Cotton Club

Tak toto se Coppolovi příliš nevydařilo. U snímku jsem se nudil, a dlouhou dobu mě ničím neoslovil, ať postavami, hudbou či celým příběhem. Ani akce a zábavná vystoupení jsem si příliš neužíval, působily na mě šedě a průměrně. Opravdu světlou vyjímkou byl Nicolas Cage, který jako jediný hrál nadprůměrně a ostatní herce přečníval včetně Richarda Gera, o to víc mě mrzí jeho malá stopáž, kdy jde vidět. Za pochvalu ještě stojí vyřizování a střet mafiánů, ale i tohle předvádí Coppola lépe v Kmotrech. Tři hvězdy má film ode mne s přivřenýma očima, ale už mu zůstanou, neboť se na další zhlédnutí rozhodně nechystám. (18.05.2014)

F. Coppola je v mafiánskom žánri doma, ale tu sa mi zdalo, že nevie o čom , alebo skôr o kom , by tento film mal byť. Hlavnou postavou je R. Gere, no mnoho priestoru dostávajú aj iní a napríklad taký steper G. Hines a jeho love story film nikam neposúvajú a dostáva až priveľa priestoru. Naopak jeho stepovacie čísla sú fajn. Atmosféra Harlemu je priam rozprávková, v čase sa prenesiete bez problémov, no horšie je, že tých tanečných, spevavých a stepovacích vystúpení je až príliš a film tým dosť trpí. Priemer medzi mafiánskymi filmami. 60%. (02.04.2012)

Tradičně Coppolovská mafiánka s vykreslením všech detailů krutosti, lidskosti a hlavně lásky v hudebním a filmovém světě umění. Vycházející hvězdy Gere, Lane, Fishburne i skoro pulec Cage rozhodně zaujaly. Už asi vím, kde začala pověstná Nicova smůla - v telefonní budce. :-) Nejpikantnější scéna - stepující Hines a zátah na Dutche. Nejdojemnější - srdečné vítání Hoskinse s Francouzem po nečekaném loučení. (platinové hodinky) Nejlepší hláška - opět Francouzova: "Jasný je jen to, na co si člověk posvítí." Hezké. (16.02.2011)

Vynikajícím způsobem zachycená atmosféra 30. let. New York, Harlem a jeden jazzový bar, kde se nejen tančí a zpívá, ale také se zde schází šéfové podsvětí. Excelentní taneční čísla a skvělá dobová hudba, to je to, co " dělá " především tento snímek. Výborný Bob Hoskins, krásná Diane Lane jako osudová žena a nevýrazný Richard Gere ( upřímně se divím, že si ho Coppola do role mladého hudebníka Dixie Dwyera vybral ). Na druhou stranu musím uznat, že jsem čekal o dost horší výkon. Gere film rozhodně " netáhne " , nicméně ho ani " nestrhává dolů " . Nevadilo mi ani pomalejší tempo, ba právě naopak, co mi však chybělo k většímu zážitku a tím pádem i lepšímu hodnocení, byl SILNĚJŠÍ PŘÍBĚH. 75% (13.07.2009)

Čtyři, za charleston, jazz, a dabing. Vašut na Gera je trefa, i když filmu dominuje chraplák Pava Pípala (nejlepší obsazení!) v postavě Francouze. Je to hodně výpravné a asi to tak FFC (v titulcích jen jako FC) také zamýšlel, jako pomník době, hudbě a životní etapě východní Ameriky. Překážely mi tam některé postavy a s nimi spojené lajtmotivy, například za všechny stepař Hines (Kaiser na něj další trefou). Atmosféru rozbíjela hudební čísla, pokud se chtěl FFC tímto filmem přiblížit žánru noire, pak se nepovedlo. Závěru chybí gradace, nejasná je hlavní postava, divák nemá komu fandit (milostné lince? Vždyť se objevuje a na dlouho mizí). Chybí tomu dost, ale pozitiva jsou vypsána v první větě. (16.04.2016)