Apokalypsa

Apokalypsa je film, který nezůstal nic dlužen svému názvu, je to něco zcela jiného než Četa nebo Lovec jelenů, nemá hloubku příběhu, zato hloubku pocitu. Je o šílenství, kterému více či méně, dříve či později propadne každý, o hodnotách a postojích převrácených naruby, o ceně a smyslu věcí, o obětech a vrazích, kteří se už nerozšifrují, kdo je kým, o "tisickrát nic", které připraví o rozum, a co teprve " tisíckrát něco". Willardova pouť po stopách Kurtze je cestou k hrůznému poznání. Válka je šílenství a Coppola mi to svou mistrovskou režií, podpořenou snad nejlepší kamerou, jakou si lze představit, ukázal a nebral si servítky. (15.08.2005)

Jeden z filmov, po ktorom nebudete mať veľkú chuť do života. Morálne a duševne ma tento film totálne položil, všetko vystihuje záverečná brutálna vojenská historka plukovníka Kurtza. Coppolov pohľad na vojnu, najsurovejší, najtrýznivejší, najrealistickejší. Filmový tranz, dejová extáza, herecká znamenitosť. - hodnotenie director's cut. 100%. (16.04.2006)

(1001) -"Are my methods unsound?" -"I don't see any method at all, sir." Líbila se mi všudypřítomná bílá či barevná mlha a také myšlenka, že jde pouze o všeobjímající chaos. A dokud byli chlapci ve člunu, tak jsem byla vlastně spokojená a říkala si, že předsudky a obavy, s jakými jsem se k Apokalypse odhodlávala, nebyly oprávněné. (#teamfullmetaljacket #teamnelíbísemikmotr) Nicméně příjezd do brandovesnice byl pro mě extrémním zklamáním po tak rozmáchlé přípravě a nedokázal lépe a jinak do slov a obrazů přeložit či transformovat peklo, kterému jsme byli svědky během cesty proti proudu. Například vypravěčův voice-over na řece dával smysl, tam si prohlížel vojenské záznamy o plukovníkovi a dával nám tím najevo, co si o něm myslí a jak se vyvíjí jeho vztah k němu a k úkolu, protože plukovník sám nebyl přítomen a čas konat byl ještě daleko. Po příjezdu do vesnice už není potřeba mluvit, protože vše bylo řečeno a na všechny jeho nejhorší strachy se můžeme podívat očima, on ale v komentáři pokračuje a neříká nic nového, opakuje ty stejné teze a navíc ještě vysvětluje plukovníkovy promluvy, což je v tu chvíli otravné, nadbytečné a antiklimaktické. Také tím, že se ve vesnici střídá den a noc a den a noc a den a noc, film úplně přichází o momentum, které si do té doby budoval nestálým postupem vpřed za tímto jedním cílem... aby byl najednou rozmělněn do mnoha nenavazujících scén odělených stmívačkami?! Intenzita se rozplývá a pointu mám hledat ve zfetované mánii Dennise Hoppera a improvizační manýře Marlona Branda? Plukovník Kurz by měl říkat něco, co ještě nebylo řečeno, a nebo preferovaněji mlčet, ale klidně bych tam i viděla jeho osmnáctiminutový monolog a po něm aby došlo k finálnímu střetu, ale ne tuhletu rozmašírovanou nijakost poskládanou z náhodných "zajímavých" ala rebelský-výkřik hlášek. A nebo aby kamera prostě zůstala ve člunu a dívala se do džungle, zatímco Martin Sheen se vylodí a odejde vykonat své dílo. Celá ta návštěva vesnice je prostě redundantní a nesvědčí o ničem moc jiném než o Brandově neochotě spolupracovat s vypointovaným scénářem. A to mi zkrátka ke katarzi nestačí. We have met the enemy and he is us. (25.02.2019)

Apokalypsa. K tomuhle veledílu mám trošku zvláštní vztah - psal jsem seminární práci na téma srovnání Apokalypsy now a jeho volného předobrazu, Conrádovy legendární povídky Srdce temnoty. Seděl jsem zavřený na samotce na své koleji v Brně a dokola si tenhle film během noci pouštěl... dokážete si představit, co to s člověkem udělá? Začínal jsem mít nepříjemný pocit, že Kurtzovi rozumím a plně jsem chápal Willarda, který jen seděl a naslouchal opojným příběhům o dokonalosti lidské mysli, odproštěné od soucitu a ideálů prohnilé nízké morálky, která je nám stejnak jen podstrkována těmi, kteří ji sami nerespektují a dokáží rozpoutat takové peklo, jakým je válka zuřící všude kolem a pronikající jako duševní nemoc do myslí všech zůčastněných. Kdo je zrůda, kdo je šílený a je v příběhu nakonec někdo kdo není? Šílený je bezesporu pan Coppola, který dle mého názoru touhle příšerností překonal samotného Kmotra a hodil rukavici všem, kdo by se chtěli pokusit natočit válku ještě sugestivněji. Nikdo ji zatím nezvedl... samozřejmě se nabízí srovnání s ostatními špičakmi žánru - Stonovou Četou, Kubrickovou Full Metal Jacket či Lovcem Jelenů... každý z těhle filmů si však bere na zřetel trochu jiný aspekt války, tudíž konfrontace ani není zapotřebí. Přesto si myslím, že Apokalypsa čímsi ční i nad těmihle velikány. Dokonalost formy se snoubí s hloubkou námětu a strašně silnými hereckými výkony (minimalismem v podání Sheena a majestátností poloboha Branda)... 100% (23.06.2006)

[196-minútová ‚director's cut redux‘ verzia] Apocalypse Now útočí – v snahe (ne)zaujať – na zmysly veľmi pozoruhodnými scénami. Náročné nakrúcanie vo filipínskej džungli je takmer také slávne ako sám film a viedlo k obrovskému nárastu rozpočtu, ako aj k fyzickým a psychickým zrúteniam. Coppola zaisto dosiahol svoj cieľ vyvolať u diváka „pocit hrôzy, šialenstva, zmyselnosti a morálnej dilemy vojny vo Vietname“. Úvodná scéna dokonale ilustruje/demonštruje Coppolovo skĺbenie zvuku a obrazu pomocou prelínačky z vrtule helikoptéry na stropný elektrický ventilátor nad Willardom. Brilantná kamera, strih a zvuková post-úprava (ktorú mal na starosti Walter Murch) vytvorili z bombardovania dediny za tónov Wagnerovej hudby (Jazda Valkýr) jednu z nájslávnejších a najpozoruhodnejších scén vo svetovej kinematografii. Po vyhubení dediny sa Duvall zaskvie pamätnou vetou: „Milujem vôňu napalmu hneď zrána.“ ___ V auguste roku 2001 bola uvedená zreštaurovaná a zmodernizovaná verzia filmu z roku 1979, Apocalypse Now Redux, vrátane predtým nezverejneného 49-minútového materiálu, zlepšení v technikolore a šesťkanálovej zvukovej stopy. 90% (07.07.2013)