Cotton Club

Čtyři, za charleston, jazz, a dabing. Vašut na Gera je trefa, i když filmu dominuje chraplák Pava Pípala (nejlepší obsazení!) v postavě Francouze. Je to hodně výpravné a asi to tak FFC (v titulcích jen jako FC) také zamýšlel, jako pomník době, hudbě a životní etapě východní Ameriky. Překážely mi tam některé postavy a s nimi spojené lajtmotivy, například za všechny stepař Hines (Kaiser na něj další trefou). Atmosféru rozbíjela hudební čísla, pokud se chtěl FFC tímto filmem přiblížit žánru noire, pak se nepovedlo. Závěru chybí gradace, nejasná je hlavní postava, divák nemá komu fandit (milostné lince? Vždyť se objevuje a na dlouho mizí). Chybí tomu dost, ale pozitiva jsou vypsána v první větě. (16.04.2016)

Amerika na přelomu dvacátých a třicátých let, Harlemské kluby s černošskými jazzmany do nichž mají však přístup jen bílí, doba, kdy se ještě nevědělo, že rasismus je špatný a termín "politická korektnost" se dosud nezrodil. Gangsteři s kvěry pod převlečníkem střílející své oběti v rytmu stepového staccata a válka ještě neobcházela příbytky budocích vdov. Muzika, láska, jazz, krvavá pomsta a vzkvétající Hollywood. Krása a nostalgie, pokud stojíte na správne straně stolu, u nějž se rozdávají pokerové karty. (04.11.2008)

Přece jenom, byl jsem před zhlédnutím filmu trošku skeptický a tajně doufal, že to nebude něco (pod)průměrného. Moje poslední setkání s Coppolou nedopadlo zrovna dobře (snímek Dracula mě opravdu neoslovil ;-)), ale teď bych před ním asi smekl klobouk, kdybych nějaký měl. Film byl skvěle namixován dramatickými prvky (mafie a vše kolem ní), milostnými (vztah muzikanta/filmové hvězdy a zpěvačky/milenky ganstera; černošského tanečníka a bílé zpěvačky), humornými (některé ty hlášky mezi mafií a umělci) a nakonec hudebními a tanečními (spousta kvalitní hudby a stepu). Co se týče herců, nemám výtku. Dost mě zajímalo, jak hráli "za mlada" Richard a Nicholas a zvláště z prvního jmenovaného jsem byl nadšen. Ale rozhodně to nebylo jen o nich 2 (Hoskins, Remar také stojí za zmínku), všichni do toho krásně promazaného stroje plného mafiánů, hudby a stepu perfektnězapadli. Mám fakt velký dilema, jak hodnotit, ale proč nedat plný počet něčemu, z čeho jsem fakt nadšenej ;-) (21.05.2008)

Pro mě mnohem ale mnohem stravitelnější film než Scorseseho "muzikál" New York, New York. Všechno hezky stylové, sympatický Bob Hoskins (zato ne příliš povedený floutek Gere, ale to k jeho roli asi i mohlo patřit). Film možná dokonce i lepší než třetí kmotr (který na mě ovšem působil ohromnou nostalgií). Jedna z těch lepších gangsterek. (27.03.2010)

Lahůdkářství: úvodní titulky, dobové sekvence s vícenásobnými expozicemi, užití specifických retro akcentů a lavina vtípků pro pozorné (Cagney!). Coppola je prostě nadšenec každým coulem, navíc má styl a opratě drží náležitě pevně. Tenhle zdánlivě prázdný snímek musel do světa vypouštět s extrémně pobaveným úsměvem na tváři. (12.12.2008)