Réžia:
Francis Ford CoppolaKamera:
Stephen GoldblattHudba:
John BarryHrajú:
Richard Gere, Diane Lane, Mario Van Peebles, Gregory Hines, Lonette McKee, Bob Hoskins, James Remar, Nicolas Cage, Allen Garfield, Gwen Verdon, Maurice Hines (viac)Obsahy(2)
New York v dobách, kdy mu vládla prohibice. Cotton Club není jen známý jazzový bar v Harlemu, ale také místo, kde se setkávají vlivní šéfové podsvětí. Mladý hudebník Dixie Dwyer (Richard Gere) zachrání život jednomu z mafiánů, ale brzy se zaplete do problémů, když se zamiluje do jeho milenky. (oficiálny text distribútora)
Videá (3)
Recenzie (159)
Rejža, kterej má na svědomí Kmotra, prohibice, černí muzikanti a Ričrd Gýr? :o) Tak tohle se mi až zbytečně dlouho vyhýbalo. Film koupen na hlaváku DVD 10Kč (akce) :o). Ocitnul jsem se na dvě hoďky v gangsterským prostředí, kde vládnou šéfové jednotlivých gangů, hraje parádní dobová muzika (hlavně od černých muzikantů), dámy chodí v sexy nekližé... Jo takle si to přesně představuju, že to vypadalo. Hlavní padouch byl ale celkem nezajímavý, tam měl rejža píchnout třeba Joa Pesciho nebo podobnýho cholerika, tenhle to nezvládnul dobře. Taky sem pořádně nepochopil, proč rejža tak často utíká od hlavního příběhu s Ričrdem a věnuje se dvěma černošským bratrům, který sice teda stepujou jak málokdo, ale jejich příběh spíš boring. No, celkově se mi film líbil, hudbu musím jednoznačně vypíchnout, páč ta sedí a dává tomu tu správnou atmošku. NA druhou stranu jsem čekal mnohem víc od pána, kterej natočil nejlepší mafiánský filmy všech dob...Takže rozpaky :o) ()
Ještě než přišlo nablýskané oscarové Chicago, skočila si parta oldscholových gangsterů taneček v prohibicí nasáklém Cotton Clubu. Pravda, příběhu značně ubližuje velké množství postav, hopsání v čase a epizodická rozdrobenost (chvíli se střílí, chvíli se tančí a mezitím se kecá). Ale zase je tu onen magický genius loci zakouřeného baru, polonahých křepčících slečen, stepujících frajerů, samopalů a hot jazzu. Samozřejmě že to není další Kmotr, ale uměl bych si představit, že podobné rozprávky slýchával před spaním třebas i malý Michael Corleone :) ()
Film jsem chtěl vidět kvůli N,Cageovi ,který má rok 1984 co se týče herectví jeden z nejsilnějších v kariéře a taky kvůli 30 letům,které mam rád.Příběh o Ganstrech a jak to chodilo v době prohibice a začátku filmového průmyslu.Jsou i lepší snímky než tento z daného období,ale to neznamená,že je to nějaká ztráta času.Dávám 75% a čtyři hvězdy. ()
Amerika na přelomu dvacátých a třicátých let, Harlemské kluby s černošskými jazzmany do nichž mají však přístup jen bílí, doba, kdy se ještě nevědělo, že rasismus je špatný a termín "politická korektnost" se dosud nezrodil. Gangsteři s kvěry pod převlečníkem střílející své oběti v rytmu stepového staccata a válka ještě neobcházela příbytky budocích vdov. Muzika, láska, jazz, krvavá pomsta a vzkvétající Hollywood. Krása a nostalgie, pokud stojíte na správne straně stolu, u nějž se rozdávají pokerové karty. ()
║Rozpočet $58miliónov║Tržby USA $25,928,721║Tržby Celosvetovo $27,400,000║Kino Návštevnosť: 6,501,822 (Rusko)║ Aj keď ide o remeselne zvládnutý projekt, témou to je nehorázne ploché. V podstate gangsterské čistky a iné veci okolo podsvetia v 30.rokoch pre zmenu od Chicaga teraz je dej v New Yorku, už boli vo filmoch veľa krát podané. Tu zaujmú len tanečné výstupy v Cotton Clube, prípadne mladá sympatická Diane Lane, ináč to dohromady fakt nemá čo preborné ponúknuť, postava Richarda Gere je dosť nevýrazná na to aby strhla pozornosť a povýšila dej do viac než priemerného zážitku. A tak trošku tento film potvrdzuje že Francis Ford Coppola bol režisér spadajúci do trošku lepšieho priemeru, ktorému vyšlo pár filmov(Krstný otec, Apokalypsa) čo ho vytiahli na výslnie, ostatné veru až tak za moc nestoja, čo je podľa mňa trošku zlá vizitka. /60%/ ()
Galéria (99)
Zaujímavosti (20)
- Videokazety s filmem se začaly prodávat v dubnu 1985. Byly to první videokazety s ochranou proti kopírování. (Tonula)
- Role Very Cicero (Diane Lane) byla nabídnuta Brooke Shields. Dala však přednost studiu francouštiny. (Terva)
- Mario Puzo scénář nedokončil, psaní se mu nedařilo, a tak byl povolán držitel Pulitzerovi ceny William Kennedy. Ten musel scénář asi dvacetkrát přepsat. [Zdroj: časopis Cinema 4/2015] (Terva)
Reklama