Cotton Club

Vynikajícím způsobem zachycená atmosféra 30. let. New York, Harlem a jeden jazzový bar, kde se nejen tančí a zpívá, ale také se zde schází šéfové podsvětí. Excelentní taneční čísla a skvělá dobová hudba, to je to, co " dělá " především tento snímek. Výborný Bob Hoskins, krásná Diane Lane jako osudová žena a nevýrazný Richard Gere ( upřímně se divím, že si ho Coppola do role mladého hudebníka Dixie Dwyera vybral ). Na druhou stranu musím uznat, že jsem čekal o dost horší výkon. Gere film rozhodně " netáhne " , nicméně ho ani " nestrhává dolů " . Nevadilo mi ani pomalejší tempo, ba právě naopak, co mi však chybělo k většímu zážitku a tím pádem i lepšímu hodnocení, byl SILNĚJŠÍ PŘÍBĚH. 75% (13.07.2009)

No úplná špice to zas ve svém žánru není, ale každopádně byla tato retrogangsterka s hutnou komorní atmosférou velice solidně odvedenou prací..Vyzdvihl bych především zdařilé spojení muzikálu právě s gangsterskou tématikou, k tomu trochu zábavy, skvělou jazzovou a swingovou hudbu a v neposlední řadě pak herecké výkony, i když Richard Gere mě nějak zásadně nepřesvědčil. Možná to chtělo spíš takového Nira, Costnera, Al Pacina, Branda aj. Námět slabší, ale to by nebyl Francis Coppola, který s mistrnou pečlivostí dokáže bravurně zpracovat i kolikrát velmi kýčovité náměty..Oba hlavní herci učinili určitě jeden z předních kroků ke své další úspěšné herecké kariéře, především pak Nicholas Cage. Nakonec tedy dávám jen za tři, ale to nic nemění na faktu, že gangsterky a mafiánské filmy z období třicátých let, prohibice a vlády Al Capona mám stále moc rád. (17.05.2008)

Tradičně Coppolovská mafiánka s vykreslením všech detailů krutosti, lidskosti a hlavně lásky v hudebním a filmovém světě umění. Vycházející hvězdy Gere, Lane, Fishburne i skoro pulec Cage rozhodně zaujaly. Už asi vím, kde začala pověstná Nicova smůla - v telefonní budce. :-) Nejpikantnější scéna - stepující Hines a zátah na Dutche. Nejdojemnější - srdečné vítání Hoskinse s Francouzem po nečekaném loučení. (platinové hodinky) Nejlepší hláška - opět Francouzova: "Jasný je jen to, na co si člověk posvítí." Hezké. (16.02.2011)

Peníze, noční klub, gangsteři, bouchačky a hezký holky, zkrátka dobovka se super atmosférou jako víno. Přiznávám, že příběh jako takový byl na druhé lajně, protože já sledovala a poslouchala tu muziku, tanečky a stepování s takovým zaujetím, že mně trochu unikal děj. Ale vůbec mi to nevadí, třeba dám jednou repete a nastoupím na kolej zvanou scénář, režie a podobně. A co bylo maximální, tak sledovat to hvězdné obsazení jak Gereho, tak Cageho a jiné o cca třicet let mladší. To byl prostě bonbonek celého Cotton Clubu. (28.05.2017)

Amerika na přelomu dvacátých a třicátých let, Harlemské kluby s černošskými jazzmany do nichž mají však přístup jen bílí, doba, kdy se ještě nevědělo, že rasismus je špatný a termín "politická korektnost" se dosud nezrodil. Gangsteři s kvěry pod převlečníkem střílející své oběti v rytmu stepového staccata a válka ještě neobcházela příbytky budocích vdov. Muzika, láska, jazz, krvavá pomsta a vzkvétající Hollywood. Krása a nostalgie, pokud stojíte na správne straně stolu, u nějž se rozdávají pokerové karty. (04.11.2008)