Cotton Club

Richard Gere není žádný tvrďák, s tím jsem měl problém celý film. Jeho postava je pro mě hrozně nevýrazná. Coppola natočil v historii takové stěžejní arcidíla jako Kmotr nebo Apocalypsu, ale jeho Cotton Club mě celou dobu ne a ne přirůst k srdci. Takovou dvouhodinová nuda s tanečními výstupy, kterou já prostě ocenit nedokážu. Snímek má uměleckou přidanou hodnotu, ale znovu bych si jej těžko kdy pouštěl. 40% (29.03.2018)

No úplná špice to zas ve svém žánru není, ale každopádně byla tato retrogangsterka s hutnou komorní atmosférou velice solidně odvedenou prací..Vyzdvihl bych především zdařilé spojení muzikálu právě s gangsterskou tématikou, k tomu trochu zábavy, skvělou jazzovou a swingovou hudbu a v neposlední řadě pak herecké výkony, i když Richard Gere mě nějak zásadně nepřesvědčil. Možná to chtělo spíš takového Nira, Costnera, Al Pacina, Branda aj. Námět slabší, ale to by nebyl Francis Coppola, který s mistrnou pečlivostí dokáže bravurně zpracovat i kolikrát velmi kýčovité náměty..Oba hlavní herci učinili určitě jeden z předních kroků ke své další úspěšné herecké kariéře, především pak Nicholas Cage. Nakonec tedy dávám jen za tři, ale to nic nemění na faktu, že gangsterky a mafiánské filmy z období třicátých let, prohibice a vlády Al Capona mám stále moc rád. (17.05.2008)

Film jsem chtěl vidět kvůli N,Cageovi ,který má rok 1984 co se týče herectví jeden z nejsilnějších v kariéře a taky kvůli 30 letům,které mam rád.Příběh o Ganstrech a jak to chodilo v době prohibice a začátku filmového průmyslu.Jsou i lepší snímky než tento z daného období,ale to neznamená,že je to nějaká ztráta času.Dávám 75% a čtyři hvězdy. (25.08.2014)

Tradičně Coppolovská mafiánka s vykreslením všech detailů krutosti, lidskosti a hlavně lásky v hudebním a filmovém světě umění. Vycházející hvězdy Gere, Lane, Fishburne i skoro pulec Cage rozhodně zaujaly. Už asi vím, kde začala pověstná Nicova smůla - v telefonní budce. :-) Nejpikantnější scéna - stepující Hines a zátah na Dutche. Nejdojemnější - srdečné vítání Hoskinse s Francouzem po nečekaném loučení. (platinové hodinky) Nejlepší hláška - opět Francouzova: "Jasný je jen to, na co si člověk posvítí." Hezké. (16.02.2011)

Coppola se po nezapomenutelném Kmotrovi znovu vydal do 30. let mezi mafiány avšak tentokrát se už nejedná o tak vynikající zážitek. Alespoň já se tedy u filmu velice nudil a nezaujalo mě ve filmu takřka nic. Ať už to byl mdlý výkon Richarda Gerea nebo strohý a nezajímavý příběh. A celkově ani ta atmoféra mi nepřišla tak působivá jako právě v Kmotrovi. Podle mě jeden z nejslabších Coppolových filmů. (10.06.2008)