Apokalypsa

Naprosto genialní, atmosférický, chytlavý, realistický, promyšlený, natočený a ozvučený film. Nevim o žádné chybě tohoto DÍLA. Viděl jsem pouze Apokalypsu now redux a ta si mě naprosto získala nejen přeměnou Willarda a názoru Kurtze. Celý tento film je jedna velká jízda válkou a hnusem v ní. Poprvé jsem obdivoval (krom celého filmu) i dokonalé mrtvoly hlavně v závěru...Po té jsem si přečetl, že jsou to skutečné mrtvoly, pro mě další šok tohoto filmu. Obdivoval jsem temnou atmosféru a temné scény při níchž je na scéně Kurtz, které byli úžasně natočené. Životně zahrané role nejen Sheena, Branda a Duvalla, ale všechno v tomto filmu je životní vrchol. Sám Brando je herec nad nějž není. To, že stloustl a kameraman ho musel snímat ve velkém šeru a přítmí neuvěřitelně napomohlo magičnosti jeho postavy. Francis Ford Coppola vytvořil své životní dílo o válce(se snažim vyhnout názorům, že Kmotr je lepší ;-)). Tento velký režisér přežil těžkou cestu tohoto filmu na plátna, ale stálo to za to. Všiml jsem si ještě mnoha genialit, které dohromady tvoří legendární film, který však není pro každého a na to se nesmí zapomínat!!! (10.07.2004)

Apokalypsu jsem poprvé viděl prakticky v téže době jako podobně slavnou Četu. Zatímco Stone mě nadchl, ke Coppolovu válečnému dramatu jsem zaujal, řekněme, rezervovaný postoj. Neubránil jsem se jistému zklamání, které částečně vycházelo z přehnaných očekávání - podle mnohých filmových fandů mělo jít o největší válečný snímek všech dob. Zpracování je bezesporu luxusní - Coppola předvádí živočišnou chytrou filmařinu plnou sugestivních scén, kamera dělá hotové divy, z obrazových kompozic běhá mráz po zádech. Z efektního využití dvojexpozic a prolínaček (příznačná je už úvodní scéna, kde se kamera z letky vrtulníků zaměří na detail vrtule a vzápětí přejde do hotelového pokoje, kde sledujeme vrtuli ventilátoru) by se mohl učit každý zájemce o filmovou režii. Ponurá džungle, fascinující panoramatické záběry tropické krajiny, vše vytváří to, čemu se říká atmosféra. Kvalitní herci ztvárňují vyhrocené charaktery lidí vystavených extrémním podmínkám. Potud všechno v pořádku a pověst o Apokalypse nelže. Problém mám ale s příběhem. Coppola ho převzal z románu Srdce temnoty od Josepha Conrada. Jeho děj se odehrává v belgickém Kongu a každý, kdo zná dějiny konžské genocidy a krvavých válek 20. století o tamní přírodní bohatství, pochopí, že do tamní společnosti historka o šíleném důstojníkovi, který se vymkl jakékoli kontrole, dokonale zapadá. Totéž vyprávění zasazené do vietnamské války ve spojení s americkým důstojníkem vypadá nepatřičně a přehnaně. Nehledě na to, že Coppola se natolik nechává strhnout svou uměleckou vizí, až to vypadá, že netočí válečné drama, ale inscenuje divadlo. Tahle teatrální přepjatost vrcholí popravou vzbouřeného důstojníka připomínající spíš pohanský rituál a působí na mě rušivě do té míry, že se film páté hvězdičce z mého pohledu ani nepřiblížil. Celkový dojem: 75 %. (06.02.2015)

Mistrovské dílo. Ani délka mě moc nevadila. Výborní herci - ano jistě Duvall a Brando, ale i Martin Sheen, na kterého se někdy zapomíná a který jinak už toho moc zajímavého nenatočil - tak mu přiznejme alespoň tento úspěch, v této roli je skvělý. Nejlepší scéna: pochopitelně - nálet na vesnici s Jízdou Valkýr - geniální. (07.06.2003)

(1001) -"Are my methods unsound?" -"I don't see any method at all, sir." Líbila se mi všudypřítomná bílá či barevná mlha a také myšlenka, že jde pouze o všeobjímající chaos. A dokud byli chlapci ve člunu, tak jsem byla vlastně spokojená a říkala si, že předsudky a obavy, s jakými jsem se k Apokalypse odhodlávala, nebyly oprávněné. (#teamfullmetaljacket #teamnelíbísemikmotr) Nicméně příjezd do brandovesnice byl pro mě extrémním zklamáním po tak rozmáchlé přípravě a nedokázal lépe a jinak do slov a obrazů přeložit či transformovat peklo, kterému jsme byli svědky během cesty proti proudu. Například vypravěčův voice-over na řece dával smysl, tam si prohlížel vojenské záznamy o plukovníkovi a dával nám tím najevo, co si o něm myslí a jak se vyvíjí jeho vztah k němu a k úkolu, protože plukovník sám nebyl přítomen a čas konat byl ještě daleko. Po příjezdu do vesnice už není potřeba mluvit, protože vše bylo řečeno a na všechny jeho nejhorší strachy se můžeme podívat očima, on ale v komentáři pokračuje a neříká nic nového, opakuje ty stejné teze a navíc ještě vysvětluje plukovníkovy promluvy, což je v tu chvíli otravné, nadbytečné a antiklimaktické. Také tím, že se ve vesnici střídá den a noc a den a noc a den a noc, film úplně přichází o momentum, které si do té doby budoval nestálým postupem vpřed za tímto jedním cílem... aby byl najednou rozmělněn do mnoha nenavazujících scén odělených stmívačkami?! Intenzita se rozplývá a pointu mám hledat ve zfetované mánii Dennise Hoppera a improvizační manýře Marlona Branda? Plukovník Kurz by měl říkat něco, co ještě nebylo řečeno, a nebo preferovaněji mlčet, ale klidně bych tam i viděla jeho osmnáctiminutový monolog a po něm aby došlo k finálnímu střetu, ale ne tuhletu rozmašírovanou nijakost poskládanou z náhodných "zajímavých" ala rebelský-výkřik hlášek. A nebo aby kamera prostě zůstala ve člunu a dívala se do džungle, zatímco Martin Sheen se vylodí a odejde vykonat své dílo. Celá ta návštěva vesnice je prostě redundantní a nesvědčí o ničem moc jiném než o Brandově neochotě spolupracovat s vypointovaným scénářem. A to mi zkrátka ke katarzi nestačí. We have met the enemy and he is us. (25.02.2019)

Film o čekání na Marlona Branda (tak dlouhém, až jsem měla pocit, že čekám na Godota), jenž se v čase 2:39:16 (!!!) zjeví jako hora sádla v šeru své kobky, pak něco zamumlá do tmy a za chvíli ho Sheen za zvuků doorsovského The End zmasakruje. A pak může nastat opravdové The End. 202 režisérských minut v pr**** a já přemýšlím, co na tom sakra všichni tak vidíte.. (29.05.2007)