Cotton Club

Cotton Club se pohybuje v režisérovi i divákům důvěrně známém období americké prohibice, vzestupu a soupeření organizovaného zločinu Ameriky 20. a 30. let. Na plátně se už vystřídaly všemožné zločinecké typy i motivy trestných činů, v tomhle tedy Cotton Club originální být nemůže. Coppola má ale jistou ruku při výběru herců, snad s výjimkou Richarda Gere - ten je na gangsterský film příliš sladký a nepomáhá mu ani to, že může vlastně hrát sám sebe - úspěšnou hollywoodskou hvězdu, co má ve filmu zahrát zločineckého bosse. Taky melodramatická linie ženy zmítané volbou mezi dvěma muži, mezi láskou a pragmatickým kalkulem, je dávno strašně profláklá. Kladem snímku ale je prostředí zábavního klubu se spoustou ambiciozních tanečníků, hudebníků a zpěváků. Umělecká čísla netvoří jen pouhou kulisu divokých přestřelek a soupeření gangů, jsou plnohodnotnou součástí filmu a jejich protagonisté tvoří vedlejší mikropříběhy doplňující hlavní dějovou linii. Z Cotton Clubu se tak stává blízký příbuzný kabaretu a výkony stepařů a tanečníků zaručují Cotton Clubu čtvrtou hvězdičku. Celkový dojem: 75 %. (11.03.2013)

Amerika na přelomu dvacátých a třicátých let, Harlemské kluby s černošskými jazzmany do nichž mají však přístup jen bílí, doba, kdy se ještě nevědělo, že rasismus je špatný a termín "politická korektnost" se dosud nezrodil. Gangsteři s kvěry pod převlečníkem střílející své oběti v rytmu stepového staccata a válka ještě neobcházela příbytky budocích vdov. Muzika, láska, jazz, krvavá pomsta a vzkvétající Hollywood. Krása a nostalgie, pokud stojíte na správne straně stolu, u nějž se rozdávají pokerové karty. (04.11.2008)

Pôvabný dobový príbeh o spolunažívaní čiernych a bielych v Harleme. Parta bielych gangstrov vie byť poriadne naštvaná, keď sa jedná o holky a prachy. A skupina čiernych stepárov vie byť poriadne našlapaná, keď majú pod nohami parket. Vo filme sa nešetrí jazzovou hudbou, tancom a strieľaním, avšak bez vačších emócií a zmysluplných dialógov. Uprostred toho všetkého je talentovaný hudobník Dixie, ktorý do príbehu vnesie trochu nevydarenej romantiky. To je ale jediné, čo mu ide, a aj preto nepatrí medzi mojich obľúbencov. Viac ma potešil výpalník Nicolas, ktorého som si ovšem moc neužila, pretože len párkrát zamával kvérom. Do retro prostredia dobre zapadla aj Diane, ktorá je nielen krásna, ale aj dobrá herečka. V celom tomto hudobnom vystúpení však upadá slabý príbeh, ktorý sa odohráva akoby za oponou. A keďže tu vystupuje priveľa postáv a scény sú dosť zostrihané, dostávala som sa do mierneho chaosu a postupom času ma to bavilo menej a menej. No aj napriek nedostatkom má tento film svoje kúzlo. (20.04.2015)

Tradičně Coppolovská mafiánka s vykreslením všech detailů krutosti, lidskosti a hlavně lásky v hudebním a filmovém světě umění. Vycházející hvězdy Gere, Lane, Fishburne i skoro pulec Cage rozhodně zaujaly. Už asi vím, kde začala pověstná Nicova smůla - v telefonní budce. :-) Nejpikantnější scéna - stepující Hines a zátah na Dutche. Nejdojemnější - srdečné vítání Hoskinse s Francouzem po nečekaném loučení. (platinové hodinky) Nejlepší hláška - opět Francouzova: "Jasný je jen to, na co si člověk posvítí." Hezké. (16.02.2011)

Coppola spravil film, ktorý pôsobí ako jedno predstavenie. Vstúpiť do Cotton clubu v 30 rokoch, zažili by ste neopakovateľnú atmosféru kabaretu. Stretli by ste hercov, gangsterov a iných vplyvných ľudí a všade by hral Jazz. Coppola dbá na formu. Snaží sa o šialené tempo vyrovnávajúce sa stepu, kedy strieda jednu scénu za druhou. S rovnakou intenzitou mení emócie aj epizódy medzi postavami. Dá sa na to nalepiť žánrové označenie gangsterka, ale je to tak trochu aj romanca a z veľkej väčšiny hudobný film. Skvelo nacastovaný Gere a neuveriteľne krásna Diane Lane. Ostatní herci sú síce do počtu ale ich charaktery fungujú. Či už je to Waits ako uvádzať. Hoskins ako majiteľ alebo Cage ako brat. Na konci zostáva pocit, že sme na chvíľu okúsili dobu, zažili drámu a boli súčasťou predstavenia. (11.02.2021)