Jima Jarmusche, které jsem zatím viděl, ani zde nechybí v pozadí šmrncovní muzika. Některé z kapitol jsou sice "pouze" o té pohodě a chvíli povětšinou nerušeného klidu s cigaretou u kafe (Renée), v jiných se i přes jejich krátké trvání rozehrají brilantní souvislosti mezilidských vztahů (Cousins) a v některých se ukrývají byť bláznivá, přec báječná zamyšlení nad lidmi, životem a celým světem. Nikdy předtím mě například nenapadlo, že Země je vlastně obří vodič akustické resonance... na tom něco bude! Tento film rozhodně krásně vystihuje všechno to, co se tak obvykle odehrává, když se dva nebo více lidí sejde u stolu v kavárně a dá se do řeči. Každý v tom někde najde podobnost s vlastními zkušenostmi. Pravda, příběhy jsou při vzájemném porovnání poněkud nevyrovnané, některé mě moc bavily (Champagne), jiné zcela nezaujaly (No problem). Přesto, jimi všemi se nese stejná atmosféra - vůně kávy a kouř cigaret, a to zcela stačí k jejich spojení v kompaktní, dobře fungující celek. Kafe moc nemusím, raději si dopřeji šálek horké čokolády, ale při sledování tohoto filmu bych si tu kávu i s tím cígem s chutí dal. (21.02.2006)

Kdyč člověk tvrdne doma na zadku s nohou v sádře jako třeba zrovna já, jednou možnou kratochvílí je konzumace filmů. Taková hromadná konzumace znamená třeba 2 a v extrémním případě tři filmy denně. Člověk je pak otrávený a má radost, když pak natrefí na tak vyjímečný a tak trochu jiný film, jako je tento. Tento film je nacpán jemným Jarmuschovským humorem. Některé scénky jsou geniální, některé průměrné, ale ve výsledku se jedná o výborný nezávislý film. Dost dobrá je scénka s Isaachem De Bankolé, skvělá je ta s Alfedem Molinou a neméně geniální je ta s Billem Murrayem. Na druhé straně je slabší ta s Buscemim, nebo ta s Blanchettovou. (17.06.2005)