Cotton Club

Vítejte v Cotton clubu! Francis Ford Coppola nám nabídl jeden z dalších mafiánských filmů, ale tento se v něčem liší je to takový "mafiánský muzikál". Sice mi nejde do hlavy, proč se to takhle natočilo, ale budiž. Snímek má řadu kladů - vražda v telefonní budce, vražda v restauraci, ale také příjemná hudba, ale to je tak bohužel z mé strany vše. Nyní přicházejí zápory, kterých je u mě požehanně - absolutně ničím nevýrazný Richard Gere, Nicolas Cage se na mafiána taktéž vůbec nehodí atd. Zkrátka jsem čekal něco propracovanějšího a akčnějšího, takhle jsem se akorát nudil. Ale z tý muziky jsem byl vážně celej rozdělanej :-) (19.07.2008)

Čtyři, za charleston, jazz, a dabing. Vašut na Gera je trefa, i když filmu dominuje chraplák Pava Pípala (nejlepší obsazení!) v postavě Francouze. Je to hodně výpravné a asi to tak FFC (v titulcích jen jako FC) také zamýšlel, jako pomník době, hudbě a životní etapě východní Ameriky. Překážely mi tam některé postavy a s nimi spojené lajtmotivy, například za všechny stepař Hines (Kaiser na něj další trefou). Atmosféru rozbíjela hudební čísla, pokud se chtěl FFC tímto filmem přiblížit žánru noire, pak se nepovedlo. Závěru chybí gradace, nejasná je hlavní postava, divák nemá komu fandit (milostné lince? Vždyť se objevuje a na dlouho mizí). Chybí tomu dost, ale pozitiva jsou vypsána v první větě. (16.04.2016)

Mafiánský snímek z dob prohibice v New Yorku odehrávající se vesměs v klubu Cotton, není zdaleka to nejlepší co F. F. Coppola natočil, ale za shlédnutí to rozhodně stojí. Na Coppolu spíše komornější drama není zdaleka tak velkolepé jako Kmotr či Apokalypsa, ale co je výtečné, je atmosféra, ze které přímo čiší 30. léta. Co je pro mě naprosto nepochopitelné je obsazení Richarda Gera, který se do mafiánských rolí absolutně nehodí (na jeho místě bych uvítal R. De Nira). Za zmínku stojí i role pro Nicolase Cage, která mu pomohla katapultovat se do lepší herecké společnosti...... (15.05.2008)

Tradičně Coppolovská mafiánka s vykreslením všech detailů krutosti, lidskosti a hlavně lásky v hudebním a filmovém světě umění. Vycházející hvězdy Gere, Lane, Fishburne i skoro pulec Cage rozhodně zaujaly. Už asi vím, kde začala pověstná Nicova smůla - v telefonní budce. :-) Nejpikantnější scéna - stepující Hines a zátah na Dutche. Nejdojemnější - srdečné vítání Hoskinse s Francouzem po nečekaném loučení. (platinové hodinky) Nejlepší hláška - opět Francouzova: "Jasný je jen to, na co si člověk posvítí." Hezké. (16.02.2011)

Typický Coppolov rukopis, gangsterka s mladým R.Gerem, okorenená kabaretnými vstupmi, niektoré vsutku zaujímavé, iné mohli skončiť o čosi skôr. Na prvý pohľad možno zvláštna kombinácia, no vďaka réžijnému citu to dávalo do kopy vyvážený celok. Hlavný záporák ma chvíľkami dostával do úvah, či jeho herectvo brať s nadsázkou, ale ku koncu ma presvedčil, že to naozaj celú dobu hral dosť mimo. Postava mladého hudobníka, ktorú stvárnil R. Gere bola slabšie vykreslená a nevýrazne rozpracovaná, trochu na škodu, ale v podstate celý film fungoval a mne sa páčil. Príjemné retro. (14.08.2014)