Apokalypsa

Nářez, geniální, fascinující, kultovní. Jen pár výrazů, kterými se dá vyjádřit pocit po skončení Apokalypsy. Samotný začátek, kdy sledujeme nálaty na džungly a do toho nesmrtelná píseň The Doors The End je něco slovy nepopsatelného, to se zkrátka musí vidět. Herecké výkony, scénář, hudba, kamera, výprava a v neposlední řadě režie, vše je propracováno do nejmenšího detailu, že opravdu nevím co zásadního snímku vytknout. Jediné co mě trochu zklamalo je fakt, že přítomnosti Marlona Branda jsem se dočkal až po téměř třech hodinách (koukal jsem na Directors cut)!! Všechny čtyři snímky, které v 70. letech vytvořil Coppola jsou na absolutním vrcholu svých žánrů. Škoda jen, že z osmy nominací na Osara se podařily proměnit jen dvě (kamera, zvuk). O válce ve Vietnamu pro mě jasné číslo jedna. Nechci srovnávat třeba s Četou, protože Apokalypsa se zaměřuje hlavně na psychologickou stránku. Jak jsem napsal na začátku, to se musí vidět, protože slovy to vyjádřit nejde..... (01.05.2008)

Trošku mám problémy zhodnotiť toto dielo. V kine po zhliadnutiach kratšej verzie som bol nadšený - najmä po prvýkrát som sa z videného dlho spamätával, ochromený ohromnou vizuálnou stránkou a celkovým vyznením filmu-cesty priamo do pekla vietnamsko-kambodžskej džungle, a zároveň do duše hlavného hrdinu. S odstupom asi dvoch rokov to bolo poslabšie ale stále, veľmi pôsobivé. Tešil som sa na komplexné vychutnanie neskrátenej verzie. Výsledok: úvodná scéna podfarbená koncom od Doors zostala rovnako fascinujúca ako kedysi, rovnako bombardovanie a lá Wagner, no pomerne veľká časť sa zdĺhavo vliekla. A tak si myslím, že s témou vietnamskej vojny sa podľa mňa umelecky oveľa lepšie vyrovnal Michael Cimino v Lovcovi jeleňov, ktorý je ale viac dokonalou štúdiou vplyvu vojny na život obyčajných ľudí ako vojnovým filmom. Coppolov pokus je obrazovo opulentný, sú to farebné orgie, do dokonalosti mu niečo chýba. Skôr podivná halucinačná cesta ako silná výpoveď. (03.08.2004)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly (doplněk). Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Kapitán tajné služby (Martin Sheen) má po dlouhé plavbě šíleným válčícím Vietnamem sejmout odpadlíka - plukovníka Kurtze (Marlon Brando), který se prohlásil domorodým Bohem. Úžasná geniální kamera, skvělá výprava. Neskutečně psychedelický fim - intro s džunglí palem spálovaných napalmem, helikoptérové bombardování Vietnamců za zvuků Wagnerovy Jízdy Valkýr - https://www.youtube.com/watch?v=KlsfM2BmsJU. Robert Duvall v kovbojském klobouku a jeho surfování na vlnách říční zátoky během bitvy, noční show dívek z Playboye pro nadržené vojáky... V závěru těžce filozofující Brando - "Nic nenávidím víc než zápach a lži" - a jeho království nad primitivním kmenem a titulky opět s obrazovými orgiemi napalmu. "Hrůza, hrůza..." Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=IkrhkUeDCdQ (Shlédnuty obě verze.) (18.08.2012)

