Apokalypsa

(1001) -"Are my methods unsound?" -"I don't see any method at all, sir." Líbila se mi všudypřítomná bílá či barevná mlha a také myšlenka, že jde pouze o všeobjímající chaos. A dokud byli chlapci ve člunu, tak jsem byla vlastně spokojená a říkala si, že předsudky a obavy, s jakými jsem se k Apokalypse odhodlávala, nebyly oprávněné. (#teamfullmetaljacket #teamnelíbísemikmotr) Nicméně příjezd do brandovesnice byl pro mě extrémním zklamáním po tak rozmáchlé přípravě a nedokázal lépe a jinak do slov a obrazů přeložit či transformovat peklo, kterému jsme byli svědky během cesty proti proudu. Například vypravěčův voice-over na řece dával smysl, tam si prohlížel vojenské záznamy o plukovníkovi a dával nám tím najevo, co si o něm myslí a jak se vyvíjí jeho vztah k němu a k úkolu, protože plukovník sám nebyl přítomen a čas konat byl ještě daleko. Po příjezdu do vesnice už není potřeba mluvit, protože vše bylo řečeno a na všechny jeho nejhorší strachy se můžeme podívat očima, on ale v komentáři pokračuje a neříká nic nového, opakuje ty stejné teze a navíc ještě vysvětluje plukovníkovy promluvy, což je v tu chvíli otravné, nadbytečné a antiklimaktické. Také tím, že se ve vesnici střídá den a noc a den a noc a den a noc, film úplně přichází o momentum, které si do té doby budoval nestálým postupem vpřed za tímto jedním cílem... aby byl najednou rozmělněn do mnoha nenavazujících scén odělených stmívačkami?! Intenzita se rozplývá a pointu mám hledat ve zfetované mánii Dennise Hoppera a improvizační manýře Marlona Branda? Plukovník Kurz by měl říkat něco, co ještě nebylo řečeno, a nebo preferovaněji mlčet, ale klidně bych tam i viděla jeho osmnáctiminutový monolog a po něm aby došlo k finálnímu střetu, ale ne tuhletu rozmašírovanou nijakost poskládanou z náhodných "zajímavých" ala rebelský-výkřik hlášek. A nebo aby kamera prostě zůstala ve člunu a dívala se do džungle, zatímco Martin Sheen se vylodí a odejde vykonat své dílo. Celá ta návštěva vesnice je prostě redundantní a nesvědčí o ničem moc jiném než o Brandově neochotě spolupracovat s vypointovaným scénářem. A to mi zkrátka ke katarzi nestačí. We have met the enemy and he is us. (25.02.2019)

Scénář: John Milius, Francis Ford Coppola .. Jelikož jsem právě viděl Apokalypsa Director's cut potřetí, mám potřebu se k ní trochu vyjádřit. Celkové hodnocení se sice už od prvního podívání nemění, ale konečně jsem docenil všechny dané aspekty tohoto výjimečného gigantického (proti)válečného díla od Francis Ford Coppola. Napoprvé to byl totiž mírný šok a hůře stravitelná porce .. ale teď a bez debat: Vedle Narozen 4. července ten nejlepší film z prostředí Vietnamské války, protože to co sledujete je skutečně hnusné, drsné, nechutné a nelidské!! Jako zmíněný konflikt. Průtahy a problémy vzniku jsou zde myslím všeobecně známé, ale je dobře, že to Coppola vydržel a všemi silami dokončil tuhle realistickou podívanou. Uznávám, že některé scény se moc táhly ba byly až přebytečné, ale do celku, jako takového nakonec přeci jen zapadají a byla by škoda je stříhat, když za nimi stojí nejen takové úsilí. Po formální stránce snímek skutečně vyniká. Úžasná je především výprava, zachycená výbornou kamerou a velmi propracovaně sestříhaná. To samé platí pro zvuk a hudební složku (legendární úvodní scéna za doprovodu Doors - The End). A režie - bezchybná a na vrcholné úrovni (bez nějakého srovnávání s taktéž výborným Kmotrem). Válka nedává smysl, je plná šílenství a vůbec toho nejhoršího (nebo nejlepšího) co může v člověku být .. válka je peklo. Válka JE Apokalypsa! (01.10.2005)

Apokalypsa Now aneb " work in progress". Silně depresivní plavba napříč rožhaveným peklem, které nestojí na příběhu ale na pocitech. Tudíž bych to neoznačil jednoznačně jako válečný snímek. Úděsný sen, fascinující barvy, mystifikace, demaskování války, to vše v tomto jedinečném dokonale vizuálním snímku, který ale také směšuje třeba satiru s úchvatnými barevnými psychedelickými orgiemi, ukazuje napalmové ohně za doprovodu skupiny Doors, nálety vrtulníku při Wágnerově jízdě, valkýr, surfující vojáky v bitevní vřavě nebo třeba playgirls v džungli. Celý film pak působí jako jedno velké drogové opojení, a nevadil mi ani ten filozofický konec. v nemž je právě apokalypsa neustále přítomná-odpuzující a fascinující. . (11.05.2006)

Docela drsný snímeček, který se ani tak nesnaží ukazovat hrůzy války do všech detailů, jako jiné filmy o této válce, ale soustředí se dost na psychologii postav, a to především vynikajícího Martina Sheena. Buřtík Marlon Brando opravdu příliš nezaujal. Sice trochu dlouhé, ale ani jedna z těch dvou set minut nebyla zbytečná. 90% (21.03.2008)

Nářez, geniální, fascinující, kultovní. Jen pár výrazů, kterými se dá vyjádřit pocit po skončení Apokalypsy. Samotný začátek, kdy sledujeme nálaty na džungly a do toho nesmrtelná píseň The Doors The End je něco slovy nepopsatelného, to se zkrátka musí vidět. Herecké výkony, scénář, hudba, kamera, výprava a v neposlední řadě režie, vše je propracováno do nejmenšího detailu, že opravdu nevím co zásadního snímku vytknout. Jediné co mě trochu zklamalo je fakt, že přítomnosti Marlona Branda jsem se dočkal až po téměř třech hodinách (koukal jsem na Directors cut)!! Všechny čtyři snímky, které v 70. letech vytvořil Coppola jsou na absolutním vrcholu svých žánrů. Škoda jen, že z osmy nominací na Osara se podařily proměnit jen dvě (kamera, zvuk). O válce ve Vietnamu pro mě jasné číslo jedna. Nechci srovnávat třeba s Četou, protože Apokalypsa se zaměřuje hlavně na psychologickou stránku. Jak jsem napsal na začátku, to se musí vidět, protože slovy to vyjádřit nejde..... (01.05.2008)