Réžia:
Francis Ford CoppolaScenár:
Francis Ford CoppolaHudba:
David ShireHrajú:
Gene Hackman, John Cazale, Allen Garfield, Frederic Forrest, Cindy Williams, Elizabeth MacRae, Teri Garr, Harrison Ford, Robert Duvall, Michael Higgins (viac)Obsahy(1)
Záhadné drama Francise Forda Coppoly zkoumá morální hodnoty soukromí. V hlavní roli se představí Gene Hackman jako Harry Caul, expert na bezpečnost a dohled. Jeho každodenní práce, odposlech, se změní v noční můru, ve které Harry stále slyší něco, co jej ruší v nahrávání mladého páru v parku. Začíná se obávat toho, že by nahrávka mohla být zneužita. Postupně se zaplétá do labyrintu tajemství a vražd. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (320)
Výborný thriller, jehož autor, Francis Ford Coppola, si zjevně půjčuje od Antonioniho Zvětšeniny, ale jeho historku o náhodném objevu důmyslně obměnil, oprostil od jakéhokoliv humoru a naopak přidal ještě trochu víc paranoii. Dlouhou dobu (skoro celý film) to vypadá, že se nic neděje, a divák se zorientuje skoro až v závěru. O to zajímavější ale konec a celé vyznění filmu je. Stejně by film mohl být kratší. ()
Nedočkal som sa tu síce žiadnej svižnej akcie, zato som však dostal poriadnu porciu paranoje a všelijakých špinavostí. Ono živiť sa odposluchmi je už len samo o sebe dosť odporné. Ide o psychologický thriller plný odpočúvania a zahalený do mysteriózneho rúška sveta odposluchov, ich zneužitia a tiež aj vrážd, pričom snímok prinúti diváka zauvažovať aj nad morálnym aspektom tejto témy. Ďalší zo snímkov, ktoré sa F. F. Coppolovi vydarili na jedničku. 75/100 ()
Nespochybňujem kvalitu, ktorá tu iste je, ale nejak mi nesedelo to až príliš pomalé budovanie atmosféry. Prvá polovica filmu sa neskutočne vlečie a nepomáha tomu ani riedky dej. Hackmana mám rád, ale i tak priznávam mierne sklamanie. Okrem vlažného tempa je tu mnoho scén, kde sa dokopy nič nedeje a film ešte viac naťahujú. Keby bol o 20 minút kratší, hviezdu by som určite pridal. O niektorých filmoch často hovoríme, že nestarnú a oslovia niekoľko generácií, ale toto myslím nie je tento prípad. Film nielen že vyzerá starý, ale aj tak na diváka pôsobí a to sa mi pri starších filmoch často nestáva. 60%. ()
Rozhovor je na jednu skvěle vystavěným thrillerem, ale též existenciálním filmem s přesahem, který se zaobírá matoucí povahou toho, co je to realita a nakolik je možné zachytit ji v její pravé podstatě – jak může být naše poznání světa i sebe sama veskrze scestné, povrchní či lživé. Tento snímek by se tak dal připodobnit k dvěma dalším skvělých autorských filmům zaměřených na podobnou tématiku, z nichž prvním je Antonioniho Zvětšenina a druhým je Výstřel Briana de Palmy. Konkrétně s Antonionim sdílí Coppola navíc intenzivní zájem o vnitřní život hlavního hrdiny. Podobně jako ústřední postava Zvětšeniny se snaží Hackman zakrýt svoji duchovní prázdnotu externalizací, odklonem pozornosti od hlubin svého já k povrchním a vnějším věcem – zatímco fotograf ze Zvětšeniny řeší vnitřní plochost divokými excesy, sexem a neustálou prací, Coppola konstruuje charakter muže, jež celý život špicluje druhé, aby tím utajil ubohost vlastního života. Jakoby chtěl odhalováním špíny ostatních zakrýt vlastní nedostatky, vlastní slabost a bezútěšnost. Avšak v průběhu filmu vycházejí dlouho potlačované věci na povrch – od zjištění pravé podstaty vztahů sledovaných, přes krev deroucí se z toalety jako něčeho nechutného, něčeho co mělo být odneseno do zapomnění a místo toho to vyplouvá na denní světlo, až po bezútěšný závěr, kdy vyčerpaný Hackman sedí uprostřed rozebraného a zničeného bytu, který jakoby byl symbolem chaotického nepořádku, který nosí uvnitř sebe sama... ()
Velice pozvolna se rozjíždí tento mrazivý a depresivní krimi snímek. Ale o to drsněji a zajímavěji končí. Harry Caul (Hackman) odposlouchává lidi. Je to profesionál každým c(a)oulem a svoji práci bere velmi vážně. Díky moderním technologiím, je schopný odposlouchávat na několik set metrů dlouhou vzdálenost a tento kontakt s lidmi je mu bližší, než přímá konverzace. Jednoho dne pořídí nahrávku, o které postupem času zjišťuje, že může odposlouchávané dostat do velkých problémů a že jim může hrozit i smrtelné nebezpečí a začne se o případ zajímat na vlastní pěst. Naprosto fenomenální výkon Gene Hackmana, výborná jazzová hudba a postupem času houstnoucí atmosféra, dělají z filmu kultovní dílo ve svém žánru. Harry začíná najednou pochybovat o své vlastní identitě, mysli i smyslech. Závěrečná půlhodina šponuje nervy diváka jako struny a rozehrává před jeho zraky velké finále. Rozhovor natočil Coppola mezi dvěma díly Kmotra, ale určitě nejde o film, jehož lesk by zaprášil čas. Jde o výborný počin, který má stále svou váhu a pokud divák přečká první hodinu filmu, která není tak nervydrásající, ale i tak moc důležitá, bude na konci náležitě odměněn. ()
Galéria (50)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (24)
- Režisér Francis Ford Coppola byl šokován, když zjistil, že při natáčení nevědomky použil odpouslochávací zařízení, jaké figurovalo v aféře Watergate. Prohlásil, že to byla čirá náhoda, i když to jistě zvýšilo atraktivitu filmu. Scénář byl ovšem napsán před nástupem prezidenta Nixona do úřadu a natáčení skončilo několik měsíců před vypuknutím skandálu. Premiéra proběhla krátce před prezidentovou rezignací a někteří lidé dodnes nevěří, že film nebyl reakcí na Watergate. Do karet jim hraje i scéna, kdy Caul (Gene Hackman) v hotelu pustí televizi a ozve se zpráva o Nixonovi. (Epistemolog)
- Gene Hackman později hrál podobnou roli ve filmu Nepřítel státu. (Kulmon)
- Předlohou pro postavu Harryho Caula byl prý Hackmanovi jeho strýc a jeden z kolegů z námořní pěchoty. (Sfinkter)
Reklama