Apokalypsu jsem poprvé viděl prakticky v téže době jako podobně slavnou Četu. Zatímco Stone mě nadchl, ke Coppolovu válečnému dramatu jsem zaujal, řekněme, rezervovaný postoj. Neubránil jsem se jistému zklamání, které částečně vycházelo z přehnaných očekávání - podle mnohých filmových fandů mělo jít o největší válečný snímek všech dob. Zpracování je bezesporu luxusní - Coppola předvádí živočišnou chytrou filmařinu plnou sugestivních scén, kamera dělá hotové divy, z obrazových kompozic běhá mráz po zádech. Z efektního využití dvojexpozic a prolínaček (příznačná je už úvodní scéna, kde se kamera z letky vrtulníků zaměří na detail vrtule a vzápětí přejde do hotelového pokoje, kde sledujeme vrtuli ventilátoru) by se mohl učit každý zájemce o filmovou režii. Ponurá džungle, fascinující panoramatické záběry tropické krajiny, vše vytváří to, čemu se říká atmosféra. Kvalitní herci ztvárňují vyhrocené charaktery lidí vystavených extrémním podmínkám. Potud všechno v pořádku a pověst o Apokalypse nelže. Problém mám ale s příběhem. Coppola ho převzal z románu Srdce temnoty od Josepha Conrada. Jeho děj se odehrává v belgickém Kongu a každý, kdo zná dějiny konžské genocidy a krvavých válek 20. století o tamní přírodní bohatství, pochopí, že do tamní společnosti historka o šíleném důstojníkovi, který se vymkl jakékoli kontrole, dokonale zapadá. Totéž vyprávění zasazené do vietnamské války ve spojení s americkým důstojníkem vypadá nepatřičně a přehnaně. Nehledě na to, že Coppola se natolik nechává strhnout svou uměleckou vizí, až to vypadá, že netočí válečné drama, ale inscenuje divadlo. Tahle teatrální přepjatost vrcholí popravou vzbouřeného důstojníka připomínající spíš pohanský rituál a působí na mě rušivě do té míry, že se film páté hvězdičce z mého pohledu ani nepřiblížil. Celkový dojem: 75 %. (06.02.2015)

(1001) -"Are my methods unsound?" -"I don't see any method at all, sir." Líbila se mi všudypřítomná bílá či barevná mlha a také myšlenka, že jde pouze o všeobjímající chaos. A dokud byli chlapci ve člunu, tak jsem byla vlastně spokojená a říkala si, že předsudky a obavy, s jakými jsem se k Apokalypse odhodlávala, nebyly oprávněné. (#teamfullmetaljacket #teamnelíbísemikmotr) Nicméně příjezd do brandovesnice byl pro mě extrémním zklamáním po tak rozmáchlé přípravě a nedokázal lépe a jinak do slov a obrazů přeložit či transformovat peklo, kterému jsme byli svědky během cesty proti proudu. Například vypravěčův voice-over na řece dával smysl, tam si prohlížel vojenské záznamy o plukovníkovi a dával nám tím najevo, co si o něm myslí a jak se vyvíjí jeho vztah k němu a k úkolu, protože plukovník sám nebyl přítomen a čas konat byl ještě daleko. Po příjezdu do vesnice už není potřeba mluvit, protože vše bylo řečeno a na všechny jeho nejhorší strachy se můžeme podívat očima, on ale v komentáři pokračuje a neříká nic nového, opakuje ty stejné teze a navíc ještě vysvětluje plukovníkovy promluvy, což je v tu chvíli otravné, nadbytečné a antiklimaktické. Také tím, že se ve vesnici střídá den a noc a den a noc a den a noc, film úplně přichází o momentum, které si do té doby budoval nestálým postupem vpřed za tímto jedním cílem... aby byl najednou rozmělněn do mnoha nenavazujících scén odělených stmívačkami?! Intenzita se rozplývá a pointu mám hledat ve zfetované mánii Dennise Hoppera a improvizační manýře Marlona Branda? Plukovník Kurz by měl říkat něco, co ještě nebylo řečeno, a nebo preferovaněji mlčet, ale klidně bych tam i viděla jeho osmnáctiminutový monolog a po něm aby došlo k finálnímu střetu, ale ne tuhletu rozmašírovanou nijakost poskládanou z náhodných "zajímavých" ala rebelský-výkřik hlášek. A nebo aby kamera prostě zůstala ve člunu a dívala se do džungle, zatímco Martin Sheen se vylodí a odejde vykonat své dílo. Celá ta návštěva vesnice je prostě redundantní a nesvědčí o ničem moc jiném než o Brandově neochotě spolupracovat s vypointovaným scénářem. A to mi zkrátka ke katarzi nestačí. We have met the enemy and he is us. (25.02.2019)