Cotton Club

Mafiánský snímek z dob prohibice v New Yorku odehrávající se vesměs v klubu Cotton, není zdaleka to nejlepší co F. F. Coppola natočil, ale za shlédnutí to rozhodně stojí. Na Coppolu spíše komornější drama není zdaleka tak velkolepé jako Kmotr či Apokalypsa, ale co je výtečné, je atmosféra, ze které přímo čiší 30. léta. Co je pro mě naprosto nepochopitelné je obsazení Richarda Gera, který se do mafiánských rolí absolutně nehodí (na jeho místě bych uvítal R. De Nira). Za zmínku stojí i role pro Nicolase Cage, která mu pomohla katapultovat se do lepší herecké společnosti...... (16.05.2008)

Amerika na přelomu dvacátých a třicátých let, Harlemské kluby s černošskými jazzmany do nichž mají však přístup jen bílí, doba, kdy se ještě nevědělo, že rasismus je špatný a termín "politická korektnost" se dosud nezrodil. Gangsteři s kvěry pod převlečníkem střílející své oběti v rytmu stepového staccata a válka ještě neobcházela příbytky budocích vdov. Muzika, láska, jazz, krvavá pomsta a vzkvétající Hollywood. Krása a nostalgie, pokud stojíte na správne straně stolu, u nějž se rozdávají pokerové karty. (05.11.2008)

Lahůdkářství: úvodní titulky, dobové sekvence s vícenásobnými expozicemi, užití specifických retro akcentů a lavina vtípků pro pozorné (Cagney!). Coppola je prostě nadšenec každým coulem, navíc má styl a opratě drží náležitě pevně. Tenhle zdánlivě prázdný snímek musel do světa vypouštět s extrémně pobaveným úsměvem na tváři. (13.12.2008)

Cotton Club se pohybuje v režisérovi i divákům důvěrně známém období americké prohibice, vzestupu a soupeření organizovaného zločinu Ameriky 20. a 30. let. Na plátně se už vystřídaly všemožné zločinecké typy i motivy trestných činů, v tomhle tedy Cotton Club originální být nemůže. Coppola má ale jistou ruku při výběru herců, snad s výjimkou Richarda Gere - ten je na gangsterský film příliš sladký a nepomáhá mu ani to, že může vlastně hrát sám sebe - úspěšnou hollywoodskou hvězdu, co má ve filmu zahrát zločineckého bosse. Taky melodramatická linie ženy zmítané volbou mezi dvěma muži, mezi láskou a pragmatickým kalkulem, je dávno strašně profláklá. Kladem snímku ale je prostředí zábavního klubu se spoustou ambiciozních tanečníků, hudebníků a zpěváků. Umělecká čísla netvoří jen pouhou kulisu divokých přestřelek a soupeření gangů, jsou plnohodnotnou součástí filmu a jejich protagonisté tvoří vedlejší mikropříběhy doplňující hlavní dějovou linii. Z Cotton Clubu se tak stává blízký příbuzný kabaretu a výkony stepařů a tanečníků zaručují Cotton Clubu čtvrtou hvězdičku. Celkový dojem: 75 %. (12.03.2013)

Nepopiratelně dobrý film s výbornou atmosférou třicátých let, skvělou výpravou a kostýmy. Ani herci tu nejsou špatní, i když místo Gera bych dal opravdu někoho jiného, ten mi tu přišel takový hezounek bez výrazu. Mafián Hoskins, ambiciozní Cage a femme fatale Laneová jsou ale skvělí. Moje výtky jsou čistě subjektivní - za prvé fakt nemusím jazz, swing a podobnou muziku a ním spojené tancování a kabaretní vystoupení. Kdyby ve filmu byly jen na dokreslení atmosféry neřekl bych nic, ale bohužel film více než gangsterkou je spíše muzikálem a já měl pocit, že více než o příběh nebo postavy jde o zachycení doby, což je fajn, ale... mě to prostě nestrhne. EDIT 2024: Prostě mě to nesedlo. Vypiplaná výprava, kostýmy, hudba, ale také scény utopené v temnotě. Pár zajímavých postav, jejichž příběh se ale odehrává kdesi na pozadí. Několik parádní gangsterských scén, ale také hromada muzikálového balastu... muzikál a gangsterka prostě tady nejdou dohromady. Příběh je nijaký. A co jsou platní famózní mladičká Laneová, magor Cage, psychopatický Remar či klasický Hoskins a pár dalších (Fishburne, Cobbs, Greyová), když Hines je nevýrazný a Gere přímo úděsně kožený... takhle "nehrát" jsem ho snad v životě neviděl. Prostě gangsterka, která se klasikám dívá jen na záda. (16.04.2009)