Cotton Club

Po velkolepém Kmotrovi přišel Francis Ford Coppola s o poznání komornější gangsterkou, která se po většinu času odehrává v Cotton clubu-ráji na zemi, kde alkohol teče proudem a kde tančí ty nejkrásnější dívky a mezi tím hraje na trubku sice nevýrazný Richard Gere, ale ve své podstatě to vůbec nevadí, protože to trochu sedí k charakteru jeho postavy a hlavně příběh není to hlavní o co v Cotton clubu jde. Tenhle film stojí především na skvěle zvládnuté atmosféře podpořené výbornou hudbou a silné vizuální stránce, kdy Coppola dokázal prácí se střihem a kamerovou navodit dokonale dobovou atmosféru a kdyby ten film nebyl barevný a nehráli v něm herci, které znám, tak bych možná klidně tipoval, že byl natočený někdy ve 30./40. letech. Navíc je tu krásná Diane Lane, drsný Bob Hoskins a mladý Nicolas Cage, kterého jsem tak viděl po dlouhé době dobře hrát. Takže poctivé 4* (23.05.2008)

Amerika na přelomu dvacátých a třicátých let, Harlemské kluby s černošskými jazzmany do nichž mají však přístup jen bílí, doba, kdy se ještě nevědělo, že rasismus je špatný a termín "politická korektnost" se dosud nezrodil. Gangsteři s kvěry pod převlečníkem střílející své oběti v rytmu stepového staccata a válka ještě neobcházela příbytky budocích vdov. Muzika, láska, jazz, krvavá pomsta a vzkvétající Hollywood. Krása a nostalgie, pokud stojíte na správne straně stolu, u nějž se rozdávají pokerové karty. (04.11.2008)

No úplná špice to zas ve svém žánru není, ale každopádně byla tato retrogangsterka s hutnou komorní atmosférou velice solidně odvedenou prací..Vyzdvihl bych především zdařilé spojení muzikálu právě s gangsterskou tématikou, k tomu trochu zábavy, skvělou jazzovou a swingovou hudbu a v neposlední řadě pak herecké výkony, i když Richard Gere mě nějak zásadně nepřesvědčil. Možná to chtělo spíš takového Nira, Costnera, Al Pacina, Branda aj. Námět slabší, ale to by nebyl Francis Coppola, který s mistrnou pečlivostí dokáže bravurně zpracovat i kolikrát velmi kýčovité náměty..Oba hlavní herci učinili určitě jeden z předních kroků ke své další úspěšné herecké kariéře, především pak Nicholas Cage. Nakonec tedy dávám jen za tři, ale to nic nemění na faktu, že gangsterky a mafiánské filmy z období třicátých let, prohibice a vlády Al Capona mám stále moc rád. (17.05.2008)

Další variace na téma "Život a divadlo jedno jest". Alespoň že to Coppola v závěru přizná, přičemž po nás chce, abychom se "hluboce" zamysleli, zda ta prohibiční gangsterská mytologie je pravdivá či ne. Stepování dokonalé, ale proč to musí být rámováno dialogy na téma sociální postavení černochů? Scéna v "pánském" černošském klubu s vysloužilým, ale stále válícím stepařem je tak barvotisková...no ono je to vůbec takové mile barevné a nenáročné. (15.09.2008)

Ještě než přišlo nablýskané oscarové Chicago, skočila si parta oldscholových gangsterů taneček v prohibicí nasáklém Cotton Clubu. Pravda, příběhu značně ubližuje velké množství postav, hopsání v čase a epizodická rozdrobenost (chvíli se střílí, chvíli se tančí a mezitím se kecá). Ale zase je tu onen magický genius loci zakouřeného baru, polonahých křepčících slečen, stepujících frajerů, samopalů a hot jazzu. Samozřejmě že to není další Kmotr, ale uměl bych si představit, že podobné rozprávky slýchával před spaním třebas i malý Michael Corleone :) (14.02.2010)