Apokalypsa

Obecně kvituji s úlevou všechny pacifistické tendence a přikláním se k tomu, že válečné filmy jako takové nejsou mým oblíbeným žánrem, výjimku tvoří jen ty z nich, které demaskují zrůdnou podstatu války a netváří se tak, že válka je skvělá show, akce a adrenalinová jízda (viz mnohé pokleslé válečné akční filmy - kupříkladu propagandou nasáklá série o Johnu Rambovi). Válka prostě není cool, je to Utrpení, Bolest a Smrt... A takhle reflektována má pak i percepce takového snímku smysl. Stejně tak funguje i svět Coppolovy Apokalypsy...cynický svět hrůzy a odosobnění válečné mašinérie, nezastavitelného kolosu smrti a zabíjení, který nezávisle na lidech, jenž ho uvedli do pohybu, svou setrvačností a kinetikou drtí vše a všechny. Hrůza, Smrt, Prázdnota... Člověk si někde v sobě nese archetyp dávného válečníka a jeho sklon k destrukci a nihilistické zkáze...Apokalypsa...konec světa...zasazený do vietnamské džungle. Existuje vůbec silnější protiválečné memento než toto filmové mene tekel? (25.09.2007)

Apokalypsa Now aneb " work in progress". Silně depresivní plavba napříč rožhaveným peklem, které nestojí na příběhu ale na pocitech. Tudíž bych to neoznačil jednoznačně jako válečný snímek. Úděsný sen, fascinující barvy, mystifikace, demaskování války, to vše v tomto jedinečném dokonale vizuálním snímku, který ale také směšuje třeba satiru s úchvatnými barevnými psychedelickými orgiemi, ukazuje napalmové ohně za doprovodu skupiny Doors, nálety vrtulníku při Wágnerově jízdě, valkýr, surfující vojáky v bitevní vřavě nebo třeba playgirls v džungli. Celý film pak působí jako jedno velké drogové opojení, a nevadil mi ani ten filozofický konec. v nemž je právě apokalypsa neustále přítomná-odpuzující a fascinující. . (11.05.2006)

Coppola svým zobrazením války ve Vietnamu dokázal ukázat všechny vlivy, které pomalu měnili obyčejné muže v šílené blázny. Temná aura vystavěná kolem plukovníka Waltera E. Kurtze je pohlcující a Coppolův styl v postupném odkrývání jeho osobnosti je dokonalý. Stejně tak je dokonalý i Marlon Brando, který svým herectvím strouhá lidskou podstatu až na samotnou dřeň. Martin Sheen jako kapitán Willard skvěle zachytil proměnu člověka poznamenaného válkou. Jeho dilema a neschopnost žít jako dříve. Dechberoucí zážitek. Mistrovské dílo. (01.12.2006)

F. F. Coppola si předsevzal nelehký úkol, chtěl natočit monstrózní válečný film, který ani tak neosloví diváka přímočarou akcí, jako vnitřní myšlenkou a propracovaným scénářem, povedlo se mu to na jedničku. Svou vskutku dokonalou režií vybudoval perfektní atmosféru, která diváka relativně v pohodě udrží u obrazovky po celých 202 minut. Snad jen jako jedniná zdlouhavá část by se mohla jevit scéna s francouzi (obsažena pouze v rozšířené verzi). Hlavní předností filmu je také bezesporu scénář, obsahuje zde již zmiňovaný existencionalismus, antimilitarismus, poněkud odlišný pohled na válku a zajímavé je, že vnitřní myšlenky hlavního hrdiny dokáží přimět k zamyšlení i samotného diváka. Poslední třetina filmu zanechává dějovou linii poněkud v pozadí s tím, že ten hlavní děj by měl probíhat spíše v divácké hlavě, snaží se působit více emocionálně (trochu hrůzostrašně) a (pozor SPOILER) samotné zabití Kurtze souběžně se symbolickým rozsekáním krávy je jako krvavá poezie... "I love the smell of napalm in the morning" 9/10 (22.04.2008)

Mistrovské dílo. Ani délka mě moc nevadila. Výborní herci - ano jistě Duvall a Brando, ale i Martin Sheen, na kterého se někdy zapomíná a který jinak už toho moc zajímavého nenatočil - tak mu přiznejme alespoň tento úspěch, v této roli je skvělý. Nejlepší scéna: pochopitelně - nálet na vesnici s Jízdou Valkýr - geniální. (07.06.2003)